Volit očírovaného knížepána je perfektní politický gag, říká politolog z PEF

iZUN: nám povězte, kolik politologů PEF vůbec má a jakými problémy se na katedře zabýváte.

Na Katedře humanitních věd působí 6 politologů, hlavní je docent Čmejrek. Primární náplní naší práce je výuka, a to hlavně co se regionální úrovně týče. Výzkum se zabývá politikou na regionální a lokální úrovni, venkovskými oblastmi, což je specifická oblast politologie. Zjišťuje, zda teorie fungující na státní úrovni platí i na úrovni lokální. Je to například voličské chování na různých úrovních, historie stranických systémů a tak dále.

Na našich stránkách je anketa o druhém kole volby a v době našeho rozhovoru hlasovalo 440 čtenářů, skóre bylo následující: Karel Schwarzenberg 70 %, Miloš Zeman 30 %. Co to vypovídá o studentech ČZU?

Jak je vidět, tak neplatí, že by na ČZU oproti jiným univerzitám studovali levicově založení studenti, jak by se na první pohled mohlo zdát díky předsudkům. Z těch by vyplývalo, že na ČZU studují zemědělci z rurálních oblastí, kde mívají převahu právě levicoví kandidáti. Studenti bývají založení většinou právě pravicově, levicová orientace je veskrze minimální. Ohledně preference studentů ke Swarzenbergovi, jde tam podle mne hlavně o tu vtipnost, byl by to perfektní gag jako z pohádky.

iZUN: Co říkáte na mediální kampaně prezidentských kandidátů?

Kampaň Schwarzenberga – Karel for preSIDent – zobrazeného jako frontmana legendární punkové skupiny Sex Pistols je jasně cíléná na mladé voliče. Nejsem si jistý, jestli ovlivní i starší generaci voličů. Dle mého názoru z něj dělá někoho jiného, než kým Schwarzenberg opravdu je: z konzervativního politika se podařilo udělat punkáče. Zeman se snaží vystupovat jako politik se zkušeností a snaží se skrýt a napravit křivdy na starších voličích, jako je například opoziční smlouva. V posledních diskuzích měl argumentačně navrch. Kampaň má umírněnou a snaží se zdůraznit Schwarzenbergovu spojitost se současnou vládou. Kampaň ale nemá výraznou, nejvíce viditelný je asi klip od Filipa Renče. Na první pohled mírná kampaň kandidátů doplňuje silná negativní kampaň, o kterou se postaralo jejich okolí, především okolo Zemana.

iZUN: Jak byste krátce shrnul oba postupující kandidáty?

2 týpci kolem 70 let. Jeden představitel vyšší společnosti, šlechtic, člověk s vybranými způsoby, místopředseda nepopulární vlády, prezentovaný jako rebel. Snaží se odvést pozornost od současnosti a prezentovat svou minulost. Druhý je naopak představitel prostého lidu chrlící bonmoty, kterými rádoby vtipně uráží své protivníky, a prezentuje tak svou domnělou intelektuální nadřazenost, snažící se odvést pozornost od minulosti a prezentující svou současnost.

iZUN: Jak se vám jeví celková nálada voličů pramenící z ovlivnění kampaněmi obou postupujících kandidátů?

Kampaň se ve společnosti strašně vyhrotila. Lidé se dohadují na Facebooku, v hospodě, vzájemně se napadají a urážejí, dokonce i na úrovni rodiny. Velice brzy se to podle mého ale urovná. Přitom ale žádná kampaň není vůbec věcná. Volební hesla nejdou k jádru problémů, kampaně se zaměřují na něco, co prezident nemůže svými pravomocemi vůbec změnit. Je to zajímavé, ale nevadí to. Je to dobře v tom, že lidé znají názory kandidátů, i když nemají na tyto věci přímý vliv, a mohou se s nimi lépe ztotožnit. Spíše to byla sbírka názorů kandidátů než sliby voličům.

iZUN: Jste pro zavedení jakéhosi finančního stropu pro rozpočet příštích prezidentských kampaní?

Jediný důvod pro finanční strop je mít vyrovnější podmínky pro kampaně kandidátů z různých poměrů, taková solidárnost. Důležitější je však podle mě transparentnost kampaní, oproti letošku. Nejasnosti byly například u Zemana a Fischera. Kampaň má však vliv na preference jednotlivých kandidátů jen do jisté míry. Viz například Táňa Fischerová, která měla náklad na jeden hlas nejnižší ze všech.

iZUN: Jaký budou mít lidé pocit z první přímé volby? Je podle vás lepší než nepřímá?

Co se týče oné pověstné „blbé nálady“, těžko říct, zda budou lidé z přímé volby zklamaní. Pokud ano, tak ale zklamání rychle opadne, řádově po měsících. Na popularitě hlavy státu se to podle mne neprojeví. Pokud budou lidé naštvaní, zlost si budou vybíjet na vládě, nikoliv na prezidentovi. Myslím, že přímá volba je pro lidi lepší než nepřímá. Pokud si vzpomeneme na poslední nepřímou volbu prezidenta, každý viděl běhat poslance s igelitkama, někteří si stěžovali na vyhrožování či vydírání, výhružné dopisy. Podle mě to byl zase gag. Lidé se bavili, i když byli pohoršení. 

iZUN:  Bude obliba prezidenta vyšší, když bude zvolen v přímé volbě?

Přímá volba dá prezidentovi vyšší legitimitu. Je chápán jako hlavní arbitr, ukazuje směr ubírání politiky. Po nějaké době, třeba jednoho roku, tam podle mého rozdíl v popularitě žádný nebude. 

iZUN: Je Miloš Zeman pravicový, nebo levicový politik? Poslední dobou si není dost lidí jisto, od diskuze na serveru novinky.cz po o něco intelektuálnější publikum. Co si myslí vaši studenti?

Zeman je podle mého levicový politik. Například ale nebere ohledy na životní prostředí. V tom by se sešel i s některými pravicovými politiky. Je to velmi schopný technolog moci. Ono to totiž vůbec není důležité, jestli je levičák nebo něco jiného. Podobně jako u jakýchkoli jiných voleb je při identifikaci politické orientace kandidáta daleko důležitější, jak se prezentuje a jak ho lidé vnímají. Kupř. většina mých studentů nesnáší Kalouska, ale volila by opět TOP09 a nyní knížepána, jejich názory jsou převážně levicové, ale prohlašují se za pravičáky. Ještě jako doktorand jsem o tom dokonce napsal článek – o politické des/orientaci studentů ČZU – ale troufnu si tvrdit, že se to netýká jenom jich, ale většiny společnosti. Proto si myslím, že spekulovat o politické orientaci Zemana je podružný problém, důležitější je, že dokáže oslovit především většinu levicových voličů, tzn. ty, kteří se za levičáky prohlašují, což z něho dělá svým způsobem levicového kandidáta. Nicméně se domnívám, že pravice a levice v téhle volbě nebude hrát tak důležitou roli.

iZUN: O Karlu Schwarzenbergovi se zase říká, že z něj jeho mediální kampaň dělá někoho úplně jiného.

Je to reprezentant současné vládní politiky, vyšší společnosti. Přitom ho kampaň představuje jako rebela bojujícího proti establishmentu. To je paradox. 

iZUN: Proč Václav Klaus podporuje Miloše Zemana? Proč dává přednost levici před pravicí?

Myslím, že to tak nebere. Klause totiž definuje vztah k Václavu Havlovi, Schwarzenberg byl jeho kolega. Proto k němu Klaus cítí „neoblíbenost“. Navíc, Zeman a Klaus se při opoziční smlouvě moc dobře doplňovali celé 4 roky. Současný prezident to cítí jako volbu mezi politickým stylem a ten Zemanův je mu bližší. Také tu jsou spekulace o možné pomstě Zemana vůči ČSSD, pramenící z podrazů vůči Zemanovi z roku 2003.

iZUN: Když jsme u té ČSSD, jak společně s ODS vyjdou z prezidentské volby? Kandidát ani jedné z nich nepostoupil.

ČSSD si není jista, koho podpořit. Podpořit Schwarzenberga by byla s dosavadním směřováním strany sebevražda. Proto podpořila Zemana a nabídla mu voliče Dienstbiera. Může to být také bráno jako snaha usmířit se s ním, dát najevo vstřícnost. Probíhá v ní totiž vnitřní zápas mezi frakcí pro Zemana a modernější frakcí pro Dienstbiera. Zeman může znamenat jakousi přeměnu politiky ČSSD. Tomu by se totiž mohlo povést svou bývalou stranu rozložit jako Klausovi ODS, když šil do její Topolánkovy a Nečasovy vlády. Co se týče ODS, tak ta nepostavila kontroverzního kandidáta. Myslím, že vybrala kandidáta kvalitního, který ale u voličů totálně propadl. Proto by měla začít jakási reflexe politiky ODS, protože jak je vidět v několika posledních volbách, ztrácí mnoho voličů. Je tu nebezpečí, že ODS bude marginalizována a je otázka, kdo by přišel místo ní. Má ale stále šanci během zbývajícího roku ve vládě udělat jakýsi „zázrak“, změnu, jak se již několikrát úspěšně povedlo. Někdo v ODS očekává návrat Klause – zachránce. Před rokem mi to přišlo jako sci-fi, nyní mi to přijde již jen jako nepravděpodobné. Jinak, v případě zvolení Schwarzenberga bude mít velký problém také TOP09, protože ztratí svou ikonu a zbyde jí jen nenáviděný Kalousek. 

iZUN: Co si myslíte ohledně nejití k volbám? Je to alibismus? Nepopírá to v principu samotnou demokracii?

Neúčast je relevantní projev nesouhlasu, na který má člověk právo, i když vyjde na prázdno. Demokracie je i právo nevolit a samo sebe to podle mého nepopírá. Pokud vás politika nezajímá, demokracie vás nenutí se o ni zajímat, na rozdíl od státu totalitního. Jsem pro chození k volbám, je to takový svátek demokracie. Pokud nesouhlasíte se systémem, lepší gesto je jít nevolit než vhodit prázdnou obálku, protože zapojením do voleb akceptujete pravidla.

iZUN: Co nejhoršího by mohl prezident udělat vůči republice a lidem, kdyby chtěl? Na co má ještě právo?

Jako má pan Nohavica žádosti v písničce Pane prezidente, tak to je přesná ukázka toho, co prezident nemůže. Nemůže nás dostat do války, prodat do otroctví ani vládnout pomocí dekretů. Může ale pomocí amnestie zrušit stíhání některých kauz a také, jak nám ukázal pan Klaus, může sabotovat exekutivní moc – nepodepisovat zákony a nejmenovat ministry – skrze nejasnosti v ústavě. Vadí to hlavně u mezinárodních smluv, kde jeho podpis funguje jako nutná poslední část ratifikace. Také může paralyzovat ústavní soud nejmenováním jemu nepohodlných lidí. Pozice prezidenta je však podle mého přeceňována, mnoho povyku pro nic. Dovedl bych si představit, že by jeho funkce byla zrušena a některé jeho pravomoci dostal například předseda senátu. U prezidenta je podle mého nejdůležitější neformální vliv, který je historicky silný již od T. G. M. Například Klausovi se skvěle podařilo zasahovat do činnosti vlády a svým vlivem měl schopnost rozpoltit politickou scénu, stranické spektrum.

iZUN:  Jaký máte názor na kontrasignaci amnestie premiérem Nečasem?

Myslím, že to podepisovat nemusel. Prezident nemá žádnou odpovědnost, tu má jen vláda. Otázka právě je, zda má vláda odpovědnost jen za technické splnění prezidentem nařízené amnestie, nebo i za její samotný návrh.

iZUN: A tradiční otázka, co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?

Jako zarputilý zastánce demokratických principů, což v mém případě vykazuje až určité rysy náboženského vyznání, přiznávám, bych nejradši nechal drůbež hlasovat, ale obávám se, že by to dopadlo podobně jako u většiny hlasování našeho živočišného druhu, tedy 50 na 50. Ne, ale vážně. Myslím si, že jako u všech přírodních zdrojů, které využíváme ke svému přežití, to nejdůležitější je, abychom vůči nim vyjadřovali vděčnost a úctu. Vím, zní to takhle hrozně pateticky, ale na každý pád zavřením drůbeže do klecí jí mnoho úcty nevyjadřujeme a přitom ona nám ze sebe dává jen to nejlepší. Je to nedůstojné.

 

Vašek Bubeníček se jevil jako člověk se zájmem o svůj obor, kterého výuka velmi baví. Nebojí se také jít se svými názory ven a divil se, že jsme se nezeptali, koho bude volit. Prý by nám to bez problému řekl, ostatně stejně jako to již řekl svým studentům na přednáškách.