Seznámení se Sárou Bohunickou: finalistkou Miss Agro s číslem 2

Bio zpovídané

Jméno: Sára Bohunická

Věk: 21

Fakulta: IVP

Obor: Kariérové poradenství a vzdělávání

iZUN: Proč ses přihlásila do MissAgro 2026?

Sára Bohunická: Já jsem se nepřihlásila. Přihlásil mě můj kamarád ve spolupráci s mou kamarádkou, protože já sama bych to asi v životě neudělala. Takže mi pak jen přišel e-mail s potvrzením mé přihlášky. Byla jsem dost v šoku a začala jsem pátrat po tom, kdo mě teda přihlásil. Ale nakonec jsem na to přišla (smích). Ve finále jsem za to ale ráda, zároveň doufám, že se mou účastí alespoň rozšíří povědomí o IVP (Institut vzdělávání a poradenství, pozn. red.) protože jsem vlastně historicky první účastnice Miss Agro od nás.

iZUN: Máš v životě nějaký vzor nebo ideál?

Sára Bohunická: Moji rodiče, kteří mě od malička vedou cestou, kterou bych chtěla do konce svého života jít. Vedou mě tak, abych byla šťastná a abych si vždycky hledala to, v čem budu spokojená. 

iZUN: Co bylo tvým snem, když jsi byla malá?

Sára Bohunická: Já jsem byla asi trošku podivín, ale nikdy jsem nechtěla být princeznou nebo astronautem. Mně se vždycky strašně líbily prodavačky. Moc jsem chtěla být prodavačkou někde za pásem, jelikož mě hrozně fascinovalo to, jak vždy vezmou nějaké to zboží, naskenují si ho, udělá to ten zvuk a pošlou to dál. Snad do nějakých mých deseti let jsem chtěla být prodavačkou. No a pak možná ještě veterinářkou, protože miluju zvířátka.

iZUN: Jaké máš koníčky? 

Sára Bohunická: Miluji sport, od malička. Díky taťkovi, který trénuje basketbal, jsem od dětství vedena ke sportu. Já konkrétně hraju volejbal od nějaké 5. třídy. No a mimo sport mě hodně baví čtení, i když s tím to mám takové jak na ,,horské dráze“. Někdy je období, kdy hodně čtu - třeba 3 knížky za měsíc, a pak nesáhnu na knížku třičtvrtě roku. Miluji vaření, pečení, ráda poslouchám hudbu a trávím čas s kamarády. 

iZUN: Záleží ti na tom, co si o tobě ostatní myslí, nebo jsi ve fázi, kdy je ti to úplně jedno?

Sára Bohunická: Kdysi mi na tom záleželo hodně, vždycky jsem si říkala, že chci před každým vypadat dobře. Teď už je pro mě podstatné jenom to, aby na mě měl dobrý názor jen můj nejužší okruh lidí, který je pro mě nejpodstatnější. To, co si o mně myslí nějaký pán na ulici, třeba že vypadám nepříjemně, to už se snažím házet za hlavu. Myslím si, že je nás na světě tolik, že je nejpodstatnější opravdu jen to, co si o nás myslí ti nejbližší. 

iZUN: Co je tvoje guilty-pleasure?

Sára Bohunická: Do dotazníku na casting jsem psala, že jsou to vlastně kluci, co sportují. Potom hodně ráda koukám pořád dokola na ty stejné filmy. Takže když se mě zeptáte, jestli jsem viděla „tenhle“ film, tak jsem ho pravděpodobně neviděla. Radši si pustím 10x Harryho Pottera nebo Pána prstenů, než abych si pustila film, který zrovna vyšel.

iZUN: Z čeho máš největší strach?

Sára Bohunická: První věc, která mě rozhodně napadne, jsou pavouci. To je fakt šílenost, co já občas dokážu kvůli pavoukům předvést. Co se týče budoucnosti, tak se bojím toho, že skončím sama. To je můj velký strach. No a co se týče třeba právě Miss Agro, tak asi toho, že se mi roztřesou nohy na pódiu, zakopnu a poletím směrem do diváků (smích).

iZUN: Co považuješ za svůj největší úspěch?

Sára Bohunická: Nejvíc mě napadají asi sportovní úspěchy. Například že jsme se umístili 3. v mládežnické extralize nebo to, že jsem byla 2. na Olympiádě dětí a mládeže. Mimo sportovní život je mým největším úspěchem to, že jsem dokázala najít štěstí a věci, které mě opravdu naplňují a chci je ve svém životě nadále dělat.

iZUN: Čím si myslíš, že jsi oslovila porotu?

Sára Bohunická: Mohla by to být slovenština. Oba moji rodiče jsou Slováci, a tak jsem začala na porotu mluvit slovensky. Takže to možná mohlo být právě to. Potom mi přišlo, že jsem byla hodně přirozená, snažila jsem se na nic si nehrát a ukázat se taková, jaká doopravdy jsem.

iZUN: V čem si myslíš, že jsi lepší než ostatní miss?

Sára Bohunická: Já si myslím, že je to ta moje přirozenost a že si na nic nehraju. Všechno mi jde vidět v očích a nemusím ani nic říkat. I moje kamarádky mi říkají, že jsem nejvíc ryzí člověk, kterého znají. Takže bych řekla, že asi tím.

iZUN: Kdybys teď měla ukázat na jednu ze svých kolegyň v top 10, která si titul zaslouží víc než ty, kdo by to byl a proč?

Sára Bohunická: Je to pro mě zatím hodně těžké určit, protože jsme se s ostatními zatím viděly - pokud nepočítám casting - zatím jen dvakrát. Zároveň se hodně protáčíme. Jednou sedím na líčení s jednou holkou, jindy zase s jinou, tak je velmi těžké říct, jaké jsou povahově. Já opravdu nerada soudím lidi na základě prvního dojmu a vzhledové stránky. Každopádně nejvíc se bavím s Ellenkou (finalistka č. 3, pozn. red.), ta je skvělá, takže zatím bych řekla asi tu, ale jak říkám, ostatní zatím tolik neznám a nechci soudit.

iZUN: Máš na sobě něco, co bys chtěla změnit? 

Sára Bohunická: Po psychické stránce bych toho určitě změnila víc. Chtěla bych být víc taková, že když se pro něco nadchnu, tak u toho i zůstanu, a jít si pro „to“ naplno. Také nebýt tvrdohlavá, protože jsem šíleně tvrdohlavý člověk a občas to se mnou dokáže být v tomto směru těžké. Mimo jiné dokážu být i dost líná a to na sobě taky nemám ráda. Po fyzické stránce se snažím vnímat sebe samu takovou, jaká jsem. I když to občas nejde, protože mám sem tam potřebu porovnávat se s jinými. Ale řekla bych, že naše tělo je úžasná schránka a měly bychom si jí vážit.

iZUN: Jaký je tvůj největší „red flag“, kterým se třeba tajně pyšníš?

Sára Bohunická: Dokážu být celkem žárlivá. I když nechci, tak dokážu být. No, bude toho spousta. Určitě občas dokážu být velký lenoch, což by pro někoho mohl být taky velký mínus. Stojím si hodně za svým názorem a občas přes něj za žádnou cenu nejdu, takže se pak dokážu s člověkem hodně chytnout. Víc mě teď asi nenapadá.

iZUN: V čem jsi tak špatná, že bys v tom mohla vyhrát cenu, protože nikdo jiný by to takhle nezpackal?

Sára Bohunická: Já bych řekla, že cokoliv, co zahrnuje jemnou motoriku. Protože jsem strašný moula (smích). V okamžiku, kdy mi dáš do ruky něco, na co potřebuji jemnou motoriku, se mi ty ruce okamžitě roztřesou takovým stylem, že jsem schopná to „zpatlat“ šíleným způsobem.

iZUN: Co by tě na protějšku odpuzovalo a naopak, co tě přitahuje?

Sára Bohunická: Přitahují mě hezké oči a hezký úsměv, když to budu brát po té vzhledové stránce. To je ta první věc, které si člověk všimne. Pak taky výška. Je to věc, která, i když tedy nechci, mě dokáže na protějšku odradit. Je to tím, že mám 176 cm, a proto mě mnohem víc přitahují kluci, kteří jsou nějakým způsobem vyšší. Co se týče povahové stránky, tak mě přitahují kluci, kteří mají stejný smysl pro humor. Co mě naopak odpuzuje? Asi kdyby se přetvařoval, nebo nějaká agresivita v chování. 

iZUN: Představ si, že by ti na přehlídkovém molu přišla zpráva od tvého ex, že je v publiku a drží transparent „Vrať mi moje mikiny!“ Co bys dělala?

Sára Bohunická: Myslím si, že bych byla hlavně hodně překvapená, že tam vůbec je. Ale asi bych se nad tím spíš pousmála a snažila se tomu nevěnovat pozornost, našla si v davu ty lidi, kteří jsou pro mě podstatní, a snažila se pozornost věnovat jim. 

iZUN: Jak bys malému dítěti vysvětlila, že Ježíšek neexistuje, aniž bys mu zničila Vánoce a celé dětství?

Sára Bohunická: Snažila bych se mu to popsat spíš tak, že jsem si přála, aby se dostal do nějakého kouzelného světa, který ten dnešní svět už nenabízí. Hlavně bych to směřovala na to, že jsem si přála, ať má hezké dětství a nežije hned v tom, že všechny materiální věci musí být koupené.

iZUN: Kdybys byla zvíře, tak jaké a proč?

Sára Bohunická: Byla bych panda. Miluju je od malička, je to jedno z mých nejoblíbenějších zvířat a miluju, jak je jejich život pohodový. Oni prostě jen spí, jedí, pak spadnou z houpačky a je o ně celou dobu krásně pečováno.