Titul je zpět!

28. 10. 2019 0 {{ articleTotalLikes }} Aktuality Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Je pár minut od odbytí druhé hodiny ranní. Zelená hladinka stoupá a jas v očích studentů ČZU začíná čím dál tím víc zářit. Vítězství je na dosah. 8016 žetonků stačilo na absolutní dominanci. Je to tam, vítězství 10. ročníku je naše a nejenom to. Máme pražský rekord za nejvíc vypitých drinků! Největší pražská picí akce proběhla ve středu 23. 10. Takové množství vypitého alkoholu Praha ještě neviděla. Vzhledem k tomu, kolik drinků se vypilo, je jasné, že se valná většina studentů zúčastnila, a tak vám přinášíme ohlédnutí za středečním večerem a čtvrtečním ránem.

Kdo nás provázel večerem na hlavní stagei?

Od 8 hodin kotel začal vařit DJ Zeekee, který ukázal svůj talent na kvalitní votvíráky. Dav, který se zvětšoval, postupně rostl i v pohyblivosti, a to jen díky schopnostem Zeekeeho. Byl to parádní start pro navazující show.


Od 10 hodin patřila stage DJ Wichovi, který je česká DJská legenda. Ale legenda je ještě slabé slovo, protože dav dostal do takového varu, že stíny míhající se v odlesku laserů připomínaly tekoucí voskové figuríny. Když vidíte, jak obratně se Wich pohybuje po pultu, je v tom magie, je to spíš DJ Witch. Jeho snaha byla poznat i na něm samém, protože když po skončení svého dvouhodinového setu slezl dolů, byl jak ryba vytažená z vody. Nám se povedlo ho zastavit na rychlý rozhovor.

iZUN: Odkud nejraději bereš samply?

DJ Wich: Nejradši sampluju z vinylu, nejvíc miluju 70’s, takovej soul, funk, mám slabost pro rok '78. V tom roce jsem se narodil a hlavně to je rok, kdy vycházely skvělý věci.

iZUN: Máš teď aktuálně oblíbenej shop s vinylama?

DJ Wich: Já jsem leta jezdil do Berlína a do Drážďan. Ještě v Praze byl legendární shop na Národní, ale oba zrušili. Aktuálně teda nemám oblíbenej shop.

iZUN: Jak to vidíš ohledně současných spoluprací, například Lvcas Dope a PSH? Je to směr, kterým chceš pokračovat, nebo máš v hledáčku ještě větší jména?

DJ Wich: Moje nejnovější spolupráce teprve vyjdou, budu vydávat sólovou desku s názvem ‚Jako ryba ve vodě‘. Bude vycházet za měsíc a je tam skoro celá československá scéna. To je moje další hlavní meta, taková moje priorita. Taky budu dělat desku s Pauliem Garandem, která vyjde na jaře. Všechno to zatím držím pod dekou, ale začnu brzo bombit proma a klipy.

iZUN: Je to 15 let od vydání alba ‚Time Is Now‘ (třikrát spletu název desky, protože jsem otázky ztratil někde v moshpitu v průběhu jeho setu), kterej je tvůj oblíbenej track?

DJ Wich: Na prvním místě by bylo ‚Du dolu‘ s Vladimirem, pak ‚Colgate White‘ s Promoem a třetí s K-Otix ‚Time Is Now‘.

iZUN: Teď jsi dával na Instagram fotku z dětství s kočkou, která vypadá jako bublina, kolik jí vlastně je? A kolik máš teď koček?

DJ Wich: Kočku mám jenom jednu. Bublině je tak 35 (zasměje se). Právě to lidi sežrali, to je jiná kočka, ale je to stejná rasa. Bublině je 8. Ona se kočka moc nedožívá, takže na fotce je úplně jiná kočka.

iZUN: Jakou máš nejlepší vzpomínku na spolupráci? S kým se ti pracovalo nejlíp?

DJ Wich: To nemůžu říct, záludná otázka. Je to Sophiina volba, máš dvě děti a vyber si, který máš radši. Spolupracoval jsem skoro s celou československou scénou i s mimorepublikovýma interpretama. Každá spolupráce má něco do sebe. Každej má něco.

iZUN: Z cizích interpretů, jaká byla spolupráce třeba s Lil Waynem?

DJ Wich: Jo, ta celá spolupráce byla přes internet, společně jsme se nesešli. Přišli ke mně sloky. Já ho ve finále znám jenom z internetu.

iZUN: A někdo, koho znáš blízce, jaká byla například spolupráce s LA4?

DJ Wich: S LA4em máme milion tracků, ta spolupráce byla skvělá. Nebejt LA4 a Indyho, tak vlastně neexistuje Wich. Mrzí mě, že kluci jsou už někde jinde a vytratili se ze scény. Rád bych s nima udělal další spolupráce. Ale spolupráce, která s nima byla, byla skvělá.

iZUN: A ještě když zahrabeme dál do minulosti, úplně na začátku byl start tvojí kariéry skrz graffiti. Takže jsi byl taky sprejer?

DJ Wich: Jasně, jasně, před rapem a hip hopem bylo graffiti. To byl takovej pilíř hip hop kultury v Čechách. Indy, Orion, Wladimir, všichni pocházeli z graffiti scény. Já jsem taky z graffiti kultury.

iZUN: A dochovalo se nějaké tvoje graffiti z té doby? Jaké jsi používal přezdívky?

DJ Wich: Leda na fotkách. Začínal jsem pod přezdívkama Never, pak Royal, můj první tag byl Seattle. Já jsem v tý době miloval grunge a hrál jsem na kytaru a poslední jméno bylo Wich a z toho vzniklo DJ Wich.

Na rozbouřený dav navázal o půlnoci Marpo & TroubleGang, který po týmovém pokřiku v kruhu vyběhl na blikající stage a Malá sportovní hala zažila show, která ji opět málem zbořila.
Nekompromisní tvrdá kytara, perfektní bubny a Marpovy vokály udělaly z publika bouři zvednutých rukou a pohybu. Ten večer byly slyšet písničky „Nejlepší“, která je na nově vycházejícím albu s názvem „DVA“, a také „Řeka“, ke které právě vyšel videoklip, který skutečně stojí za zhlédnutí. I Ota alias Marpo a Partyboi Pavel si na nás udělali chvilku pro krátký rozhovor.

iZUN: Dneska jsme slyšeli písničku ‚Řeka‘, ke které vyšel nedávno videoklip. Má motiv klipu pro tebe nějaký zvláštní význam?

Ota: Je to o tom, že život se ti může ve vteřině změnit. Je to jedno, jestli je to o tom, že někdo zmáčkne kohoutek, nebo zjistíš, že jsi nemocnej, ale všechno může bejt perfektní a ve vteřině se může změnit o 180 stupňů.

iZUN: S novinkami bych na to navázal. Bude vám vycházet nové album s názvem ‚Dva‘. Je na albu nějaká spolupráce?

Ota: Ne, je to kompletně jenom naše deska.

iZUN: A bude tam tradičně ta tvrdá kytara, která dneska burácela celou show?

Ota: Rozhodně.

Pavel: To bez debat, bude ještě tvrdší než dneska. Hodně lidí si říká, že jsme podplatný, že jsme měkký, ale tahle deska by měla ukázat, že nejsme jako klasický kapely, který vyměknou.

Ota: Každá kapela začne tvrdě a punkově a teď je to taková popina no. 99 procent kapel vyměkne, ale my se snažíme víc tvrdnout. Při Riot tour skoro nikdo nepogoval, leda v lucerně pár lidí. Dneska je to o něčem jiným, jako kdybychom začali nanovo.

iZUN: Na obalu alba je vidět vyceněná čelist ve tmě, jakou to má symboliku?

Ota: Na to nejspíš nejlíp odpoví tady Partyboi.

Pavel: Když zvíře cení zuby, tak ho nemůžeš napadnout, je nedotknutelný a nespoutaný. K vlkovi, co cení zuby, se v žádným případě nepřiblížíš.

Ota: Naše kapela se nedá spoutat ani manažerem, ani labelem, jsme samovolná jednotka, která žije svým vlastním životem.

iZUN: Oto, ohledně otázky boje bych na to navázal, plánuješ se vrátit do ringu?

Ota: Chtěl bych, ale kdy a kde to říct nedokážu.

iZUN: Jako vicemistr ČR v thaiboxu, jaká je tvoje nejlepší zkušenost s thaiboxem?

Ota: Asi tréninkovej kemp v Buakawe. Byl jsem v Por Pramuku trénovat a to je asi nejlepší zkušenost, co jsem zažil.

iZUN: Jaká byla tvoje dovolená na Floridě?

Ota: Byl jsem v Bradentonu, což je kousek od Tampa Bay. Začal jsem tam původně jezdit s Pavlem. Je to takový, že si tam odpočinu a vyčistím si hlavu. Jak je tam hezky, tak ty lidi jsou milý a příjemný. Pak jsem byl dva dny v New Yorku a to bylo pro mě úplný peklo. Jsou nepříjemný a věčně naštvaný.

Pavel: To je prostě Amerika. Amerika je taková multikulturní. Tam si můžeš dělat cokoliv co chceš a nikdo tě nehrotí.

Ota: Tady tě lidi pořád souděj, jak se oblíkáš, co děláš a tam těm lidem je to úplně jedno.

iZUN: Oto, ty trávíš hodně času na Floridě, co teda považuješ za svůj domov?

Ota: Strávil jsem tam hodně času, ale ne že bych tam kontinuálně žil. Časem bych si tam chtěl pořídit dům. Já nesnáším zimu, ze srdce nesnáším zimu a podzim. Od listopadu do dubna bych to tam chtěl strávit, protože je tam pořád hezky.

Pavel: Ota vždycky v zimě běhá se závažím a pak nás v autě hrotí, ať zavřeme dveře, že je mu zima.

iZUN: Jak to porovnáte se show ze Zahajovačky? Posunula se ta show někam dál? Jak jste si to užili?

Ota: Potom co proběhla taková krize v kapele a došlo ke změně managementu, je to takový obrozený a koncert od koncertu lepší.

Pavel: Bylo to znát na tom projevu na stagei. Když řešíš problémy a sračky v kapele, tak to nemůže běžet, tak jak má. Teď to byla pořádná show a my jsme si to neskutečně užili.

Do vyhlášení výsledků s námi byl DJ Roxtar, který udržel dav ve varu až do samého konce. Na závěr nám zahrál DJ Stayer, který vyšťavil poslední zbytky energie publiku a to mohlo jít spokojeně domů.


Na Red Bull stagei, která stála venku a show tu probíhala souběžně s hlavní show, byl vidět DJ Johnny Valda a od půl jedenácté DJ Zeekee, který nás provázel začátkem večera na hlavní stagei. Každý, kdo vyšel ven na drink nebo cigaretu, slyšel Zeekeeho bass boosted beaty a přilákalo ho to jako vosu na med. Párty byla všude nehledě na to, jaká stage to byla.

Celkové pocity z večera

Když jdete na Gaudeamus, tak se jako první proderete skrz dav lidí čekající na lístky, poté skrz dav čekající na pásky, následně skrz dav u šatny, na to navážete prodíráním se davem u baru nebo stánků a přibližně s časem třetího drinku jste vlastně dorazili na párty. Dunící hudba a tma plná mlhy vás okamžitě začnou svádět k tanci, a tak jdete do kotle pod stage. Až se pořádně vyblbnete a začnete střízlivět, vyrazíte na záchod a pro další drink. Abyste se dostali na záchod, musíte znát tajnou komnatu a udělat aspoň 4 oběti sumerským bohům, jinak vás čeká močení pod hvězdami vedle kontejneru. Až naházíte žetony do urny svojí univerzity, tak si všimnete, že vám někdo nalil zhruba 3 piva za triko, a tak na jedno hned taky dostanete chuť. Když vyrazíte směr fronta na pivo, sejme vás 200kilová ukrajinská uklízečka a nejlépe nějaký securiťák, v kožené bundě stylu gestapo a StB. Po 72hodinovém čekání na pivo se dostanete ke slečně, co má na ksichtě paštiky, že by se s tím nakrmila celá zemědělka, a ta vám dá smutnýho podmíráka a ani nevratí drobáky na další pivko. Na konci večera oslavíte vítězství nebo prohru, nehledě na výsledek vodka teče proudem. Z posledních sil se doplazíte k Uberu a tam smutně zaskřehotáte, že chcete domů. Řidič vám dá extra taxu, protože je po kolena ve zvratkách a tím vaše noc, teď už spíš ráno, končí. A je tu den poté. Ranní přednášky, kocovina a nekvalitní výmluvy pro profesory a vyučující. Zjištění, kdo vám kde nazvracel do bot a pach z pusy, co by zabil i kozla v říji. Triko ze včerejšího večera nasáklé lihem a kouřem leží vedle koše na prádlo a milosrdně čeká na spálení. Vy máte radost, protože tahle akce se skutečně vydařila.

Za celou redakci doufáme, že jste si akci užili a titul si udržíme i příští rok!

Mrkni taky na tohle

21. 11. 2019 0 1

Transgender Day of Rememberance

Číst více
05. 11. 2019 0 1

Připrav se do života s #hackyourcareer

Číst více
31. 10. 2019 0 0

9. ročník Life Sciences Film Festivalu

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP