Jarní nostalgie

Ledové královně dochází síla,

svůj šatník uklízí ze střech a polí.

Všude už hnědá je, odchází bílá,

ptáci se vracejí na stromy holí.

Závora klapla a její šaty mizí,

kráčí za nepřátelskou hranici,

sluneční paprsky zlatavé a ryzí,

probouzí půdu vláhou vonící.

Teplota stoupá a lavičky se plní,

studenti vykukují z úkrytu,

pivíčku před JIHem hladina se vlní,

jaro už přišlo, už je tu!

V očích všech dívek Slunce se třpytí,

své sukně na výlet po zimě vzaly.

Pod ně pak punčochy z hedvábných sítí,

hned středem vesmíru pro pány se staly.

Zahrádka na Farmě rozvírá náruč,

barmani chystají venkovní bar,

vteřinu neváhej pivko si poruč,

s přáteli ze školy dej si jich pár.

Zastav se, nadechni vzduch jarních vůní,

nech na tvář dopadnout paprsků dech.

Lidi na hodinách v klidu se sluní

až slunce zapadne, to bude pech.

VK