Generace Bab

Podbabský přívoz je spojkou mezi pražskými Dejvicemi (osada Podbaba) a Trojou (osada Podhoří). Využívají ho turisté, cestující převážně za exotickými zvířaty a rostlinami do pražské zoo a do botanické zahrady v Troji, či lidé dojíždějící denně za prací na druhý břeh řeky Vltavy. Není tedy divu, že se jedná o dlouhodobě nejvyužívanější pražský přívoz. I mnoho z nás, studentů ČZU, jistě mělo tu čest s ním přeplout Vltavu při cestě na praxi na Demonstrační a pokusný pozemek v Troji.

Lysolajský přívoz, jak byl dříve také nazýván, na této trase fungoval již v roce 1888. V tehdejší době se kromě lidí přívozy přepravovaly např. sůl a jiné materiály. Několik zmínek o jeho provozu sahá až do roku 1974, kdy byl provoz ukončen.

První generace přívozů byla do Pražské integrované dopravy (PID) opětovně zařazena od 1. července 2005. Prvním přívozem byl přívoz Zámky – Sedlec. Jak už jeho název napovídá, spojuje pražskou čtvrť Sedlec s osadou Zámky v pražských Bohnicích. V hojné míře ho využívají hlavně turisté a cyklisté. Převozník má krom bezpečného převezení pasažérů mnohdy na starosti i jiné činnosti. Ve dnech plných stresu se lidé velmi rádi převozníkovi vypovídají ze svých problémů i zážitků, a tak tito pánové, oblékaní v námořnickém, často fungují i jako psychologové, fyzioterapeuté či maséři, a dokonce zadarmo, jen za cenu jízdenky. Napovídá to i vtipná cedule právě u přívozu Zámky – Sedlec.

Ale zpět k přívozu podbabskému. V databázích a informačních materiálech nese název P2 a do běžného provozu byl zařazen přesně o rok později než přívoz Sedlec – Zámky a slavnostní otevření proběhlo 28. 6. 2006. V provozu je celoročně od 5:25 do 22 hodin a řeku denně přepluje i více než 140 krát. Přívozy mají své jízdní řády, ale pokud budete potřebovat přívoz použít i mimo určený čas, stačí na kapitána zamávat kruhem nebo zazvonit na zvonek a on Vás jistě rád převeze. V roce 2010 došlo díky vysokému využívání v letní sezóně k posílení dopravy druhou lodí v období od dubna do října. Na vlnách Vltavy se tak zde „proháněla“ plavidla Skokan a Ropucha, kam se vešlo 12 osob. Přepravu tohoto přívozu zajišťuje společnost Pražské Benátky s.r.o.

12. července 2016 byla do provozu zařazena loď s větší kapacitou, o jejímž zařazení se uvažovalo již v roce 2008. Loď pobere až 40 osob a je bezbariérová. Kočárky a jízdní kola mohou být snáze přepravována. Umožňuje pohodlný nástup a výstup v jedné úrovni díky upraveným přístavištím. Dostala název Baba a provozovatel společnosti Pražské Benátky s.r.o. Zdeněk Bergman, převozník pražský, se při její konstrukci nechal inspirovat konstrukcí lodí z konce 19. století. Baba je 11,2 metrů dlouhá, 3,7 metrů široká, s ponorem 50 cm. Lodě tohoto typu chtěl Bergman do konce července nasadit na všechny přívozy pod hlavičkou Pražských Benátek, a to přívozy P1, P5 a P6.

Loď Baba si však zpočátku svůj pobyt na Vltavě příliš neužila. Ani její vysoká cena, jež činí okolo 5 milionů korun, nezabránila problémům. Hned po prvním dnu byly na lodi zjištěny problémy s kormidlem a loď musela být z provozu stažena. Původně to vypadalo na ohnuté kormidlo. Později však bylo zjištěno, že se jedná o závadu materiálu horního uchycení kormidla, které se tím pádem blokovalo. Nyní už je Baba plně využívána v provozu.

Ať už podbabský přívoz bude Vás, čtenáře, vozit na výlet do zoo, na cyklostezku táhnoucí se podél pravého břehu Vltavy celou Prahou či na naši oblíbenou praxi, přejeme mu mnoho spokojených a v pořádku přepravených cestujících a žádné „muže přes palubu“.