Go, ČZU Go - seznamovací akce, která nemá obdoby

09. 10. 2011 1 0 Out of ČZU Zpět na Úvod

Pokud někdy někdo jen na vteřinu váhal, jestli si má podat přihlášku na zemědělku, tak už jen kvůli seznamovacímu zájezdu ČZU Go, by měl roztrhat všechny ostatní přihlášky, sbalit si věci a jet se přesvědčit na vlastní játra, že Suchdol je ta pravá volba.

Když jsem si cestou do Telče užíval ve staré vytřískané Karose pohodovou jízdu po tankodromu zvaném D1, vzpomínal jsem na všechny zkazky, příběhy, vyprávění a legendy, které jsem slyšel o ČZU Go kolovat. Vybavil se mi mlžný, nadšený pohled lidí, kteří mi o tomto seznamováku vyprávěli a byl jsem zvědavý, co mě ve Vanově čeká.

Lokace Vanov, 49 stupňů a 13 minut severní šířky. 15 stupňů a 24 minut východní délky

Když jsem dorazil na místo určení, akorát jsem viděl cca 180 postávajících mladých lidí před největší budovou v areálu. „To jsou prváci, jdou na denní bojovku“ objasní mi jeden z instruktorů, který mě přichází přivítat. „Čeká je dnes dvanáct týmových úkolů“. Dav rozdělený na dvanáct částí se najednou rozpohyboval a pod vedením svých velitelů se rozprchl na stanoviště disciplín. Neváhám a začnu je pronásledovat se svojí zrcadlovkou.

Nad Telčí se to začíná mračit. Snad nic nespadne. Právě naopak, uprostřed plnění úkolů (abych citoval z filmu Forrest Gump) začalo pršet a pršet už nepřestalo. I přes víru instruktorů, že to přejde, byl sílící déšť nakonec důvodem bojovku ukončit.

...zažili všechny druhy deště. Jednou bodal jako jehličky. Jindy zase padaly velký tlustý kapky. A někdy se zdálo, že prší i ze strany...

Změna programu a příprava na večerní Mafia night. Na akci v mafiánském stylu se měli všichni doma připravit a vzít si nějaký převlek. Díky dámským podvazkům, korzetům, oblekům, haldě klobouků a dobové hudbě se z jídelny stala lusknutím prstu mafiánská herna jako vystřižená ze třicátých let. Black Jack, ruleta, poker, kostky, vše v režii instruktorů převlečených za krupiéry. Aby bylo možné doplnit žetony na další hru, musel každý vystavit směnku. Pokud hráč všechno prohrál, upsal se ke splnění nějakého úkolu. A ten byl následující den vydražen v aukci. Dražitel tedy mohl získat: odnos z kalby do chatky, dohnat někoho ke skoku do rybníka nebo si mimo jiné nechat od někoho vylízat nohy.

Stejně jako každý večer rozduněly parket po skončení programu decibely a švihající nohy krásných slečen.

Následující den, po zotavení z těžké kocoviny, dostali všichni hned po ránu spršku informací o studentských organizacích a pak následovalo odpoledne s dražbou směnek z předchozího večera a s výstupy všech dvanácti týmů, které měly pobavit ostatní. Krom několika travesti show a pánských striptýzů, které končily depilací voskem, byla hustodémonsky krutopřísná Haka neboli bojový pokřik ragbistů z Nového Zélandu.

Poslední večer, kterým se Vanov kemp Úsvit rozloučil se svým turnusem, rozjela kapela Bek Ofis v india-popovém stylu a po pár písničkách si zcela získala dav skákající na parketě a skandující jméno kapely. Po několika přídavcích fanoušci kapelu propustili a opět se spustila diskotéka. Celý večer ještě provázela soutěž v pivní štafetě zvané „Topálky“, kterou proti studentům instruktoři s přehledem vyhráli a ukázali jim, že pokud se chtějí měřit s profíky ze Suchdola, budou muset ještě hodně trénovat.

Poslední akce se samozřejmě protáhla do pozdních ranních hodin a díky tomu vypadal autobus odvážející seznámené, vydováděné, uspokojené a nevyspalé studenty jako pojízdná noclehárna.

Cestou jsem se zeptal pár lidí, co by doporučili dalším turnusům a na co budou vždycky z Goučka vzpomínat. Odpovědi však byly téměř identické:

iZUN: Jak se ti na goučku líbilo? Co se ti nesmazatelně zarylo do paměti?

Do paměti se mi určitě zaryla noční bojovka, kterou jsme měli. To jsem myslela, že tam umřu. Pršelo, byla děsivá zima a my jsme se plahočili bahnem a lesem. No bylo to šílený. Ale pak, když jsme přišli na poslední zastávku, tak jsem byla strašně ráda, že jsme to dokázali. (pozn.red. během neustávajících dešťů podstoupili prváci noční bojovku, která je prohnala okolím tábora, roštím, blátem, zimou a zanechala nesmazatelný zážitek v paměti prvního turnusu)

iZUN: Co bys doporučila studentům, kteří příští rok vyrazí na další ročník?

Určitě spoustu teplého oblečení. S oblečením jsme totiž vůbec nevyšli. Ponožky a taky si vzít jídlo. Nejsem jinak vybíravá, ale to jídlo bylo opravdu hrozné. Pořád ty samé polívky, paštiky atd. a neměli jsme možnost si ani nic nakoupit ve městě. Tak na tohle se připravit. (Pozn.red.: do tábora i několikrát denně příjížděl taxík, který přivážel pizzy pro mlsné a bohaté jazýčky)

Celý první turnus, který jsem ve Vanově strávil s instruktory i se studenty, byl opravdu našlapaný od začátku do konce. Vše se samozřejmě ani nedá popsat, protože by to bylo tisíce slov. ČZU Go je zkrátka intenzivní a nekončící seznamovací párty, kterou vedou zkušení lidé, jenž nenechávají nic náhodě a vše mají pevně pod kontrolou. Celá akce rozhodně splnila svůj účel na 120%. Nejen, že se všichni při vstupu na kampus ČZU cítili doma, potkávali známé tváře, ptali se jich, jestli mají hlad, ale navíc netápali v nepřehledném množství školních povinností a ještě si odvezli nespočet zážitků.

Máš hlad? Ne, ale mr...l bych !!!

Hláška, která se udržela během všech tří turnusů

Teď když píšu tyhle řádky, tak na sobě pozoruji přesně ten samý zamlžený pohled a úsměv na tváři, který jsem do té doby nechápal. I já jsem si odvezl haldu zážitků, ať už z paintballu, diskoték nebo workshopů a i já jsem s ostatními skandoval ČZU, ČZU. Zážitky, zkušenosti, skvělí lidé. To všechno je ČZU Go. A co vy? Máte hlad?