Hrozba jménem palmový olej?

"Průměrný Evropan nebyl nikdy tak zodpovědný za kácení tropických deštných pralesů jako je tomu dnes"– tj. motto filmu "Zelená poušť", hovořící otevřeně o tomto problému.

Palmový olej

Co se skrývá za výrobou v posledních letech tak často používané suroviny? Palma olejná byla původní rostlinou západní Afriky a v posledních třiceti letech se její pěstování velmi rozšířilo především do Indonésie a Malajsie, odkud pochází 85 % světové produkce. Před jejím pěstováním se vykácí prales a vznikají plantáže monokultury palmy. V Indonésii a Malajsii je nyní kolem 130 000 km² plantáží a ostrov Borneo může ztratit do roku 2020 až 98 % deštného pralesa, nemluvě o obrovské produkci CO₂.

Plantáže palmového oleje ničí přirozené prostředí orangutanů a ti se nemohou přemísťovat a jsou nuceni se živit mladými výhonky palem, za což jsou masivně a drasticky vybíjeni. Příchod velkých investorů je podporován místní vládou, jelikož znamená přísun velkých sum peněz. Místním obyvatelům je zabírána půda, anebo vytvořeny dlouhodobé smlouvy o pronájmu v délce až 99 let. Místní obyvatelé často ani netuší, že jejich půda byla poskytnuta investorům, dokud nepřijedou buldozery. Až bude vyčerpána půda v těchto zemích, expanze palmy se přesune do rovníkové Afriky a J. Ameriky. A proč se tohle děje? To proto, aby se palmový olej mohl dostat do 50 % výrobků zahrnujících především potraviny a kosmetické výrobky. Navíc je pro zdraví škodlivý, jelikož osahuje nasycené mastné kyseliny. Otázka zní, proč se tedy tak často používá ve srovnání s oleji naší produkce? Protože to pořád vyjde levněji.

Na otázky týkající se palmového oleje jsem se zeptala primatologa působícího mimo jiné na ČZU, člověka zabývajícího se dlouhodobě touto problematikou a spoluautora filmu Zelená poušť Mgr. Stanislava Lhoty Ph.D.

iZUN: Jak velký dopad má podle Vás pěstování palmy olejné ve srovnání na příklad s těžbou dřeva, pasením dobytka atd.?

Dobytek je hlavně na západní polokouli, v Jižní Americe a Africe, a palma olejná je ve východní Asii. Pokud jde o ten dřevařský průmysl, jeho dopad je mnohem menší než dopad palem. Je tam ale korelace, jelikož celá řada plantáží olejných palem se vlastně zakládá na místech, které byly zdegradovány dřevařským průmyslem. Velmi často je tedy dřevařský průmysl nepřímo zodpovědný za to, že se na tom místě založila plantáž olejné palmy. Nyní ale největší ohrožení představuje papírenský průmysl, jelikož využívá plantáže rychle rostoucího exotického dřeva, které jsou téměř srovnatelně chudé jako olejné plantáže a tyto plantáže by do budoucna mohly představovat ještě větší hrozbu než olejné palmy, protože akácie se dají pěstovat i na strmých svazích a nekvalitních půdách, kde palma neroste. V době, kdy se vyčerpá vhodná půda pro pěstování palmy, tak může nastoupit papírenský průmysl.

iZUN: Co si myslíte, že je nejhorší dopad pěstování palmy olejné?

To se dá těžko říct. To záleží na tom, jak kde. Těch problémů je víc: změna vodního režimu, mizení podzemních vod, záplavy na dolních tocích, degradace půdy. Problémem je zvyšování cen potravin, musí se dovážet, a problém etnických konfliktů. Většina pracujících na plantáži nejsou místní obyvatelé, firmy si najmou vlastní pracovní sílu, protože je levná a má zkušenosti s pěstováním.

iZUN: Jak se k tomuhle problému staví indonéská vláda? Její zákony, řešení pronájmu půdy, její zadržování, příchod velkých investorů, odškodnění a informování majitelů půdy.

Kvůli této problematice je výborné shlédnout plnou verzi filmu Zelená poušť, jelikož je tam probraná záležitost korupce a konfliktů o půdu. Všechno je to ale o tom, že vláda rozhoduje ve prospěch korporací, protože ty přinášejí kapitál. Je jasné, že je pro ně zajímavější ten, kdo disponuje nějakými penězi, než ten, kdo nemá nic. Jsou tam mezery v zákonech. Stačí, když někdo napíše místo spojky a slovíčko nebo a dobrý advokát najde cestu a tyto společnosti si můžou dovolit kvalitnější advokáty než ochranáři.

iZUN: J

Oni si uvědomují, že to ničí jejich prostředí, ale jsou hrozně naivní.  Nebojují proti tomu, to je ta jejich naivita. Oni nejsou zvyklí na takový ten náš kapitalistický styl hospodaření.

iZUN: Jaké povědomí má podle Vás obyčejný spotřebitel o devastaci pralesa při pěstování palmy olejné a o tom, v jakém množství produktů je obsažen a co může proti tomu dělat?

Tady jsou důležité dvě věci: za prvé nízké povědomí o palmovém oleji a pokud je, například u bio výrobků, tak se spotřebitel stejně moc nerozhoduje podle nějaké ekologické udržitelnosti. Bio výrobky zná každý, ale moc se nekupují. Argumentuje se samozřejmě cena. Teď byla studie, proč Češi nekupují ekologicky certifikované výrobky, a došlo se k tomu, že naše národní kultura je velmi skeptická, že tomu prostě nevěříme. Druhou věcí je, že si připadáme chudí, že na to prostě nemáme. A co proti tomu můžeme dělat? To je taková trojí věc. Obecně bychom měli snížit spotřebu tuků. Jíme hodně průmyslově vyráběných produktů, které obsahují spoustu tuků, které škodí našemu zdraví, tudíž už pro své zdraví bychom mohli tu spotřebu snížit. Také se vyhýbat bio palivům.

Druhou věcí je kupování výrobků s oleji naší produkce — čili řepkový, slunečnicový, dejme tomu olivový — a máslo, jelikož to tvoří velkou část naší produkce.

A třetí věcí je koupě ekologicky certifikovaných výrobků. Prvním krokem je ale snížit tu spotřebu tuků. Pod tukem si člověk představí to, co si maže na chleba nebo na čem smaží, ale většina těchto tuků je obsažena v sušenkách a sladkostech a tam je toho tuku daleko víc. Takový ten neviditelný tuk.

iZUN: Co se děje s půdou po vyčerpání živin a jaká je alternativa dalšího využití, pokud nějaká je?

Už asi nic. To se uvidí. Plantáže, které jsou nyní založené, ještě nejsou tak staré. Palma vydrží například na Borneu průměrně tak dva cykly. Záleží na tom, kde to je. Tam, kde je sopečná činnost a kvalitní půda, se dá pěstovat palma na tři cykly, což je až 100 let. Na méně kvalitních půdách je to nejčastěji kolem 30 let. Výnosnost trvá ale jen určité období. Začíná kolem sedmého roku a trvá tak do 25 let. Někde jsou plantáže 25 let staré. My jsme na jedné takové byli. Vypadalo to hodně chudě, bylo tam pár ořechů. Snažili se hnojit tím, že tam nechávali zahnít staré listy, nebo to úplně vykáceli a vysázeli nové, ale ty tam stejně nerostou. Ale takových plantáží moc není, tak dlouho se palmy nepěstují.

iZUN: Jaká jiná alternativa produkce oleje je možná pro tyto země? (Indonésie, Malajsie)

Indonésie a Malajsie má menší spotřebu palmového oleje než celá Evropská unie. Kdyby to bylo jen pro jejich vlastní spotřebu, tak je to úplně o něčem jiném, ale oni ji pěstují hlavně pro vývoz. My jsme dříve používali oleje naší výroby. Nahradilo se to palmovým, jelikož je levnější. Dřív to tak nebylo, palmový olej byl něco extra, znělo to exoticky, něco takového fajnového, jelikož byl drahý. Naše zemědělství upadá, řepka se pěstuje pro bio palivo.  

iZUN: Jak dlouho se věnujete problematice palmového oleje a co se za tu dobu změnilo? Jaké jsou Vaše aktivity?

Já jsem především vědeckým pracovníkem Zoologické zahrady Ústí nad Labem a také členem sdružení Lestari. Těžko říct, jak dlouho se věnuju problematice palem. To se tak postupně vyvinulo. Asi od roku 2007. Když jsem přijel do Indonésie v roce 2005, tak v té oblasti tam tento problém ještě nebyl.

02 května, 2013 - 17:07 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Proč by byly výrobky neobsahující palmový olej označovány RSPO - Roundtable on Sustainable Palm Oil? Tak jsou označovány výrobky OBSAHUJÍCÍ certifikovaný (tedy "udržitelně vypěstovaný") palmový olej. A to Palermo na začátku už vůbec nechápu...

Od roku 2015 bude v rámci Evropské unie povinné označování výrobků obsahujících palmový olej a každý spotřebitel si bude moci zkontrolovat, co konzumuje. Výrobky obsahující certifikovaný palmový olej najdete pod zkratkou RSPO.