Kapří dobrodružství II.

K navrácení k této brigádě nás přinutily hlavně celkem vysoké výdělky, které jsme si před rokem vydělali. Nyní jsme už však nenaletěli letákům, visícím v předvánočním čase po celé ČZU, které lákají na prodej kaprů u místního prodejce, prodávali jsme u daleko slušnějších lidí a za více peněz. Tuto zimu nám přálo i počasí. Před rokem Česko sužovaly arktické mrazy, kdežto nyní před Vánoci hlásili teploty kolem nuly. To nám dodávalo na optimismu. Nic jsme však nepodcenili a před akcí jsme se bohatě vybavili alkoholem různého druhu, hlavně toho, který dokáže opravdu zahřát. Také jsme si tedy přibalili pár kousků teplého oblečení, ale toho tolik nebylo :). 

Vše začalo 20.12., kdy jsme přijeli do Prahy (Strašnice) naší fábkou, která se nám pro příští tři noci stala i postelí. Někdo přece kapříky musí přes noc hlídat. První den byla pohodička, moc zákazníků nechodilo a tak jsme měli dostatek času v klidu posedávat u stánku a rozjímat u ještě doma připraveného gročku. Během nicnedělání jsme se seznámili s prodejci stromků, kteří byli opodál. Shodou okolností to byli také studenti ČZU. Již první den nám oznámili, že se na nás, „kapraře“ už moc těšili, až společně během večerů pokalíme. Než jsme se nadáli, už byl večer. Přes den se nám podařilo prodat pouze asi deset kaprů. Kádě jsme měli nedaleko Lidlu, tudíž jsme měli blízko zdroj obživy a pitiva. K večeři jsme měli párky. Ihned jak jsme je sundali z plynové plotýnky, už jsme dávali hřát náš svařáček (1l vína, 0,5l rumu). Ten jsme si hezky teplý nalili do termosek a zalezli jsme si do fábky (postele). Zde jsme svařáček při filmu promítnutým z mobilu vyžunkli a nastal čas otevřít vodku. Název vodky byl strašně divný a už si na něj nevzpomenu, ale vodka byla v akci a tak to pro nás byla jednoznačná volba. Co na plat. Během prvního večera jsme ve dvou měli spotřebu 1l vína, 0,5l rumu a 0,7l vodky.

Náš stánek s káděmi, v pozadí naše "postel".

Druhý den, 21.12., se nám ze zahřátých pelíšků v naší fábce vůbec nechtělo vstávat, motala se nám slušně palice, ale potřeba jít na záchod nás nakonec donutila vstát. Tento den jsme byli u stánku jako těla bez duše. Prodali jsme asi kolem třiceti kousků kaprů, takže jsme se už ani tolik nenudili jako předchozí den. Měli jsme kapry opravdu „živé“ a tak někdy bylo nutné kapra na váze uklidnit a lehce ho přimáčknout. To mu mohlo přidat i trochu na váze. Stihli jsme si zajít i vsadit několik sloupečků sportky, doufajíce, že kdybychom vyhráli pár melounků, ihned odjíždíme domů. Brzo se setmělo a my už si opět dělali párky k večeři. Po večeři jsme udělali opět náš svařáček a šli ho nabídnout našim sousedům, stromkařům. Svařáček po chvíli zmizel a my vytáhli opět vodku, kterou měl Lidl stále v akci. Stromkaři neváhali a na oplátku vytáhli rum. Po vyžahnutí vodečky a rumu na nás padla únava a tak jsme tentokrát včas zalehli do hajan. Byli jsme tak unaveni, hlavně společensky, že jsme opravdu nemohli ani tušit, zda nám někdo krade kapry nebo ne.

Někdy ho bylo opravdu nutné lehce přimáčknout :).

Další den, 22.12. nás brzo ráno vzbudil závoz nových kaprů a nám nezbývalo nic jiného, než vyklouznout ze spacáků a jít je složit do kádí. Po jejich složení, asi v sedm ráno, jsme už ohřívali vodu na ranní groček, který byl nedílnou součástí každého dne. Ani jsme si zásobu gročku na den nestihli nalít do termosek a už nás otravovala nějaká babča, že chce kapříka. Netušili jsme, že tímto začne náš opravdu dlouhý den. První pauzu jsme měli asi, až něco kolem 13 hod. Kdy jsme si na moment sedli, vypili groček, ale brzy jsme již opět stáli na nohou a věnovali se mordování kaprů. Kolem šesté hodiny večerní jsme odbavili posledního zákazníka a vyrazili na nákup do Lidlu. Byl to už náš poslední večer a tak jsme tomu museli nákup oproti předchozím dnům přizpůsobit. Vodka v akci byla jeho nedílnou součástí, dopřáli jsme si také 2l vína na svařák, 0,5l rumu a samozřejmostí byly i párky k večeři. Po večeři jsme vše vzali ke stromkařům a společně s nimi oslavili naší poslední noc venku ve společnosti kaprů. Poslední noc jsme patřičně zapili. Posledních pár kapek vodky jsme vypili už hezky v pelechu.

Dopíjení vodky v našem apartmánu.

Poslední noc už jsme si na spaní v autě celkem hezky navykli a tak jsme se do závěrečného prodejního dne, 23.12., probudili krásně do růžova vyspaní. Bylo až kupodivu, že jsme ani jedno ráno netrpěli pořádnou opicí, která by nás doma po vypití takového množství alkoholu zajisté doprovázela po celý den. Nu což, jelikož nám nepřálo štěstí ve sportce, museli jsme jít vydělávat těžce vydřený penízky. Poslední prodejní den, nebyl až tak náročný jako ten předchozí. V poklidu jsme si prodali několik metráků ryb a tiše očekávali, že se již zbavíme posledního šupináče a budeme moct odjet domů. V odpoledních hodinách se tomu tak stalo, dali jsme poslednímu šupináči sbohem, sbalili stánek, skásli balík peněz a mohli jsme vyrazit domů. 

Doma, zahřívaní balíkem peněz v kapse, jsme v poklidu dopili zbytku alkoholických kapalin a zhodnocovali tuto naši čtyřdenní brigádku. Vzpomínali jsme na různé typy lidí, kteří si k nám přišli pro kapříka, mnozí z nich si nechali vracet do poslední koruny, jiní nám zas naopak nechali až nečekaně vysoká dýška. Příjemným lidem jsme někdy i na něčem slevily, nepříjemným naopak. Nu bylo a stále je díky pořád zamrzlým kloubům na ruce, na co vzpomínat. Ale i tak se za kapříkama za rok vydáme zase.  

Spotřebované alkoholické tekutiny za 4 dny pobytu (2 osoby):

   5l vína, 1,5l rumu, 2,8l vodky