Masters Of Rock 2013 — Jde to ještě lépe?

Čtvrtek

Letošní ročník začínal jako obvykle velmi nabitým čtvrtkem. Asi hlavním tahákem byla heavy metalová legenda Accept. Vše ale pěkně popořadě. Festival odstartoval vizovický folkový Fleret. V podobném, jen o mnoho tvrdším duchu, se pokračovalo dále. Pagan metalová dvojice Trollfest a Arkona. Stylem jsme se pak postupně vraceli časem spíše nazpět. Následovali Primal Fear, kterým vévodí Ralf Scheepers (bývalý zpěvák Gamma Ray). I když stylem jsou čistokrevný power metal, jejich inspirace a obdiv k heavy metalu se nezapře a Ralf ho dával hlasitě najevo. Tomu ještě dodával šťávu jeho typický ječák, který se dá přirovnat snad jen k Robu Halfordovi z Judas Priest (vždyť Ralf se také ucházel o místo v této skupině, avšak vše zkazil návrat právě Halforda). Myslím, že jejich koncert byl velmi vydařený, i když se zdálo, že se publikum ještě plně neprobudilo do toho klasického vizovického humbuku.

K heavy metalu nás výrazně posunuli Grave Digger, kteří hrají něco na pomezí heavy a power metalu. Zkrátka poctivá porce muziky ve stylu nejrychlejších věcí Judas Priest. Po Leningradských kovbojích do toho praštili již Accept. A musím říct, že pořádně! Jejich nový zpěvák je opravdu třída a navíc má velmi podobný hlas jako Udo. Takže nějaké to srovnávání s bývalým zaběhnutým zpěvákem můžete pustit z hlavy. A to je co říct, zejména u kapely takového formátu, jako je Accept. Vše bylo navíc podpořeno výborným zvukem, který bych si troufl říct, byl nejlepší z celého festivalu. Zkrátka, tohle byla pecka.

Závěr večera patřil opět stylu spíše novému. Uzavřela jej jedna z nejrychlejších (a dost možná i úplně nej) kapel současnosti. Škoda jen, že Dragonforce dostali až tento pozdní čas. Publikum znatelně prořídlo a zpočátku bylo i trochu „spíc탃“. A tak bylo slyšet několikrát z úst nového zpěváka Marka slova „You have to wake up“. To by ale nebyli Dragonforce, aby nedokázali svým zběsilým tempem lidi probudit. Další povedený koncert!

Pátek

Jelikož jsem největší příznivec power, heavy a podobných melodičtějších metalů, pojal jsem páteční den spíše odpočinkově. Hlavní body programu začínaly u kapely Neonfly. Ta předvedla parádní výkon. Slyšel jsem ji poprvé a zdá se, že tohle by mohlo mít budoucnost. Ihned po ní nastoupila kapela Elvenking, která ten power řeže ještě pagan metalem a vcelku se jí to daří.

Kdo nerozumí angličtině a neví, o čem podobné kapely zpívají, měl navštívit v podvečer malou stage, kde vystupovali Rimortis. Ti nejen, že jsou snad nejlepším zástupcem power žánru v Čechách, ale také česky zpívají. Ulička k Alfedus Music stage se tak, stejně jako loni touto dobou, zaplnila k prasknutí. Myslím, že tahle kapela by v klidu mohla vystupovat i na hlavní stage v dopoledních hodinách. Opět se totiž bylo na co dívat, a hlavně co poslouchat.

Rage mi nikdy k srdci nepřirostly, ale soudě podlě skutečně našlapanému prostranství před hlavní stagí, má mnoho příznivců. Lingua Mortis Orchestra tomu navíc dodal dost na pompéznosti, i když se mi zdálo, že to díky tomu bylo takové loudavější. Docela mě mrzí zrušený koncert The Exploited (měli hrád od tři čtvrtě na jednu), i když pogo v tak pokročilou hodinu by mě asi totálně odrovnalo.

Sobota

V sobotu odpoledne byla na pořadu velmi zajímavá formace Amaranthe, která představila koncept se třemi zpěváky, resp. dvěma zpěváky a jednou zpěvačkou. Sličný dámský zpěv doplňoval jeden typický mužský a jeden klasický metalový nablejvák. A co písnička, to pecka. Tuhle kapelu chci určit ještě někdy vidět.

Sobotnímu večeru pak vévodili Moonspell, Lordi a Yngwie Malmsteen. To bylo pro mě asi největší, a vlastně jediné, zklamání. Ale kdo ví, možná to bylo tím, že jeho tvorbu nemám naposlouchanou. Vše začalo více jak 15minutovým zpožděním (nejdelším za celý festival). Jeho silně energické až šílené kreace na podiu, stejně jako jeho nesporný um, jsou sice koukatelné, ale celý koncert se zdál jakoby bez jasné linie, že nemá hlavu ani patu. I v publiku ve srovnání s ostatními vystoupeními nebylo slyšet takové nadšení. To bylo znát i na počtu diváků. Osobně bych Yngwieho koncert asi nedal jako hlavní vystoupení dne.

To co jsem si ale užil, byl opět poslední koncert (dne) skupiny Masterplan. Ta má opět nového zpěváka. Sice se hlasem nemůže rovnat tomu bývalému (Jorn Lande, který je dle mého názoru jeden z nejlepších hlasů současnosti), ale i tak dokázal převést značné kvality a myslím, že ho důstojně nahradit. Opět koncert, který stál za to!

Neděle

Škoda, že Debustrol hrál tak časně. Asi už stárnu :-). No, podívali jsme se na Harlej, kteří předvedli parádní vystoupení. Pokud by se soutěžilo v tom, který koncert publikum nejvíce zpívalo s kapelou, nebo spíš za kapelu, tak by Harlej byl rozhodně na prvním místě.

Anneke příliš nepřesvědčila, L. E. & Atrocity předvedli povedený dvoukoncert a lidé postupnbě vyčkávali poslední dvě kapely. Velmi mě překvapila obliba Powerwolf. Sám jsem je na Masters viděl před dvěma lety, kdy hráli ještě kolem druhé hodiny odpolední. Tehdy to bylo velké překvapení. Za tu dobu zažili raketový vzestup. Jejich hudba je v jistém smyslu jediněčná a asi i díky tomu sí získali řady fanoušků. Jejich křesťansky říznutý power metal dostal publikum skutečně do varu. A to nebylo ještě ten den to nejlepší.

Následovalo asi nejočekávanější vystoupení celého festivalu. Avantasia měla vyhrazeny celé tři hodiny. Trochu jsem se bál takových těch Tobiasových protahováků, spousty řečí a rozeznívání publika. To se ale nekonalo. Představení ani neneslo znaky nějakého speciálního představení s pompézní choreografií a kulisami. Prostě to bylo pořádná dávka výborné muziky. Na pódiu se střídavě oběvovali hostující zpěváci — Bob Catley, Eric Martin, Amanda Somerville a můj oblíbený Michael Kiske. Bez nějakého toho tlachání se to ale neobešlo. Na konci došlo na klasickou děkovačku všem členům souboru, ale i tak jsme si užili téměř 2,5 hodiny největších pecek Avantasie.

Jde to ještě lépe?

Vždy jde všechno ještě lépe. Ale Masters of Rock šlape jako dobře promazaná mašina a chyby nutno hledat opravdu s nasazením.

Nejprve bych však opět pochválil to, že festival si drží stále stejnou tvář. Žádné zásdaní změny se nekonají. Proč taky, když je všechno dobré. Pravidelně je na Masters dobrý zvuk, který nechyběl ani letos. Pamatuji si jeden rozhovor se švédským návštěvníkem, který mi již před pár lety říkal, že objíždí všechny velké festivaly jako Graspop, Wacken atd., ale že zvuk je prostě nejlepší tady.

Napadl mě kocept dvou hlavních pódií, jako je například ve Wackenu nebo na Benátské noci. Ideálně by se to na Masters hodilo. Škoda jen, že by se to do současného areálu asi nikam nevměstnalo.

Vytkl bych snad jedině pivo. Prostě ten Radegast (a před tím Gambrinus) v těch super kelímcích po pár minutách zvětrá a je to humus. Ale s tím se asi nic nenadělá. Nejraději bych do areálu pustil stánkaře s různými druhy piv, ale to je asi bláhová představa... A neříkejte mi, ať si dávám za 40 korun plzeň.

Celkem jsem nepochopil, proč zakoupený Redbull ve stanu s pivemn (Redbull stánek jsem nezkoušel) mi byl ihned otevřen se slovy, že to se musí. A flašku s kolou mi neotevřeli. Proč?

Celkově se další ročník opět povedl a myslím, že cesta do Vizovic měla smysl.

A co vy? Byli jste ve Vizovicích? Jak se vám líbil Yngwie? Zlepšili byste ještě něco?

No, a na závěr ještě Dojing z festivalu:

Sobota0