Mighty Sounds. Mighty zážitek.
Moje letošní dovolená v podobě hudebního multižánrového festivalu Mighty Sounds vol. 12, se poměrně vydařila. Během příjezdu ve čtvrtek večer to začínalo vypadat trochu na pikaču, protože začalo docela pršet, ale bydlela jsem v autě a protože bylo teplo a konečně začínaly moje od loňska vysněný čtyři dny, byla jsem happy.
Později na večer, už vlastně téměř v noci, pršet přestalo a u vstupu do stanového městečka, se spustila malá warm up party takže všichni měli možnost se příjemně naladit na nadcházející dny. Mé pokusy se seznámit s dalšími lidmi se staly bohužel neúspěšné, což ve mně budilo menší pocit smutku. Naneštěstí jsem zahlídla kluky, co mě doprovázeli na Mighty loni!
V pátek jsem již netrpělivě přešlapovala, chodila sem a tam a čekala, až konečně otevřou areál a já se budu moci přesunout na první vybranou kapelu. Jak už to tak na festivalech bývá – nějaké kapely mě opravdu velice mile překvapily a některé naopak zklamaly. Mezi největší objev patří kapela Asian Dub Foundation, kteří se mi z nahrávek na netu nezdáli nijak zvláštní, ani úžasní. Nakonec jsem se během jejich koncertu připojila k davu stojícímu kousek od podia a náležitě jsem si koncert užívala.
Pro ty, kteří ten pocit nezažili, nebo naopak neměli možnost ho zažít, se pokusím pár slovy popsat ten feeling.
Představ si, že stojíš v teplým letním večeru, obloha se smráká, za chvíli bude úplná tma. Ty v ruce držíš drink nebo pivo, jsi lehce v náladě. Hudba začíná hrát a pomalu sílí. Zezačátku to vypadá spíš na hudbu k nějakému divadelnímu modernímu představení, ale v další chvíli se přidá beat a později i zpěv. Dav kolem tebe si to užívá stejně jako ty. Všichni ti lidé se pohybují do rytmu. Fakt, že můžeš být vzhůru, jak jen dlouho chceš a na další den nemáš v plánu nic jiného, než odpočívat a dál si užívat léta. Tak to je ono.
V podobném duchu plynulo celé Mighty od začátku až do konce.
Co se týče dalšího překvapení, jsou to The Beautifuls, kluci ze Sedlčan, co hrají Rock’n’Roll a rockabilly. Nejen, že odehráli perfektní koncert, co dokázal rozhýbat všechny, co zrovna byli v Lucky Hazard stanu, ale navíc předvedli super show i s kostýmy. Kluci mají totiž image italskýho nájemnýho zabijáka. Bílý košile, černý kalhoty, kšandy a lakýrky. Prostě styl.
Doufám, že za to, co teď napíšu, mě nebude chtít většina lidí poslat do koncentráku, ale nejvíc zklamná jsem byla z Irié Révolté. Naživo jsem je tady slyšela poprvé a nevím, jestli to bylo špatným nazvučením, nebo něčím jiným, ale zklamání se dostavio poměrně záhy.
No nic. Kdo tam byl, mohl posoudit sám. Kdo tam nebyl, neposoudí a bude mu pouze doporučeno se zúčastnit další ročník.
Jako bonus jsem udělala krátký rozhovor se dvěma kapelami, co se objevily na Mighty Sounds letos poprvé jako účinkující.
The Beautifuls
iZUN: Jak jste přišli k vašemu jménu?
No vlastně úplnou náhodou. Přemýšleli jsme, jak se budeme jmenovat a The Beautifuls vlastně byla sranda, která nám už zůstala. Žádný srdceryvný příběh za tím není. Z toho se pak odvinula i image, kterou máme. Logo nám udělal mistr nad mistry – Vojtěch Woody Troják, který mimo jiné dělal i většinu grafiky na letošní Mighty sounds.
iZUN: Jak jste se dali dohromady? Jste všichni ze Sedlčan, hrajete spolu už dva roky..
(David) kluci měli předtím jinou kapelu – punkovou. Já jsem začal hrát na ten kontrabas a přišel nápad, že bychom mohli začát hrát něco jiného. Jako poslední k nám do party přišel zpěvák. Ale tak nějak jsme se znali už z minulsoti.
iZUN: Kolik máte svých songů?
Dohromady 7 plus 2 jsou v konečném progressu, takže 9. Budeme vydávat zanedlouho i EP. Něco menšího – asi 4 písničky. Tak malý počet proto, že pár písniček, které hrajeme už dlouho, si tak nějak sedly. Už je hrajeme stále stejně, jsme s nimi spokojení. A pro začátek to stačí.
iZUN: Jak jste se dostali na Mighty?
Přes Rafana, což je šéf Lucky hazard stage. Zeptal se nás, jestli bychom si nechtěli zahrát a my jsme to samozřejmě s nadšením vzali.
iZUN:
iZUN: Splnila se vaše očekávání?
No jasně. Čas vyšel dobře, protože proti nám nehrála žádná větší známější kapela, chtěli jsme dělat show, udělali jsme show, takže máme super zážitek.
iZUN: Co nervozita?
Ani ne. Je to tady takový domácí. Paradoxně i když je to velký Mighty Sounds, byla to pohodička.
iZUN: Jaký máte názor na klecový chov drůbeže?
Samozřejmě to není dobrá věc. Ale každé zboží má svého kupce. A dokud bude poptávka, bude bohužel existovat i nabídka.
Cirguz
iZUN: Jak jste se sem dostali?
Tlačenkou. Nijak jinak.
iZUN: Co vše očekávání?
Byl to koncert jako každej jinej. Žádná extra příprava. To jsme zkoušeli jednou a dopadlo to katastroficky, takže to už né.
iZUN:
iZUN: Byli jste nervozní?
Když člověk pije, není nervozní nikdy.
iZUN: Hrajete na nějakých jiných fesťácích letos?
Letos ani ne. Vždycky, když jsme někde hráli, tak ten fesťák pak zrušili. Dokonce třeba jako skončil i v průběhu.
iZUN: Jaké máte plány do budoucna s kapelou?
No desku máme nahranou, už se to musí jen zmíchat. To je teda naše asi poslední deska. 10 písniček k 10 létům hraní. Svět už je prostě jinak.
iZUN: Jaký máte názor na klecový chov drůbeže?
Tyjo. Nad tim musím přemýlšet. Do čeho že to je rozhovor? Aha…no dobrý to asi uplně není. Nevím, co víc bych k tomu řekl.
Takže to je pro letošní, chvílema trochu punk, Mighty Sounds vol. 12 vše a těším se zas za rok, ahoj!