Milyjezisku.eu – když studenti pomáhají

Projekt milyjezisku.eu začal, když Martin Kučera v roce 2012 vyhrál soutěž Junior Internet. Jeho vítězným dílem byla webová stránka mojeprani.eu, která umožňuje rezervovat si přání, aby dotyčný nedostal žádanou věc dvakrát. Když se o tomto projektu dozvěděl Martinův kamarád, Vojtěch Paukner, dostal nápad na posunutí celé věci ještě dále.

Vojta s Martinem se rozhodli pomáhat dětem z dětských domovů. Vojtovým úkolem bylo napsat do dětských domovů, zda by o spolupráci měli zájem a Martin se zatím staral o webovou aplikaci. Původně si mysleli, že největší problém bude propagace jejich nápadu, protože si jako studenti nemohou dovolit žádnou reklamu, ale jeden jediný odkaz na sociální síti stačil. Jejich spolužačka vložila odkaz na jejich web, na svůj profil a to, co následovalo, by se dalo nazvat jako masové sdílení. Během několika hodin se návštěvnost stránky vyšplhala na několik tisíc.

Celý projekt nabral neuvěřitelné otáčky. Zatím bylo zapojeno 14 dětských domovů a přání dětí v nich byla splněna všechna do neuvěřitelných tří dnů od spuštění. Kluci tedy v současnosti vyjednávají s dalšími domovy, aby jejich činnost mohla pokračovat. Spolupráci jim nabídla spousta lidí, takže na to už nejsou sami.

Asi nejzajímavějším faktem je věk zakladatelů projektu. Vojtovi je 17 a Martinovi 16 let. Už jen díky jejich mladému věku byli velmi překvapeni, jak se dokázali dostat do povědomí lidí a kolik z nich jim nabídlo pomoc nebo spolupráci. Doufají, že by během několika následujících dní mohlo být spuštěno druhé kolo plnění přání, aby se vše stihlo do Vánoc.

A jak to kluci vidí dále? Během roku se nechystají (zatím) na žádný podobný projekt, ale na příští Vánoce se těší v podstatě už nyní. Rozhodně plánují v plnění vánočních přání dětem v dětských domovech pokračovat. Chtěli by celý projekt rozšířit na Slovensko, možná i do dalších blízkých zemí. 

Aktivita kluků nás zaujala, a proto jsme se jich zeptali na několik otázek.

iZUN: Jak jste celkově spokojeni s průběhem akce?

Martin: Já bych řekl, že ani jednoho z nás vůbec nenapadlo, že by to takhle mohlo dopadnout. Web jsme vůbec nijak nešířili, bylo to všechno jen o sdílení na facebooku. A za pár hodin už to bylo doslova virální, na web chodily tisíce lidí a bylo úžasné sledovat, jak se přání postupně plní. Občas to bylo docela o nervy, když jsme třeba zjistili, že je v programu nějaká chyba, kvůli které to nefungovalo, a já jsem to musel rychle vyřešit, protože každá sekunda, kdy to nefungovalo, nás připravovala o potenciální dárce. Každopádně to byla úžasná zkušenost a ještě nás toho hodně čeká, jelikož příští týden chceme spustit druhé kolo. 

iZUN: Kolik dětských domovů bude zapojeno do zmíněného druhého kola?

Vojta: Zatím nemáme bohužel moc představu. V tabulce máme momentálně pouze 60 dětí, ale doufáme, že se nám podaří seznam podstatně rozšířit.

iZUN: Jak dětské domovy reagují na vaši nabídku pomoci? 

Vojta: Budu mluvit o minulém kole, které jsem kompletně vyřizoval já. Můj mail došel na e-mailové adresy přibližně 100 dětských domovů — domovy buď nijak nereagovaly, nebo reagovaly kladně. Reagovalo necelých dvacet procent tázaných. 

iZUN: Vaše plány do budoucna jsou veliké. Jak myslíte, že půjde rozšíření do jiných zemí? 

Vojta: Do jiných zemí budeme rozšiřovat pouze v případě, že budeme v daném státě mít jakési zázemí. Mám na mysli to, aby tam například jeden z nás měl rodinné příslušníky, známé, nebo aby tam v té době jeden z nás studoval. Myslím si, že v tom případě by se dal opakovat virální efekt, který jsme zažili zde na českém Facebooku. 

iZUN: Setkali jste se už s nějakou negativní reakcí? 

Vojta: Negativních reakcí pár bylo, ale v zásadě se jednalo o reakce lidí, kteří si ani pořádně nepřečetli, jak projekt funguje. Žádnou negativní reakci od člověka obeznámeného s projektem jsem, alespoň já, nezaznamenal. 

iZUN: A ještě jedna otázka, naše tradiční. Jaký je váš názor na klecový chov drůbeže? 

Vojta: Jsem zásadně proti, protože v drůbeži se tvoří negativní energie, která se prostřednictvím vody v drůbeži obsažené následně dostává i do lidského těla.