Naše pivovary - 2. díl: KLÁŠTER
Historie pivovaru
Pivovar Klášter dostal své jméno podle kláštera řádu Cisterciáků, který byl založen ve druhé polovině 12. století, nejspíš už v roce 1177. Velkolepý klášter tehdy patřil k nejvýznamnějším církevním objektům ve střední Evropě. Do dnešních dní se ovšem z kláštera, vystavěného ve stylu francouzské gotiky, zachovala pouze brána s překrásným portálem, která stojí na nádvoří současného pivovaru. Pivo začal jako první v Klášteře vařit Jiří Labouňský z Labouně, který si zde nechal vystavět renesanční zámek. Jeho pivovar vznikl v roce 1570. Od roku 1621 až do roku 1945 byl majitelem panství a pivovaru rod Valdštejnů. V roce 1864 zde Valdštejnové nechali zbudovat jeden z nejmodernějších pivovarů své doby. Koncem 19. století patřil pivovar Klášter mezi sedm největších pivovarů v českých zemích. Budovy postavené před necelými 150 lety slouží k výrobě piva dodnes.
Výroba piva
Srdcem každého pivovaru i pivovaru Klášter je varna. Na varně se působením enzymů ze sladu smíchaného s vodou uvolňují zkvasitelné cukry a další látky. Varní proces začíná ve vystírací kádi, kde se slad míchá s vodou. Ve rmutovém kotli probíhají enzymatické reakce, které ze škrobu a bílkovin sladu uvolňují látky, které pak tvoří tzv. extrakt. Rozpuštěný sladový extrakt se ve scezovací kádi oddělí od nerozpuštěných částí sladového zrna, které se pak oddělí jako tzv. mláto. Odfiltrovaný roztok extraktu se nazývá sladina. Ta se vaří ve chmelové pánvi s chmelem a chmelovým extraktem dodávajícím hořkost – a vzniká tzv. mladina.
Na spilce pak probíhá hlavní kvašení. Mladina se zakvasí kmenem pivovarských kvasnic, přičemž se uvolňuje oxid uhličitý, alkohol a teplo. Toto kvašení probíhá 8–12 dní, podle typu piva, při teplotě 7–10 °C. Výčepní piva leží ve spilce přibližně deset dní, ležáky přibližně dvanáct dní. Prokvašení je denně kontrolováno a teplota se reguluje. Při dosažení požadovaného prokvašení se káď ochladí, kvasinky se usadí na dno kádě a mladé pivo je sudováno do jednotlivých ležáckých tanků.
Při následné filtraci se z piva oddělují kvasnice. Filtrace probíhá na křemelinovém filtru o celkové ploše 35 metrů čtverečních. Křemelina je přírodní filtr a nezanechává v pivu žádnou stopu.
Druhy piv
Klášter světlé
je nepasterizované, středně prokvašené pivo s odpovídající střední plností, jemnou hořkostí a středním řízem. Chuť je čistá s chmelovým aroma.
Alkohol: 4%
Průměrná cena v maloobchodě: 11,- Kč
Klášter ležák
je nepasterizované, středně prokvašené pivo s výraznou hořkostí, středním řízem a čistým chmelovým aroma.
Alkohol: 4,6%
Průměrná cena v maloobchodu: 12,- Kč
Klášter premium
je nepasterizované, středně prokvašené pivo se silnou plností, výraznou hořkostí, středním řízem a čistým chmelovým aroma.
Alkohol: 5%
Průmerná cena v maloobchodech: 13,- Kč
Klášter Kvasnicový
obsahuje vitální pivovarské kvasnice, jejichž přítomnost dává vzniknout vynikajícímu „živému“ pivu s čerstvou osvěžující chutí, vysokým řízem a vynikající pěnivostí. Přítomnost kvasnic poznáte na první pohled podle typického zákalu piva ve sklenici.
Alkohol: 4,2%
Průměrná cena v maloobchodech: kvasničák se do lahví nestáčí, je možné ho ochutnat pouze ze sudu :).
Hodnocení piv - výsledky degustace
Degustace piv proběhla opět v redakci iZUNu pod odborným dohledem. Zúčastnila se jí většina redakce a pomocný sládek ze Suchdolského Jeníka Pavel Braný.
Pro hodnocení byla použita stupnice od 1-5 (1- nejnižší, 5 - nejvyšší hodnocení, celkem 15 max.).
Hodnocení druhů piv podle redakce
Hodnoceno |
Druh piva |
||
Klášter světlé |
Klášter ležák |
Klášter premium |
|
VŮNĚ |
3,2 |
2,5 |
3 |
BARVA |
3,8 |
3,5 |
3,8 |
CHUŤ |
3,5 |
2,5 |
3,2 |
CELKEM |
11,5 |
8,5 |
10 |
Celkové hodnocení redakce:
Tým degustátorů naší redakce předem netušil, o jakou značku piva vůbec jde. Bylo to uděláno proto, aby tím nebyli nijak ovlivněni. Možná díky tomu, že tak trochu nevěděli, co přesně pijí, měli k pivu celkem odpor. Degustátoři se tak trochu rozdělili na dvě poloviny, jedné z nich pivo chutnalo, druhé zas vůbec. Možná je to holt tím, že jsou některé jazýčky zvyklé na stereotypní popíjení Gčka a něco jiného jim holt nesedí. Po sečtení výsledků jsme se však shodli na tom, že nejlépe nám chutnala klasická Klášterní desítka. Nejhůře na tom byla jedenáctka, kterou jsme ohodnotili nejméně body.
Hodnocení druhů piv podle odborníka Pavla Braného
Hodnoceno |
Druh piva |
||
Klášter světlé |
Klášter ležák |
Klášter premium |
|
VŮNĚ |
4 |
4 |
4 |
BARVA |
3 |
4 |
4 |
CHUŤ |
3 |
4 |
3 |
CELKEM |
10 |
12 |
11 |
Celkové hodnocení Pavla Braného:
Odborník na piva Pavel Braný měl na rozdíl od redakce zcela odlišný názor. Jakožto nejlepší vzorek hodnotil Klášterskou jedenáctku, nejhorší se mu zas zdála desítka.
Exkurze do pivovaru
Pokud vás zajímá, jak se v Klášteře vyrábí pivo, není nic lepšího než vyrazit do Kláštera osobně na exkurzi. Prohlídka trvá přibližně 45 minut, její součástí je návštěva varny, spilky a ležáckých sklepů, kde je zakončena ochutnávkou. Za exkurzi zaplatíte 150,- Kč studenti však jen pouze 50,- Kč.
Kam v Praze na točeného Kláštera
STEAK HAUS JÁMA |
OSTROVNÍ 26 |
Praha 1 |
PIZZA PALERMO S.R.O. |
SLEZSKÁ 3 |
Praha 2 |
PLAVECKÝ STADION PODOLÍ |
PODOLSKÁ 74 |
Praha 4 |
BLANICE - KOLEJE JIŽNÍ MĚSTO |
EKONOMICKÁ |
Praha 4 |
HOSPŮDKA CIHELNA |
GRAFICKÁ 26 |
Praha 5 |
KLÁŠTERNÍ ŠENK - BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER |
MARKÉTSKÁ 1 |
Praha 6 |
RESTAURACE CHAPADLO |
BĚLOHORSKÁ 203 |
Praha 6 |
HOTEL SVORNOST |
NOVOZÁMECKÁ 284 |
Praha 9 |
HOSTINEC U BAŠTÝŘE |
BAŠTÝŘSKÁ 555 |
Praha 9 |
Závěrem
Pivo Klášter má určitě svou specifickou chuť, na kterou jen tak po vypití jednoho klášterského lahváče nepřijdete. Proto, abyste tomuto pivu přišli na chuť, budete potřebovat lahví víc a v klidu zkoumat jeho zajímavou chuť. Vřele však také doporučujeme navštívit některou z restaurací, kde mají točeného Kláštera. Točený klášterský je o dost lepší a než se nadějete, už ho máte v sobě. Redakce iZUNu vám může po proběhlé degustaci doporučit Klášterskou desítku, pokud však raděj budete dbát na chutě odborníka Pavla Braného, dejte si raději Klášterskou jedenáctku.
Více info na: www.pivovarklaster.cz
Celkové hodnocení pivaru: 7,5/10
JZ
Tak tohle si zaslouží můj kmentář. Pocházím z Mladé Boleslavi. Klášter znám poměrně dobře, i jeho historii, byl jsem se podívat v opuštěných sklepích ještě před zahájením výzkumu. Pokud jde o historii toho místa, je to na dlouhé a zajímavé vyprávění. Pokud jde o samotné prostředí, šokovalo mne, že se tam pracuje v poměrně primitivních podmínkách a přitom nejde o žádný minipivovar. No a pokud jde o to pivo, tak to skutečně lidé buď milují nebo nenávidí, někteří mění názor během života, nebo různě hodnotí jednotlivé typy. Že tomu tak bude i v případě redakce iZUNu jsem tak trochu čekal už při otevření tohoto článku. Svou roli možná hraje i to, že to pivo je nepasterizované a v některých případech v něm "úřadují" mikroorganismy (pár lidí mi řeklo, že u Kláštera hraje chlazení větší roli, než u jiných značek, že jakmile byť jen maličko zteplá, je zle).