Švihov zářil sluncem i Hvězdami

Každé „Hrady“, jak festival familiárně nazývají jeho příznivci, už jsou tradičně rozdělené do dvou částí. Páteční večer byl i na Švihově ozdoben několika koncerty. Za zmínku stojí klasika v podání Visacího Zámku nebo punku pro puberťáky v podobě Rybiček 48.

 

Prvním sobotním návštěvníkům, kteří dorazili do areálu, stejně jako těm, co teprve lezli ze stanů, zpříjemnil sobotní poledne svými tóny Xindl X alias Ondřej Ládek. Následovalo něco, co obdivují všichni návštěvníci bez rozdílu hudebního vkusu a to dochvilnost, jaká Hrady dlouhodobě provází. Zatímco na jednom pódiu skončilo vystoupení, doslova o několik desítek metrů vedle se na druhé scéně rozezněly tóny dalšího interpreta. Rok co rok je potřeba vyzdvihnout schopnost pořadatelů během šedesáti minut „uklidit“ po jednom koncertu a zároveň vše připravit na další hudební nářez. 

 

 

I letos dostál festival své skvělé pověsti a nabídl kapely velmi pestrých žánrů. Kooperativa Zelená stage toho byla důkazem, když na ní vystoupili Majk Spirit + H16 a hned po nich nastoupila velmi očekávaná sestava v podobě kapely Arakain a Lucie Bílé. Ta všem těm, co by měli tendenci soudit třeba podle role porotkyně v show Česko Slovensko má talent, sebrala argumenty během prvních tónů hardrockových pecek, které opravdu vyzpívá asi jen ona. 

 

 

Správnou festivalovou atmosféru podpořila svým vystoupením i kapela Sto Zvířat. Natěšení na jejich vystoupení bylo veliké. Slovy jednoho fanouška: „Doufám, že tam s nima bude i ta ženská, protože ta je hustá“! Jana Jelínková i zbytek „Zvířat“ dokázali svými písničkami roztančit i ty, kteří do té doby s většími kreacemi ještě otáleli. 

 

Jeden z nejdojemnějších momentů celého festivalu nastal v době, kdy se budoucí návštěvníci dívali na Večerníček. Na Jack Daniel‘s stage vystoupila Anna K. Účastnici loňského ročníku Star Dance po osmi letech lékaři znovu diagnostikovali rakovinu prsu. Rušení koncertů? Ani nápad! Kdo tuto zprávu nezaregistroval z médií, neměl šanci cokoliv poznat. Anna K předvedla obdivuhodný výkon a získala si celý Švihov způsobem, který by ji mohly závidět i zahraniční hvězdy. Její vystoupení nejen pro nás bylo vrcholem festivalu, o němž se bude ještě dlouho mluvit.

 

 

Na „Hrady“ se po krátké odmlce vrátil písničkář Tomáš Klus. Slova odpočinek dělá mistry se opět ukázala jako pravdivá. Pauza od veřejného vystupování tomuto zpěvákovi prospěla. Na scéně totiž opět vyváděl jako smyslů zbavený a podle tlačenice pod pódiem byli spokojeni nejen jeho nejvěrnější. 

 

 

 

Koncert téměř na domácí půdě zahrála plzeňská kapela Mandrage. Jak prozradil bubeník Matyáš Vorda, kapela přejížděla až z Ostravy. Cesta utekla celkem dobře, vzali jsme totiž dva stopaře. Byli to nějací kluci z Ukrajiny a stopovali do Barcelony. Tak jsme jim řekli, že tam přímo nemíříme, ale přemluvili jsme je, aby jeli s námi na Švihov a provezli je do backstage. Kapela, která nakopla svojí kariéru hledáním ženy, nakrmila fanoušky osvědčenými hity jako Františkovy Lázně, Brouci, Už mě víckrát neuvidíš, či Šrouby a Matice a došlo i na novinku Slečno, já se omlouvám se z nově chystaného alba. 

 

 

Koncert, jaký už se zřejmě nikdy nebude opakovat, nabídla kapela Wohnout. Tahle partička Českých Bohémů totiž měla při přejezdu z festivalu Benátská lehkou autonehodu. Tahle nepříjemnost nepustila na pódium frontmana Matěje Homolu. Pouze ve třech tedy Wohnouti tentokrát v čele s Matějovo bráchou Honzou zaimprovizovali a koncert poskládali z „ve třech hratelných akordech“ písniček. Patří jim za to obrovský respekt a jedno obrovské díky! Těsně před koncem vystoupení vběhla na pódium zcela nečekaně čtveřice Jiří Macháček, Tomáš Klus, Jiří Kučerovský (kytarista T. Kluse a Anna K.). Společně pak se třemi Wohnouty zahráli „pro Matěje“ píseň Konopí. Matějovi, zbylým Wohnoutům i všem ostatním účastníkům nehody přejeme brzké uzdravení a muzikantům co nejdřívější návrat na pódia v plné formě. 

 

 

 

Vrcholem festivalu mělo být vystoupení legendárních „Migů“ neboli kapely Mig 21. Těžko soudit, zda tomu tak opravdu bylo, protože očekávat něco konkrétního od party v čele s Jiřím Macháčkem je v podstatě nemožné. Diváci v našem nejbližším okolí byli rozděleni na dvě party. První nadšeně tančila na každý tón a podle pravidel výchovného punkového koncertu opěvovala Macháčkovo I love you tradičním F*ck you. S viditelně slabší odezvou než čekal se frontman a známý herec setkal při politickém apelu související se sobotní svatbou bývalého a „nejúspěšnějšího“ ministra financí. Druhá a viditelně menší část diváků se nahlas ptala, jak něco takového jako Mig 21 může zakončovat hudební festival. Je třeba dodat, že názory na jakoukoliv kapelu jsou značně subjektivní. Za nás palec nahoru pro pořadatele za odvahu nasadit nevypočitatelného Macháčka na konec nabitého dne. 

 

 

Co říci závěrem? Že Hrady nezklamaly a opět ukázaly, že nastavenou laťku umí držet sakra vysoko. Není nic, co by šlo festivalu vytnout. Laťka je totiž tak vysoko, že se již teď nemůžeme dočkat dalšího ročníku!