84 koní ve stájích Technické fakulty
Na začátek je potřeba představit dva členy týmu, kteří se se mnou sešli u nich na dílně a s radostí odpovídali na mé dotazy
. Jak mi totiž sami prozradili, vysvětlování je hrozně baví. Prvním z nich byl Jakub Michal (pozn. Kuby: Michal je příjmení!). Kuba je vedoucí týmu, pilot a dělá počítačové návrhy a modely formule. Momentálně je v 5. ročníku na Technické fakultě, takže bude v projektu končit. Stejně tak je v 5. ročníku Ondra Kliment, který je také pilot, ale na rozdíl od Kuby se zabývá výrobou dílů a stavbou auta. Ondra je v projektu již od roku 2014, bohužel bude také končit.
Tým a jeho zázemí
Dohromady je v týmu 18 členů, z toho je 10 stálých a 8 zbylých jsou nováčci, kteří se postupně začleňují a sžívají se systémem. Panuje zde jednotvárnost a rodinná pohoda. Jak kluci sami podotkli, členů v týmu není nikdy dost. Je ovšem pravda, že čím víc členů (v zahraničních týmech jich mají klidně i 60), tím je menší šance, že se vůbec k formuli dostanou. Hlavním zázemím je malá dílnička za dveřmi 32/4 v bu
dově za Technickou fakultou. Zde probíhá větší část práce, od vývoje modelů po montování různých dílů. Dále mají k dispozici odvětrávanou plechovou halu, které je od dílny nedaleko. Tam se například vyrábí karbonové modely nebo laminuje.
Od šroubku po formuli
Stavba monopostu se dá rozdělit na dvě části, které de facto odpovídají zimnímu a letnímu semestru. V té první části se kluci zabývají přípravami, musejí nastudovat nová pravidla pro stavbu formule, tvoří počítačové návrhy, 3D modely a obstarávají finance. Po zkouškovém se pak vrhnou na samotnou stavbu formule. Postavit rám a navěšet na něj komponenty jde prý celkem rychle. Co je hodně náročné, a to ne
jen fyzicky, ale hlavně psychicky, jsou poslední dodělávky, detaily a ladění všech komponentů, aby pasovaly. Jen pro představu: Na posledním monopostu pracovalo 6 lidí, 2 měsíce v kuse s tím, že ani nejezdili domů a přespávali na kolejích.
Vzhůru na závody!
No zas tak jednoduché to není! Celý proces začíná ještě brzy před tím, něž je vůbec nějaká formule, se kterou by se dalo závodit, na světě. Za přihlášku na jednu soutěž zaplatí kluci cca 1500 euro, a to ani nemají jisté, že nějaká formule do závodů bude a že tam vůbec pojedou. Dalším zádrhelem je vstupní test, který je
obtížný a píše se v angličtině. Pokud testy napíší, nastává nejkritičtější část celého procesu. Stihnout sestavit formuli včas a tak, aby odpovídala všem požadavkům a pravidlům soutěže. Když už mají vše napsáno a postaveno, vyráží na závody. Tam musí formule ještě před samotným závodem projít technickou kontrolou, která se skládá z několika částí. Kontrolují se tam brzdy, hluk, jestli je auto postavené podle pravidel a také jestli z něj při náklonu na 45 a 60 stupňů nevytéká nějaká kapalina. No a po získání všech potřebných certifikátů už vzhůru na trať!
Monoposty
Současný monopost, na kterém pracoval tento tým, se jmenuje Sparkle. Jak už bylo řečeno v úvodu, má 84 koní (tj. 66 kW) a váží 230 kilogramů. Její zrychlení je z 0 na 100 za 4 vteřiny a celkem se na ní střídají čtyři piloti. Letos však přichází na scénu nový monopost. Od Sparkle se prý nebude lišit nijak výrazně, ale rozhodně bude “vymakanější”. Kluci se neustále snaží o nějaké inovace, a tak by se chtěli pokusit o zvýšení
výkonu, síly a spolehlivosti, snížení váhy a další drobnosti, jako třeba lepší design. Vizuálně bude vypadat nový monopost dost podobně, i o jménu uvažují podobném.
Největší úspěch?
„Že to vůbec vyjelo!“
Tak samozřejmě obrovským úspěchem bylo již jen to, že za necelý rok zvládli postavit celé auto, které bylo schopné závodit. A co se konkrétně závodních úspěchů týče, také nejsou zrovna malé. V jedné z disciplín se umístili rovnou na bedně, a to na 3. místě. Dále pak vydobyli dvě 5. místa v jedné z nejprestižnějších kategorií.
A co nějaké propadáky?
I ty byly. Kupříklad
u se při stavbě Sparkle snažili dostat až na hranici technických možností. Dostali se až za, a tak jim při jednom závodě vystřelila poloosa ze zadní nápravy, a závod tak nedokončili. Naštěstí si s problémem hned na místě hravě poradili. Dalším takovým “failem” byl počátek závodů v Itálii, kam přijelo auto ještě na díly a ve stavu neschopném závodit. Dodělávali ho až na místě.
V čem je Sparkle jedinečná?
Kluci se mohou pyšnit tím, že jako jediní v republice mají ve formuli manuální řazení, které funguje na táhla a je me
chanicky spojené na převodovce. Prý je z 99 % lepší, než třeba elektromagnet nebo pneumatické řazení. Má i lepší odezvu na řazení, jen se s tím musí pilot trochu sžít. Dále jako jedni z mála použili tříválcový motor, u kterého je překvapilo, jak hezký má průběh. Prostě to s ním líp jede. A v kombinaci s ne úplně dokonale udělaným výfukem vydávalo auto nezaměnitelný zvuk, který obdivovaly i ostatní týmy.
Zalíbilo se vám, co tým CULS Prague Formula Racing dělá, a chtěli byste se přidat a stát se jeho součástí? Nebojte se ozvat. A že nejste žádní techničtí géniové, vůbec nevadí! Kromě techniků a vývojářů formule hledají kluci do týmu i někoho ekonomicky zdatného, kdo by jim pomáhal s řízením projektu, marketingem a business plánem. Dále by potřebovali webmastera a nějakého skvělého řečníka, který umí plynně anglicky. Součástí závodů je totiž i představení business plánu porotě, kterou má řečník přesvědčit, že jejich plán je ten nejlepší. Pokud byste tedy měli zájem, nebojte se kluky kontaktovat třeba na jejich facebooku nebo přes oficiální stránky.
https://www.facebook.com/CulsRacing/
Směr Dejvická
