Čeká nás revoluce? Volby nového rektora rozrazily brány ČZU

09. 10. 2017 0 0 Univerzita Zpět na Úvod

Čas současného prof. Ing. Jiřího Balíka, CSc., dr. h. c. na rektorském křesle se naplnil. Na veřejném shromáždění Akademické obce se představili tři noví kandidáti. Kdo z nich je vaším koněm a kdo nakonec převezme otěže?

Volba rektora má několik kroků. Volební komise AS ČZU (PaedDr. Dušan Vavrla,

prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D.

prof. Ing. Svatopluk Matula, CSc.

prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D.

prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.

Na shromáždění Akademické obce pak prezentují svůj pohled na ČZU, postoje, změny, které by chtěli provést, a případně způsob, jak jich dosáhnout. Každý z přítomných může kandidátům položit otázku, na níž všichni odpoví.

Dne 10. 10. 2017 v 10:00 proběhne samotná volba.

Jako první na zasedání promluvil současný rektor univerzity, který popřál všem hodně štěstí a předal slovo svým potenciálním nástupcům.

Připravili jsme pro vás profily jednotlivých kandidátů, včetně odpovědí na otázky, které byly položeny a studentů se bezprostředně týkají.

prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D.: QUO VADIS ALMA MATER?

Profesorka Sedmíková poukázala na velký posun ČZU za poslední roky co do množství absolventů, doktorandů, profesorů. Zdůraznila hrdost nad širokou publikační činností ČZU.

Jejími plány jsou investice do lidí, a to nejen finančně. Dle jejího názoru nedávají pedagogové studentům 100 %, neboť se mnoho z nich zaměřuje na vědu, bez níž to ovšem nelze. "Bez vědy je vysoká škola střední školou." Vzhledem ke kompetici o studenty a snaze naplnit kapacitu se ruší přijímací řízení, a tím dochází ke snižování kvality studentů. Soustředit by se chtěla i na doktorandy, které jsou dle jejích slov nejlepším zdrojem nových kolegů - dříve byli hodně podporováni ministerstvem, v současné době podpora ustrnula, což znamená nedostatek financí na stipendia. Při současném stipendiu je téměř nemožné vyjít s penězi a "normálně žít". "Postdoci jsou obecně slabé místo univerzity. Jsou pro ně vytvořeny podmínky, ale chybí systém, jako je v západních zemích." Dle jejího názoru by měli být na každé fakultě alespoň dva, a měli by tak uvolnit ruce pedagogům. Též je nutné motivovat praktikanty.

Finance by chtěla získavat ve formě dotací na vzdělávací činnost od MŠMT, podporovat výzkumné organizace, výzkumné projekty (velká kompetice, je třeba vytvářet MEZINÁRODNÍ TÝMY NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI), zlepšit smluvní výzkum (již existuje, ale příjem je malý), zavést expertní činnost a poradenství (jako univerzita máme co nabídnout).

Otázky z diskuze:

iZUN: Uveďte tři věci, které se povedly, a naopak, které se nepovedly.

Pozitiva: Já si myslím, že se to nedá shrnout do tří bodů – ani do pěti – protože vy sami to vnímáte, když procházíte areálem. Většinou na to člověk nemá moc času, protože běží na přednášku, nebo někam jinam, do laboratoře a má v hlavě něco, co potřebuje udělat, ale já strašně pozitivně vnímám to, že se pokrok neomezil jen na jednu oblast. Mám na starosti vědu a výzkum a mohu vychrlit různá čísla, co se povedlo. Hrozně jsem oceňovala, že v tom (pokroku, pozn. red.) byla i péče o zaměstnance. Pozitivně jsem vnímala, že je možnost si v menze jídlo vybrat (navzdory potravinovým alergiím, pozn. red.), že ten systém jak UEP, tak příspěvků na stravování se týká všech. Také jsem strašně ráda, že máme zázemí, protože ho potřebujeme. Já si dobře pamatuji dobu, kdy jsme učili od 7 od rána do půl 9 do večera, a když jsem chtěla, aby byla nějaká výuka přesunuta na pátek, tak mi bylo řečeno, že přece studenti musí mít ten pátek volný. Takže uvolnění prostor, že si máme kde sednout, máme kde učit, nešlapeme si po hlavě, to já vnímám velmi pozitivně.Negativa: To, kam bychom se měli posunout, jsem říkala ve své prezentaci…

iZUN: Jaký je váš názor na prodloužení semestru na 14 týdnů?

Já bych si hrozně přála, kdyby se nám podařilo organizačně vyřešit možnost zavedení blokové výuky, protože ta by potom řešila všechny 12 týdenní, 14 týdenní semestry tak, že by výuku měl pedagog koncentrovanou, jak potřebuje, třeba do jednoho měsíce. Já bych v tom viděla i jedno velké pozitivum z pohledu toho, že řada z nás se věnuje výzkumu poměrně intenzivně a vy víte, jaké to je, když potřebujete jít do laborky a teď to musíte „zapíchnout“ a běžet honem na výuku a zase se vrátit. Takhle, kdyby člověk věděl, že má měsíc výuku, tak si na ten měsíc nebude plánovat žádné experimenty a může je dělat jindy. Je to systém, který funguje docela běžně na univerzitách venku. Viděla bych to spíše v magisterském studiu než v bakalářském.

Studenti vidí problém ohledně kolejí a menzy. Menza – proč to jde na Jihočeské univerzitě tak, že nejdražší jídlo stojí přibližně 35,- a u nás stojí 35,- nejlevnější (vyjma dnešní krupičky za 21,-)? Zda byste to nějak řešili, až se dostanete do funkce? A koleje – jsou tady studenti, kteří mají své bydliště zhruba 100 km od Prahy a nedostanou se na kolej. Je zde mnoho Erasmáků a mnoho samoplátců. Budete nějak řešit tento problém?

Co se týče Menzy, tak je to zapeklitý problém. Pan rektor by vám hodiny mohl vyprávět o tom, co si zažil, když se snažil sehnat jiného provozovatele Menzy. My, jako univerzita, v tom nejsme sami, my jsme v takových kleštích, protože těch, kteří jsou schopni zajistit tak obrovské množství jídel, které tady máme, není mnoho. V podstatě chodíte jenom dokola a snažíte se střídat a hledat toho nejlepšího. Myslím si, že to není vůbec jednoduché. A je to prostě na diskuzi s provozovatelem, který tu smlouvu má. Co se týče kolejí, tak nejsme sami, kteří tady ten problém řeší. Důvod je ten, že se komerčně začaly využívat byty. A z toho důvodu to vyhnalo nájmy nahoru. Studenti v předchozích letech upřednostňovali bydlení v soukromí před bydlením na kolejích. Teďka najednou je pro ně bydlení na kolejích levnější, a proto se vrací zpátky na koleje.

Prof. Ing. Svatopluk Matula, CSc. vystoupil velmi krátce a oznámil, že změnil svůj názor a rozhodl se nekandidovat.

prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D. - UNIVERZITA JE DÍLO NÁS VŠECH

Hlavním posláním profesora Lošťáka byla "kontinuita a změna". Řízení univerzity je dle jeho mínění nutné založit na empirických faktech. Na rozhodování se musí podílet všichni, jichž se to týká.

Jeho cílem je udržitelná a přívětivá univerzita. Klade důraz na uvažování o budoucích studentech a budoucích akademických pracovnících. Jeho zájmem je vytváření alternativních možných scénářů budoucího vývoje. Kvantitu studentů by chtěl zachovat, problémem se stává jejich kvalita. Společně s děkany by se pokusil o snížení proporce studentů na pedagoga (15-20). U vědy a výzkumu požaduje zavést pět modulů na metodiku (kvalita výsledků, výkonnost, společná relevance, životaschopnost, strategie a koncepce (společně)). Podporoval by podávání mezinárodních projektů u renomovaných grantových agentur. Prosazoval by větší spolupráci s praxí, tzv. "transfer znalostí", což by mohl být zdroj financí. Vkládá naděje do bioekonomiky (např. firma Japů). Zvýšil by zázemí a infrastrukturu: udržení vzhledu areálu, modernizace kolejí, sportovních zařízení a školních podniků, soustředil by se na energetické úspory. Usiloval by o posílení reputace a pověsti univerzity.

Otázky z diskuze:

iZUN: Uveďte tři věci, které se povedly, a naopak, které se nepovedly.

Pozitiva: Z mého pohledu si myslím, že jsme obecně velice dobří v internacionalizaci obecně, ale ta s sebou zahrnuje nejen výuku, ale i třeba pedagogickou činnost. Když jsem si procházel žebříčky, zjistil jsem, že jsme v mezinárodních publikacích, kde jsou naši lektoři členy mezinárodních týmů, na vysoké úrovni. Samozřejmě celý kampus, to je něco, co nám všichni závidí, a to včetně prostor, které se tady objevily, já jsem rád, že je tady Poníček. Už bereme za samozřejmé to, co tady je, a to, co tady dřív nebylo. Negativa: Mělo by se nám lépe a více dařit v získávání prestižních mezinárodních grantů, ale jak říkám, to je skutečně běh na dlouho trať a je to složitá záležitost. Kde bych viděl možnosti dalšího zlepšení, je další šetření energie, protože nové budovy budou vyžadovat, abychom byli energeticky úsporní.

Jaký je váš názor na prodloužení semestru na 14 týdnů?

Samozřejmě, že tohle je otázka, kterou je potřebné diskutovat také s jednotlivými děkany a garanty studijních programů. Samozřejmě, jde o to – já proti prodloužení semestru na 14 týdnů nic nemám. Museli bychom se dostat k blokové výuce, což je další varianta. Jenom ten samotný termín těch 14 týdnů nemusí být až tak klíčový, protože se dá mnohem více a intenzivněji učit. Kdybychom udělali výuku - například 4 hodiny semináře za týden, což by znamenalo nutně důkladně propočítat, jak jsme na tom s kapacitami, s prostory. Další věc je, že rok má stále jen 365 dní/366 (když je přestupný) a jde o to, abychom se právě do toho časového rozmezí vždycky vměstnali, protože 14 týdnů, potom je přijímací řízení, státní zkoušky, promoce atd. Takže myslím si, že z hlediska zvyšování kvality je možné uvažovat i o 14 týdenním semestru. Spíš, aby nebyly ty dva týdny po Vánocích, ale spíš, aby vše dokončilo do Vánoc, což by ale znamenalo začínat mnohem dřív, a to může být problém z hlediska přijímání studentů… Moje stanovisko by spíš bylo zintenzivnění kontaktní výuky.

iZUN: Studenti vidí problém ohledně kolejí a menzy. Menza – proč to jde na Jihočeské univerzitě tak, že nejdražší jídlo stojí přibližně 35,- a u nás stojí 35,- nejlevnější (vyjma dnešní krupičky za 21,-)? Zda byste to nějak řešili, až se dostanete do funkce? A koleje – jsou tady studenti, kteří mají své bydliště zhruba 100 km od Prahy a nedostanou se na kolej. Je zde mnoho Erasmáků a mnoho samoplátců. Budete nějak řešit tento problém?

Já zůstanu minimálně u Menzy. Já bych si dokonce dovedl představit, že by tam do Menzy přišel pan Pohlreich. Jakože bychom byli na Primě a alespoň trochu sprostoty. Bylo by zajímavé, aby byl ten vnitřní pohled člověka, který v tom gastro průmyslu dělá. Kde u nich některé věci jdou tak, jak jdou. My se skutečně můžeme podívat na ty smlouvy, jak jsou nastavené, potřebujeme vidět, jak je to nastavené zevnitř. To je tedy ten jeden pohled a druhá věc, to, co jste zmiňoval o kolejích, už tady bylo řečeno. Já si dokonce myslím, pokud bysme nějak modernizovali koleje, tak ta modernizace by také měla jít k nárůstu lůžek, ale i ke zkvalitnění bydlení a já vím, tady jsou kolegové z mezinárodního oddělení, že to řešíme stále ve spolupráci s kolejemi a menzami, jak a kde ubytovávat studenty, a týká se to jak zahraničních, tak dnes i studentů České republiky, kteří musí dojíždět.

prof. Ing. Petr Sklenička, CSc. - ČZU SILNÁ A SEBEVĚDOMÁ UNIVERZITA

Profesor Sklenička označil ČZU za silnou a sebevědomou školu, dle jeho názoru ji takovou dělají kvalitní a spokojení studenti a zaměstnanci, rozmanité fakulty, silné vedení a silný rozpočet.

Za cíl si klade nedopustit nižší počty studentů, více propagovat ČZU, zachovat její prostředí a zájem o atraktivní obory. Prosazoval by pravidelný diskuzní rámec se studenty a jejich zástupci, dal by více prostoru studentským spolkům, neboť jsou skvělou propagací pro ČZU. Podporoval by sport, kulturu, pedagogy, vědce, popularizátory a aktivně i zaměstnanost studentů. Pro doktorandy zamýšlí větší objem prostředků, vytvoření špičkových týmů a zázemí. Větší podporu postdoců. Pro zaměstnance by byly hledány další zdroje služeb a požitků. Navrhuje rozšíření Poníčka, rozšíření možností vzdělávání pedagogů na IVP. Usiloval by o zachování autonomie fakult, kladl by velký důraz za zlepšení servisu fakult, udržoval by rozmanitost, protože se domnívá, že "rozmanitost + solidarita = stabilita". V jeho zájmu by bylo i zanechání co nejvíce financí na fakultách. Chtěl by dosáhnout stabilního rozpočtu, protože silný rozpočet = silný rektor. Rektor by neměl být pasivní, měl by vymýšlet vnitřní analýzy, strategie, scénáře, co dělat, když nastane to či ono. Měl by být schopen zabraňovat problémům, umět se ozvat, být aktivní v masmédiích. Postavit se současnému problému kategorizaci univerzit. Dle svého uvážení nabízí obranu zájmu univerzity navenek, jiný styl řízení (přátelský, dobrý tok informací), kontinuitu (věcnou i personální), osobnosti ve vedení univerzity (prorektoři jako reprezentanti, ne úředníci), silný tým pro jednání o institucionálních akreditacích.

Otázky z diskuze:

iZUN: Uveďte tři věci, které se povedly, a naopak, které se nepovedly.

Pozitiva: U těch pozitivních budu stručný, určitě bych podepsal to, co říkal Michal - internacionalizaci univerzity považuji za úspěšnou, za úspěšné považuji, jak se univerzita, respektive jednotlivé fakulty, institut vypořádávají s poklesem uchazečů, myslím si, že pořád – ve srovnání s ostatními univerzitami - jsme na tom velmi dobře. Potom bych vyzdvihl aktivity fakult a institutu vědecké a pedagogické. A v neposlední řadě bych vyzdvihl jako velmi pozitivní rozvoj studentských spolků a jejich aktivit typu Miss Agro, Zahájení nového akademického roku atd. atd.Negativa: Skutečnost, že jsme za těch posledních 8 let nedokázali sehnat více peněz, že jsme se propadli s rozpočtem, to je velmi negativní. To samozřejmě ovlivňuje chod univerzity. Za druhé, ztratili jsme vliv v těch klíčových věcech, které dnes diktují nové metodiky, nové financování, případné kategorizace univerzit. A nedaří se nám stále v takové míře mezinárodní granty, jak bychom si představovali.

Jaký je váš názor na prodloužení semestru na 14 týdnů?

Tato otázka má, jak tu bylo naznačeno, dvě stránky téže mince. Ta první stránka je, že většina pedagogů tady cítí, že by asi potřebovala nějaký čas navíc na výuku, ale přesně to, co tady Michal říkal, jsou tady určité termíny, tím spíš ty termíny, které se prodloužily správním řádem. Tam se termíny ještě více našponovaly a je problém i v dnešní době se se všemi vejít do akademického roku.

Menza - Já neznám smlouvu s Eurestem. Kdybych znal smlouvu, mohl bych vám říci, co tam je, jestli by šla vylepšit, dotázal bych se na smlouvu a podmínky jiných firem. Čili neumím na to odpovědět, neznám ty kalkulace. Ano, mohu tady populisticky odpovědět, že se pokusím snížit ceny, ale neumím to v tuto chvíli.Koleje – Ano, koleje jsou problém. Roste komerční nájem v okolí, to je ještě větší problém, a tudíž je větší tlak na koleje. To jsme pocítili letos hodně. Já si dovedu představit – ale je to jen nápad, který by stál za obecnou diskuzi a kolektivní rozhodnutí - že by se tady dostavily nějaké nové koleje. Pokud by na to univerzita nesehnala peníze, dovedu si představit, že by to financoval soukromý investor.