ČZU se oficiálně připojila k nepodpoření reforem vysokého školství

Ještě před úderem druhé hodiny postávali nedočkaví studenti před aulou. Ta se po otevření začala velmi rychle plnit a během krátké chvíle byla obsazena všechna místa k sezení i místa k stání okolo sálu. Zájem studentů byl opravdu velký. V aule mohlo být kolem 450 lidí a mnoho dalších se již nevešlo. Odezněním gongu se rozhostilo ticho a za řečnické pulty předstoupili speakeři z řad zástupců akademických senátů ČZU, ČVUT, České rady rektorů a jeden člověk, jenž měl reprezentovat MŠMT.Hlavní řečníci: předseda senátu ČZU doc. Ing. David Herák, Ph.D., rektor ČZU prof. Ing. Jiří Balík, CSc., zástupce MŠMT Michal Frankl, člen AS FF UK Mgr. Samuel Zajíček, prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., Mgr. Miroslav Jašurek, členka AS ČZU Ing. Šárka Krčílková

První slovo dostal od moderátora doc. Heráka rektor naší univerzity prof. Ing. Jiří Balík, CSc., který akademickou obec informoval o postoji České rady rektorů, vyhlášeném před koncem roku, a dále přečetl několik výňatků z Kritického průvodce „reformou” vysokých škol. Ten byl u vchodu do auly běžně k dostání. Upozornil na nepřipravenost záměru diverzifikace vysokých škol na výzkumné a pedagogické a upozornil i na znevýhodnění státních vysokých škol v porovnání se soukromými školami.

školné není dobrá věc

K otázce školného pan rektor rovněž vyjádřil svůj nesouhlas a následně vložil naděje do profesora Wilhelma, jenž bude dohlížet na paragrafové znění.Jako druhý se ujal řečnictví Michal Frankl, zástupce MŠMT. Studentům ve své prezentaci předložil několik podrobností ohledně školného. Mluvil například o tom, že splatnost půjček bude 5, 10 až 15 let. Půjčku mohou studenti samozřejmě splatit i jednorázovou částkou a bezplatně. O úrocích, které budou každému naskakovat na účtech, již nehovořil. Variantu, kdy půjčky budou mít na starosti komerční banky, označil jako nejlevnější a nejvýhodnější. Po krátké prezentaci, která moc nekorespondovala s tím, co říkal, se opět posadil na místo a až do konce si již pouze něco ťukal na svém tabletu.

Jinačí kádr byl Mgr. Jašurek. Jeho proslov opět oživil posluchače, které upozornil na jednání vlády. Její (ne)spolupráci s reprezentanty českých vysokých škol. Jak víme, mnoho důležitých námitek, doplňků a připomínek, vypracovaných právě těmi nejkompetentnějšími osobami, byly ministrem Dobešem a jeho týmem smeteny ze stolu.

Akceptuji, ale nezapracuji.  

Tak zněla odpověď pana ministra. Dále Mgr. Jašurek uvedl, že cílem celého tohoto zákona je zavedení školného. Argumenty ministerstva ospravedlňující školné (zvýšení motivace studentů, zvýšení kvality studia) zcela zamítl, a s odkazem na několik příkladů z minulosti je označil na nesmyslné.Odstrašující příklad země, která zavedla školné, je samozřejmě Velká Británie. Ta je v souvislosti s tímto tématem často zmiňovaná a ani zde ušetřena nebyla. Mgr. Jaroušek vyjádřil obavu s vývojem školských reforem v ČR s ohledem na dopady školného na Spojené království.

Velmi zajímavý příspěvek měl člen AS FF UK Mgr. Samuel Zajíček. Ze začátku vypíchl dosavadní problémy vysokých škol, kvůli kterým jsou oba věcné záměry vůbec připravovány, a následně se zaměřil na téma omezení autonomie vysokých škol. V našem dřívějším článku Reformy vysokého školství. Protestujte, nebo se modlete! jsme již o této problematice informovali. Jedná se o vytvoření tzv. Rady vysokých škol, která by převzala pravomoci současného akademického senátu. Ta by byla volena z 1/3 podle návrhu ministra školství, z 1/3 návrhem rektora univerzity a 1/3 by mohl navrhnout AS. Problém je v tom, že ta část, kterou by navrhl rektor vysoké školy, by s ním mohla snadno sympatizovat, a proto by ztratila svou nestrannost během volby rektora. Třetina dosazená ministerstvem by zase mohla být naprosto nekompetentní a mohla by se skládat ze soukromých subjektů z nadnárodních nebo i českých firem, jež by v radě mohly ovlivňovat věci ve svůj prospěch. Tím vším by se do nejdůležitějšího orgánu zamíchaly jak politické, tak podnikatelské vlivy.

Nejostřejší projev byl bezesporu ze strany prof. Ing. Petra Konvalinky, CSc., předsedy akademických senátů vysokých škol. Jeho hlavní myšlenka směřovala opět na starost o politický vliv na vysoké školy.

Bojíme se politického vlivu. Vysoké školství je jediné odvětví, které se našim politikům ještě nepodařilo rozkrást a vytunelovat.

O současném vývoji protestních příprav na ČZU informovala členka AS ČZU Ing. Šárka Krčílková. A rovněž vyzvala všechny, kdo mají zájem na akcích proti reformám spolupracovat, aby přiložili ruku k dílu.

Tato nabídka stále platí. Pokud chcete nějak pomoci, přiložit ruku k dílu a ochránit budoucnost vaší vysoké školy, ať už pro vás nebo pro ty, co přijdou po nás, můžete Ing. Krčílkovou kontaktovat na e-mailové adrese: krcilkovas@fzp.czu.cz.V poslední části zasedání dostali prostor studenti. Mohli položit otázku komukoli z řečníků. Samozřejmě, že většina (pozn.red.: celkem padly tři otázky, pak již nikdo nedostal prostor) dotazů byla adresována zástupci MŠMT. Ten všechny velmi překvapil, když po první odpovědi na otázku ohledně školného oznámil, že je zde jako externista a že se za zájmy MŠMT prát nebude. Před tím, než se opět vrátil ke svému tabletu, rozesmál celou aulu svým výrokem, že si studenti na školné nemusí půjčovat. Můžou si našetřit.

Studenti si na školené nemusí půjčovat. Můžou si našetřit.

Následně byla obec rozpuštěna. Na konec zasedání bylo původně plánováno hlasování, které mělo vyjádřilo podporu studentů v rozhodnutí akademického senátu. K tomuto však nedošlo. Na otázku, položenou v době, kdy se všichni zvedali z míst, zda všichni souhlasí, vzešla odpověď v podobě chladného zabručení Ano, a tím to haslo.

Zde je oficiální text vydaný ČZU v Praze.

Rezoluce členů akademické obce České zemědělské univerzity v Praze

My, členové akademické obce České zemědělské univerzity v Praze, vyjadřujeme vážné znepokojení nad obsahem, formou a zvláště pak způsobem projednávání navrhovaných věcných záměrů zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům!

Členové akademické obce České zemědělské univerzity v Praze prohlašují, že uvítají a podpoří reformy vysokého školství v České republice, jejichž cílem bude jeho další rozvoj, modernizace a zvyšování kvality. Jsou však přesvědčeni, že tento cíl nemůže být naplňován v současnosti předkládanými návrhy věcných záměrů výše uvedených zákonů, které jsou výsledkem absence odborné diskuse mezi MŠMT ČR a akademickou veřejností. Tyto věcné záměry zákonů zcela postrádají odbornou argumentaci zdůvodňující likvidaci samosprávného charakteru veřejných vysokých škol, neuvádí ani důvody proč byla dána přednost politickým a komerčním zájmům před akademickou svobodou a omezením práva na vzdělání každého občana ČR.

Členové akademické obce České zemědělské univerzity v Praze vyjadřují jednomyslně názor, že přijetí těchto nekvalitních a nebezpečných návrhů povede k nevratnému poškození českého vysokého školství!

Členové akademické obce České zemědělské univerzity v Praze se připojují k prohlášení většiny akademických obcí veřejných vysokých škol odmítající předkládané návrhy věcných záměrů zákonů a deklarují svojí připravenost a ochotu koordinovat svůj další postoj a akce s těmito vysokými školami a univerzitami.

Členové akademické obce České zemědělské univerzity v Praze žádají Vládu České republiky, aby odmítla projednávat předkládané věcné záměry dotčených zákonů a umožnila tak jejich nové vypracování s hledáním odborně podložených východisek a cílů ve věcné diskuzi, do které se akademická obec České zemědělské univerzity v Praze aktivně zapojí.

Co teď?

V současné době se plánují dvě akce.

První je 28. února a jedná se o „Noc univerzit“. Tato akce má jak studentům, tak veřejnosti přiblížit důležitost všech oborů na všech vysokých školách. Studenti budou během této „noci“ (od 16:00 do 22:00) prezentovat na jednotlivých školách své obory, projekty a výzkum. Kdokoliv se tedy bude moci podívat, na čem pracují na FAMU, stavárně ČVUT nebo na dřevařském oboru FLD.Následující den, 29. února, je připravován protestní pochod před sídlo vlády. TO bude stěžejní část všech protestů a zasedání. Dostaneme-li do ulic co nejvíc studentů, tak dokážeme, jak velký odpor k současným návrhům reforem máme. Jen tak bude jasně vidět, že je třeba návrhy přepracovat a spolupracovat s reprezentanty vysokých škol.