Dělej něco!

Ať si kdo chce, co chce říká, studenti vysokých škol, pokud jich nestudují pět najednou, mají neuvěřitelně mnoho volného času. První měsíce z domova si užívají volnosti a „páchají zločiny“, které by jim doma rodiče neodpustili. Spánek do 12, nezdravé jídlo, proflákaný celý den a jakmile se setmí, což vlastně není hlavní podmínkou, vyráží vstříc studentskému životu, jak taky jinak, jsou to studenti...

Pak, ale nastane den, jsem o tom přesvědčen, kdy je už půl jedné, stále ležíte v posteli a nevíte kam. Rádi byste byli užiteční a vytvářeli něco, za co Vás někdo pochválí i když... Ať si celou pochvalu strčí někam, chcete jednoduše jenom něco dělat. No dobře, „přetrpíte“ další den v hospodě či klubu, ale ten další se ocitáte ve stejné poloze a situaci jako předtím. Záleží na konkrétní osobě, kolik takových dní zvládne prospat, ale i jeden je dost.

(A jsme opět na začátku) Každý z nás má nějaké sny, nějaké tvůrčí sny. To, že jsem chtěl hrát na kytaru a být za největšího frajera, je s mým hudebním sluchem od začátku vyloučené, ale mám ještě jednu představu, jeden sen. Chci napsat knihu. Na trase Země - Měsíc se stále pohybuji na střeše domu a natahuji k Měsíci ruku, a to je důvod, že pravděpodobně nikdy nic vlastního nenapíšu, ale klikatými cestičkami jsem se dostal do fáze, kdy jsem tomu snu nejblíže za celý svůj život. Stále jsem nohama na Zemi, ale vím, že ve svém volném čase dělám něco, aby se to jednou mohlo změnit.

Udělej něco i ty. Napiš na nabor@izun.eu  a začni dělat něco smysluplného. Baví Tě psát texty nebo třeba web? Tvořit grafiku? Orientuješ se v sociálních sítích nebo ovládáš kameru a věci kolem toho? Ještě Ti dáme pár dní na rozmyšlenou, ale do 15. 3. musíš mít jasno. Neboj se a napiš, je lepší skončit než nikdy nezačít.