Historie Sic Café - víme, jak to bylo

Zakladateli a majiteli kavárny jsou Petr Hnízdil, jenž na naší univerzitě vystudoval Technickou fakultu, obor silniční a městská automobilová doprava a Jaroslava Šafránková. Oba se po studiu začali věnovat podnikání v mnoha různých oblastech a během celé té doby se pravidelně scházeli se svou rodinou při pravidelných posezeních v rodinném kruhu. Časté návštěvy obou rodin však nepatrně omezoval počet jejích členů, který se pohyboval okolo deseti i více lidí a obývací pokoje přestávaly svými rozměry vyhovovat. Právě během jedné z těchto sešlostí, nad mnoha šálky dobré kávy a tlačenice u stolu, vzešel nápad vytvořit místo, kde by se rodina mohla pravidelně scházet, kde by bylo dostatek místa a po ruce dobrá káva s nějakou dobrotou k snědku.

Petr Hnízdil a Jaroslava Šafránková

V té době nebyl pan Hnízdil jediný, kdo měl zkušenosti s ČZU, ale i sestry paní Šafránkové zde studovaly, a tak se začal rýsovat návrh založení kavárny na univerzitní půdě zemědělky. Kavárny, která by poskytla místo pro rodinná setkání a zároveň vytvořila místo pro studenty hledající kombinaci místa k setkávání, dobré kvalitní kávy a klidu na učení.

Prázdná chodba v budově SIC tehdy zela prázdnotou. Jediné, co byste zde našli, byly plechové židle v zadní části a zábradlí schodiště. Prostor byl jinak zcela nevyužitý a pro účel kavárny byl ideální. Začalo tedy vyjednávání s univerzitou o poskytnutí těchto prostor a po zdolání několika překážek, byly prostory vyjednány a prázdná chodba se mohla začít plnit nábytkem a dobrou náladou. Základem byly samozřejmě židle, aby měli studenti kam usadit svá informací lačná těla a bar. Vše bylo z počátku budováno stylem co nejmenších investic a díky tomu jsou například na baru ještě pomyslné otisky po vlastnoruční práci rodin majitelů. Největší počáteční investicí však byl určitě stroj na kávu, který podle zkušeností kavárníků tvoří 99% kvality a chuti nápojů. Ten po domluvě poskytla firma Douwe Egberts, která projektu ze začátku moc nevěřila. Jejich argumentem bylo:„ Proč by měli studenti kupovat dražší kávu, když ji mají v automatech levnější?″ Ale se zvědavostí pak projekt označili jako zajímavý školní experiment a stroj na kávu byl na světě.

Brali jsme to jako zábavu. Jezdili jsme tu autíčky a létali helikoptérou

Oba zkušení podnikatelé brali zpočátku tento nápad spíš jako zábavu. Známí se chodili dívat, jak se jim daří a smáli se, jak oba za barem kmitají a plní s úsměvem přání všech zákazníků. „Tehdy jsme se při tom bavili a tržbám, které činili třeba i 600 Kč denně, jsme se smáli,″  vzpomíná paní Šafránková. Všem zúčastněným pak vyrazil dech výsledek na konci prvního měsíce, kdy se jistilo, že odběr kávy překročil průměr prodeje pražských restaurací. Studenti se sem velmi rádi vraceli a využívali pohodové atmosféry, wifi, místa pro učení a kavárenských služeb, které zde nacházeli.

Všem byla a i je, vlastní filozofie této kavárny, kterou paní Šafránková popisuje jako bezstarostnou. „Nikdy jsme to nebrali moc vážně, chtěli jsme, aby se měli studenti kde učit a zároveň tu byla legrace. V začátcích jsme tu měli bazének, jezdili jsme tu s autíčky a létali s helikoptérami. Pravidelným zákazníkům jsme dávali kávu zdarma a hlavně jsme se dohodli, že odtud nikdy nikoho nevyhodíme.″  Což je rozhodně příjemné a neobvyklé.

Spousta studentů sem zavítá, aby například pořešili projekt, který trvá i několik hodin a každý si dá za celou dobu jen jeden čaj. Zde však mají jistotu, že je nikdo nikam nevyžene. Pan Hnízdil k filozofii dodává: „Také dbáme na čerstvost našich potravin. Každé ráno se vše přiveze nové, čerstvé a připravují se bagety, tousty, zkrátka všechno. A nedílnou součástí je i výběr příjemné obsluhy.″

Nikdy odtud nikdy nikoho nevyhodíme

Po skvělých ohlasech, získání přehledu o tom, co studenti chtějí a co ne, rozšířili majitelé firmy Global Industries s.r.o., pod kterou Sic Café spadá, svou působnost v areálu založením Technik Café v kruhové hale. Zde už se šlo téměř najisto. Zkušenosti byly bohaté a oproti Sicu bylo možné zde podávat i alkoholické nápoje. Toho majitelé patrioticky využili pro prodej Suchdolského Jeníka.

Do budoucna se moc změn v Sic Café nechystá. Alespoň co se týče nabízeného sortimentu, který je časem prověřený a žádaný. Co nás určitě potěší, je instalování velkých slunečníků na terasu Sic Café a promýšlený nápad pořádat zde grilování pro studenty.

Co zůstane na sto procent stejné i v budoucnu, je kulatý stůl u baru, kolem kterého se budou i nadále majitelé se svou rodinou a přáteli, oceňujícími chuť dobré kávy, scházet.

VK

Foto: Michael Novotný

Roman Konvalinka