Jak se rodí skripta

Vše kolem vzniku skript vypadá zdánlivě jednoduše, ale věřte, že cesta bývá dost trnitá. Možná je to způsobeno tím, že dnes už není prioritou skripta psát. Značná část úsilí pedagogů a vědeckých pracovníků je zaměřena na plynulý chod fakulty, jen málo času i finanční podpory zbývá právě na aktualizaci skript. Vydali jsme se tedy vyzpovídat jednoho z autorů skript na ČZU, poté jsme se setkali s majitelem tiskárny PowerPrint, kde se skripta tisknou a zároveň prodávají.

Jako první nás do problematiky zasvětil prof. Ing. Jaromír Lachman, CSc. Pro pana profesora jsme si připravili pár otázek a dočkali jsme se velmi zajímavých odpovědí. Posuďte sami.

iZUN: Odkud přichází podnět pro psaní skript?

Ve své podstatě je to dáno tím, že skripta jsou potřebná. To znamená, je-li nový obor, který se otevírá, nebo ten obor už tady je, ale řekněme, že jsou tam nějaké posuny a inovace. Já vezmu takový příklad z organické chemie. Někdy je to jenom změna, ona organická chemie je taková ustálená věda, dá se říct, ale inovuje se třeba názvosloví. Organická chemie má nomenklaturu společnou na celém světě, takže organičtí chemici se na rozdíl od anorganických chemiků všude dorozumí. To anorganické názvosloví je naše specifikum. To jsou takové možnosti nebo podněty, které to tímto způsobem vyvolávají. A také musí být někdo, kdo se toho ujme, to znamená editor. A dá dohromady kolektiv lidí, kteří na tom budou pracovat.

Musí autor splňovat nějaká kritéria?

Samozřejmě je to založeno na tom, že lidé, kteří jsou vybráni na tvorbu skript, mají nejblíže k tématu. Že to třeba učí, určité kapitoly jsou jim blízké a tak podobně.

Píší se celá skripta naráz nebo postupuje autor po autorovi?

Nastaví se určité podmínky, jak by ta skripta měla vypadat a píše se to současně, pak se to rediguje tak, aby to bylo jednotné, aby to mělo jednotnou fazónu a myšlenku.

Prochází skripta korekturou?

Ano, jsou stanoveni oponenti, kteří vytvoří oponentské posudky a celý odborný text prochází recenzním řízením.

Jak dlouho průměrně trvá napsat skripta?

To je samozřejmě otázka toho autorského kolektivu, kolik na to mají času, jak moc podrobně to chtějí udělat. Já bych řekl, že třeba tak rok. 

Musíte plnit nějaké termíny od vedení?

Ne, takové termíny nejsou. Z hlediska vývoje techniky jsou dnes ale daleko lepší možnosti a podmínky. Já ještě pamatuji, protože v organické chemii je spousta složitých vzorců, čili grafika, jak moje spolupracovnice udělala ročně pomocí šablon tisíce rovnic. Bylo to pěkné, ale bylo to mnoho práce. Navíc se všechno psalo samozřejmě na psacím stroji, nejdříve normálním, pak elektrickém.

Dneska je všechno na počítači, máme na to speciální programy, kde se dají nejrůznější vzorce dát dohromady, taky to trvá dlouho, ale všechno to je mnohem snazší.

  Jaký máte názor na stahování skript z internetu?

No tak, prostě je to atribut doby. A máte i jednu takovou věc, když chcete mít tištěná skripta, tiskárna má své určité požadavky. Je to všechno otázka ekonomiky. Jim se to vyplatí, když ten obor má řádově stovky studentů. Když jsou to obory, které mají desítky studentů, tak není jiná možnost, pro studenty by to bylo nehorázně drahé, kdyby vytiskli málo nebo měli dlouhou dobu obratu. V takovém případě my sami poskytujeme studentům učební texty na Moodle či další servery. 

  Máte ze psaní skript nějaké finanční zisky?

Něco z toho je. Finanční zisk je, když se skripta prodávají, potom firma, která je tiskne, určitým způsobem autory odmění. Podle podílu na té práci.

  Kolik výtisků Vašich skript se nejvíc vydalo a prodalo?

Ono v podstatě, když se vytvoří náklad 500 výtisků, tak ten je hned prodaný. Pak máte možnost udělat reedici a znovu to vydat, když se objeví potřeba něco inovovat, je to inovovaná edice. Třeba obecná chemie, to jsou tisíce výtisků. 

  Podle čeho skripta tvoříte, jsou nějaké osnovy?

Osnovy jako takové neexistují. Zodpovědnost nese editor a musí si udělat osnovu sám tak, aby byla kompatibilní pro ty programy, pro které je určena. Aby to bylo co nejvhodnější pro daný účel, každý si dělá osnovu sám.

  Co si myslíte o burzách učebnic, pro Vás je to jasná finanční ztráta.

Sice je to pravda, ale pro studenty je to dobré, nevidím v tom nic špatného. Ten student ta skripta už nepotřebuje a dá je k dispozici dalšímu. Právě skripta, která dnes máme už jen v elektronické podobě, jako je třeba chemie dřeva. Na tom oboru jsou pouze desítky studentů a nová skripta se už netisknou, takže pro ty studenty je to jedině dobře.

Takže nepíšete kvůli penězům?

To určitě ne.

  Vy píšete také hodně odborných článků. Lze to srovnávat se psaním skript?

Obojí je svým způsobem náročné. Pokud se píší odborné články, máte problém, jestli vám to vezmou do publikace s velkým impakt faktorem. Někdy se to povede napoprvé, jindy musíte měnit časopisy, někdy to musíte třeba i třikrát přepracovávat. Takže tam je to náročné z tohoto hlediska. Jinak ještě publikuji na vyzvání, např. abych napsal kapitolu v zahraniční knize v Americe, v Anglii. Tam máte kapitolu, která má 30 až 40 stran, máte dané podmínky, musíte to podle nich napsat, vejít se do rozsahu a poté do počtu tabulek a obrázků.

  Za tyto články jste uznáván Vy anebo škola?

Je to obojí, autorský kolektiv, který na tom pracuje, který se o to zasloužil a samozřejmě je to i prestiž školy.

  Co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?

Tak samozřejmě, jako pro chemika je to přece jen vzdálená oblast, ale chov drůbeže by měl být podporován. Drůbeží maso je dietní, je zdravé a ve zdravé výživě by nemělo chybět.

09 prosince, 2014 - 18:06 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

U skript podle me na grafice nezalezi, zalezi na obsahu a cene!

Nedlouho po tomto rozhovoru jsme se vydali do tiskárny PowerPrint, kde nás přivítal její majitel a bývalý student ČZU, pan Ing. Zdeněk Janovec. Při příchodu do budovy na nás dýchla vůně právě upečených knih a my jsme se s chutí pustili do zpovídání.

Jaká je Vaše historie?

Začínal jsem jako student 3. ročníku PEFky s jednou kopírkou, kterou jsem koupil za peníze z brigád. Na koleji jsem „lámal“ knihy pro nakladatelství Grada a už jsem se tam se svým vybavením nemohl vejít. V té době byly na škole pouze 2 kopírky a tak mě napadlo nabídnout kopírovací služby pro studenty FAPPZ. Chtěli jsme jenom kopírovat pro studenty, ale vedení fakulty nás požádalo, zda bychom byli schopni tisknout skripta. Velmi brzy se ukázalo, že tisk není problém, ale fakulta nemá na tisk peníze v rozpočtu. Začali jsme tedy tisk skript financovat. Skripta tiskneme v menších nákladech, vyplácíme autorské honoráře a prodáváme v naší prodejně.  Po 17 letech provozujeme 6 copycenter po celé ČR a produkční centrum, kde tiskneme knihy pro vydavatele a knižní trh.

Jak funguje vydavatelství na ČZU?

ČZU má vlastní vydavatelství, které přiřazuje ISBN (unikátní číslo knihy), registraci knih v České národní knihovně a odeslání povinných výtisků, ale nefunguje jako plnohodnotné vydavatelství, které by mělo ediční plán, řešilo licenční smlouvy, dělalo jazykové úpravy, zlom textu, návrh obálek, typografické úpravy, atd. Funguje to tak, že autor napíše skripta, požádá o přidělení ISBN, nechá si je vytisknout buď u nás, na PEFce nebo v jakékoliv jiné tiskárně a pak to prodává v naší prodejně, v e-shopu ČZU nebo ze dveří kateder. 

Jak se nastavuje cena skript?

U nás spočítáme cenu tisku, to je např. 70 Kč. K této částce přidáme autorský honorář (třeba 20 Kč). Autor může samozřejmě požadovat cokoliv, ale pokud je částka příliš vysoká, skripta nikdo nekoupí a ve výsledku na tom bude ještě hůř. Honoráře jsou vypláceny z prodaných kusů. Tak si to spočítejte, když máte 50 lidí v ročníku, tak od toho nikdo nemůže čekat horentní sumy, pokud je v ročníku 200 lidí, tak jsou to 4 000 Kč. Skript se prodává čím dál tím méně. Studenti si je skenují, umísťují na internet a pak stahují. Za tohoto stavu autoři nemají motivaci, pokud mají napsat skripta, ze kterých nemají žádné honoráře, nebo se prodá pouze několik kusů.

Je pro Vás jako pro tiskárnu tisk skript zásadní?

V minulosti tomu tak bylo, chtěli jsme jich co nejvíc financovat, bylo to tak 25 % obratu, ale teď, když tiskneme i pro komerční vydavatele a provozujeme další copycentra, tak tisk skript činí 2 % našeho obratu. My to škole rádi zařídíme, máme radost, že to funguje, ale není to pro nás alfa omega. Neběháme po fakultách a nehledáme aktivně autory. Pokud za námi přijdou, rádi jim s vydáním a prodejem pomůžeme.

Nesnažili jste se nikdy dohodnout na větší spolupráci se školou?

Nabízeli jsme ČZU provoz centrální prodejny skript a služeb s tím souvisejících. Ze strany vedení zde nebyl zájem a škola si vytvořila vlastní e-shop, kde knihy prodává. Po zkušenostech s prodejem skript na FAPPZ by byl provoz jen stěží rentabilní. Nájemné na ČZU je vyšší než v obchodním domě v Liberci, semestr je velmi krátký (několik měsíců je prodejna zavřená) a skripta jsou umístěna na webu ke stažení. Ten potenciál tam už necítíme. 

Máte nějaké porovnání s jinými univerzitami?

Většinou je to tak, že univerzity mají vlastní prodejnu skript a literatury a mnohdy i vlastní tiskárnu. Rentabilní to není, při započítání všech nákladů by byl tisk v komerční tiskárně levnější. Například na ČVUT mají vlastní tiskové středisko. Naše firma při stejném počtu zaměstnanců tiskne 10x více titulů (to jen pro srovnání produktivity práce). Pokud by školy pronajímaly prostory pro prodej literatury, získají peníze z pronájmu, nemusí platit zaměstnance ani vybavení.

Upravujete nějak skripta, která Vám přijdou od autora anebo vytisknete to, co přijde?

Publikací, kde autor požaduje grafickou úpravu, je málo. Kvalitní zlom knihy něco stojí a při malých nákladech by se kniha příliš prodražila. Většinou se tiskne tak, jak to autor připraví ve wordu, grafickou podobu a typografii nikdo neřeší. Za obsahovou věc je zodpovědný autor a oponenti daného díla. Kvalitní zlom, jazykové korektury nebo návrh obálky někdy požadují autoři odborných monografií v našem vydavatelství s odbornou redakcí.

Snažili jste se s tím něco udělat?

Ano, nabízíme to jako službu, ale zlom textu nebo jazykové korektury nejsou levné. Jedna strana stojí 50 až 100 Kč dle náročnosti, to je ve výsledku třeba 15 000 Kč za titul. My to dotovat nemůžeme a pokud by se tato cena promítla do konečné ceny skript, tak by byla při malých nákladech astronomická.

Jak dlouho Vám trvá samotný tisk?

Od dodání tiskových dat ve formátu pdf je ta kniha vytištěna do pěti dnů. Dotisky řešíme do tří pracovních dnů, aby byla kniha stále k dispozici pro prodej.

A ještě pro Vás mám připravenou jednu speciální otázku, co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?

Nemám s tím problém. Jako student jsem často vyskladňoval klecové chovy a nezdálo se, že by to slípkám nějak zvlášť vadilo. Tvářili se stejně jako u nás na dvorku. Myslím, že lidi v panelácích, bytových domech a na kolejích žijí vlastně podobně… možná se nemají ani tak dobře jako ty slípky.

Velmi nás překvapilo, že mnoho autorů se k tématu nechtělo vyjádřit vůbec a další část pouze anonymně. Přesto si myslím, že tyto dva rozhovory jsou zajímavé a každý si dokáže představit, jak to zhruba funguje. A co si myslíte vy o tom, že nemáme prodejnu skript a o jejich kvalitě vůbec? Viděli byste raději barevná skripta s hezkou grafikou, nebo je Vám to jedno? Je pro Vás cena rozhodující? Napište nám do komentářů. Pokud Vás něco k tématu  zajímá, zeptejte se, rádi to zjistíme. Zdar a sílu u zkoušek.