Jak se stát profesorem — trnitá cesta až na vrchol!

Pro většinu z nás je titul před jménem našeho kantora jen informací, jak ho nejlépe oslovit. Dřina, dovednosti a praxe, které musí každý akademický pracovník podstoupit, aby získal tato čtyři písmenka před jméno, již nikomu v mysli nevytanou. Zajímalo nás, co přesně musí splnit každý, kdo se chce stát profesorem, a dosáhnout tak nejvyššího možného profesního titulu. Co je to habilitační řízení a jaký je to pocit, když po splnění všech podmínek docent převezme profesorský diplom od prezidenta České republiky osobně.

Jaroslav Červený je v současné době docent v habilitačním řízení působící na FLD. Příjemný, starší pán, jehož kancelář zdobí vycpaniny zvířat, odborné časopisy a nástěnné plakáty zobrazující rozmnožování prasat. Nesmíme zapomenout na hlídacího psa Tida, který nikoho nezvaného nepustí dál. Položili jsme mu několik otázek týkajících se jeho současného stavu v habilitačním řízení a toho, co ho ještě čeká.

iZUN: Jak se člověk stane profesorem? Jaké podmínky musí splnit?

Profesor je nejvyšší akademická vědecká funkce s tím, že existuje určitý postup, jak se k funkci dobrat. Na dokončená studia na úrovni inženýra navazuje hospodářské studium, které vám přináší první vědeckou hodnost. Dříve se to jmenovalo kandidát věd, dnes je to doktorandské studium. Toto studium trvá tři až pět let. Složíte zkoušky, obhájíte svoji práci. Pokud zůstanete dále na univerzitě, po určitém čase a po splnění určitých kritérii, jako jsou vydání různých publikací, výuka a další, si podáte žádost o to, stát se docentem. Musíte splnit všechna kritéria. Musíte odevzdat svou habilitační práci, kterou předložíte vědecké radě. Následuje obhajoba práce před vědeckou radou fakulty. Ta potom odsouhlasí, zda jste daná kritéria splnil. Tím získáte jmenování na docenta. Další postup je tedy získání titulu profesor. Zde nepředkládáte už žádnou práci, ale máte profesorskou přednášku. Ta probíhá před vědeckou radou fakulty. Druhé kolo je potom před vědeckou radou univerzitní. A když toto úspěšně splníte, tak zbývá jen čekat, až si pak prezident udělá čas na vaše jmenování. Když pan prezident nemá čas, může ho zastoupit ministr školství. Většinou jsou dva termíny v jednom roce, ale někdy se stane, že třeba není ani jeden. Tímhle postupem se dostanete v profesorské hodnosti. Fakulta má zájem, aby bylo více profesorů. Když vidí, že na to někdo má, tak se snaží pomoci. Ještě před nedávnem měla fakulta problémy s tím, že nebylo profesorů dostatek.

iZUN: V jaké fázi jste teď Vy?

Momentálně jsem ve fázi, kdy mám profesorské řízení tady na fakultě. V nejbližších měsících mě čeká profesorské řízení před vědeckou radou univerzity.

iZUN: Jaké téma habilitační práce jste měl?

Já jsem přišel na fakultu z toho důvodu, že bylo potřeba zrekonstruovat, omladit katedru. Přišel jsem z Ústavu biologie obratlovců, kde jsem se zabýval ekologií šelem, konkrétně jsem se zabýval rysem a medvědem. Moje habilitační práce byla založena na publikacích, které jsem v té době měl. Týkala se velkých šelem na území ČR.

iZUN: Jakou jste studoval střední školu, vysokou a jak Váš životopis pokračoval dál?

Střední jsem studoval střední všeobecně vzdělávací školu, což by bylo jako dnešní gymnázium. Pak jsem měl docela problém vybrat si, co dál. Nakonec jsem si vybral tedy zemědělku. Studoval jsem fakultu tehdy agronomickou, teď se to jmenuje nějak jinak… Po absolvování školy v roce 1975 jsem nastoupil k Vojenským lesům a statkům ČR na Šumavě. Tam jsem byl asi rok. Pak jsem nastoupil do Československého ústavu živočišné výroby v Praze. Pak jsem odešel asi na 6 let na Ministerstvo životního prostředí. Měl jsem na starosti ochranu přírody, národní parky, myslivost, vědu a výzkum.

iZUN: Ovlivnil tento profesní růst jakkoliv soukromý život?

Pochopitelně soukromý život je ovlivněn profesním růstem. Soukromý život ovlivní to, co děláte. Profesní růst zabírá spoustu času, takže je ovlivněn soukromý život.

iZUN: Ještě nám prozraďte něco z toho soukromí: Jste ženatý? Máte děti? Vnoučata?

Jsem ženatý, nebyl jsem nikdy rozvedený. Mám děti, ale vnoučata zatím ne.

iZUN: A plány do budoucna? Až budete profesor, máte ještě nějaká další předsevzetí?

Další možnosti profesního růstu už nejsou. Samozřejmě, že pokud jste profesor, máte možnost stát se děkanem nebo rektorem. Ale tyto ambice já osobně nemám. Tyto profesní funkce jsou spíše úřední práce.

Teď už víme, jaká je taky možnost dalšího studia. Jak můžeme pokračovat v případě, že sami chceme!

Když naše redakce zpovídala současného děkana fakulty FLD prof. Ing. Marka Turčániho, Ph.D. (Nový děkan FLD prof. Ing. Marek Turčáni, PhD.: „Ke dřevu mám silný vztah"), směřovala jedna naše otázka i na zážitek, který se mu za dobu působení na fakultě nesmazatelně zaryl do paměti. Pan děkan tehdy odpověděl, že tímto zážitkem byla nepochybně jeho habilitace. „Bylo to hodně emotivní a pamatuji si, že to pro mě byl takový velký vstup na akademickou půdu,“ zněla slova prof. Turčániho. Tento slavnostní ceremoniál musí být opravdu velmi významný a člověku dá dostatečné zadostiučinění za všechen čas a energii, který tomu věnoval.

O to horší se pak může zdát část věcného zákona o vysokých školách, která celé toto habilitační řízení a jmenování z rukou prezidenta zavrhuje a představuje systém, jenž ztratí veškerou prestiž profesorské pozice i motivace akademického pracovníka. Podrobnější informace můžete najít v našem článku: Reformy vysokého školství. Protestujte, nebo se modlete! (Reformy vysokého školství. Protestujte, nebo se modlete!)