Kateřina Málková: Koníček jako koníček

Parkur je jezdecká disciplína, při níž dvojice (tedy kůň a jezdec) překonává překážky v předem stanoveném pořadí (tzv. kurz parkuru). Cílem je projet trasu v co nejrychlejším čase a zároveň shodit co nejméně překážek (shozené břevno = penalizace trestnými body). Trestné body se udílejí také za neposlušnost koně, odmítnutí skoku, nedodržení trasy, skok mimo pořadí... V případě třetí neposlušnosti koně či pádu jezdce je dvojice diskvalifikována. 

Jednadvacetiletá závodnice v jezdectví z Boháňky u Hořic v Podkrkonoší Kateřina Málková si koně zamilovala už od mala. Nikdy nepřemýšlela, že by dělala jiný sport.

iZUN: Jak ses k parkurovému jezdectví vůbec dostala a v jaké to zhruba bylo době?

Dostala jsem se k tomu v podstatě přes taťku, který jezdil a byl jeden z nejlepších parkurových jezdců v České republice. Vyrůstala jsem v tom a už jako malá jsem věděla, že se tomu budu věnovat. Jinak jezdím už od malička, co si moje paměť vůbec pamatuje a závodně jezdím od 12 let, kdy si můžeš udělat jezdeckou licenci.

iZUN: Jaké jsou tvoje největší dosavadní úspěchy? 

Tak ty úspěchy přišly až spíš teď než na začátku. Určitě je to trojnásobná účast na mistrovství Evropy, poprvé v roce 2013 ve Španělsku, pak v roce 2015 v Arezzu v Itálii a tento rok na Slovensku. Dále to jsou tři medaile z mistrovství České republiky a také vítězství v Poháru národů v Budapešti. Zde se za ČR sestavil tým juniorů a všechno jsme to vyhráli. Bylo to hodně těžké, ale vyjela jsem si tam kvalifikaci na mistrovství Evropy.

iZUN: Máš nějakého koňského favorita, nebo to střídáš, jak se ti zlíbí? 

Mám samozřejmě víc koní, protože s jedním bych to nemohla zvládnout. Pro mě je teď určitě srdeční záležitostí kůň Bugatti, s ním absolvuji ty nejtěžší parkury.

iZUN:

iZUN: Už jsi se někdy nějak vážně poranila při pádu z koně?

Nic hrozného se mi nikdy nestalo, jen nějaký naraženiny, ruka v sádře, otřes mozku (smích).

iZUN: Když bych chtěl jako úplný začátečník začít jezdit parkur, jaké bych měl mít předpoklady a co by pro mě bylo ze začátku nejtěžší? 

Potřeboval bys svého koně, ale toho si můžeš půjčit v klubu. Dál určitě trenéra, který ti pomůže se začátkem, jak a co můžeš s koněm dělat. Hlavně je důležitá výdrž a trpělivost, protože to jen tak hned prostě nepůjde. A láska k zvířatům, ta je asi nejdůležitější.

iZUN: Jak často trávíš čas s koňmi?

Teď míň, protože jsem tady v Praze na škole, ale snažím se co nejvíc. Když jsem doma, tak každý den, ale teď jsou to tak 4 dny týdně, podle toho, jak se mi podaří odjet ze školy.

iZUN:

iZUN: Máš nějakého jezdeckého idola?

Takových týpků je asi víc. Z těch světových je to asi Marcus Ehning, v ČR Aleš Opatrný, ten je u nás úplně nejlepší a jezdí na té nejvyšší úrovni, která jde.

iZUN: Připravuješ se teď na nějakou soutěž? Jakých úspěchů by sis přála dosáhnout?

Teď mají koně přes zimu volno, aby načerpaly síly na další sezónu. Navíc přecházím z juniorů, kteří jsou jen do 21 let, do seniorů a to bude hrozně těžké. Bude těžké se prosadit, protože chlapi a ženské jezdí dohromady, tady se to nijak nečlení. Takže prosadit se, když tam jezdí chlapi, kterým je čtyřicet a mají mnohem víc zkušeností než já, to bude oříšek. Ale pořád bych chtěla dál jezdit do zahraničí na mezinárodní závody.

iZUN: Kdo má větší výhodu při jízdě, chlap, nebo ženská?

To se takhle uplně nedá říct, záleží na tom, jakého máš koně a jak dobře umíš jezdit, od toho se to všechno odvíjí. Není to tak, že když jsi chlap, tak ti to jde líp.

iZUN:

iZUN: Předpokládám, že na to bude třeba pěkná fyzička co? Trénuješ, cvičíš?

Nezdá se to, ale fyzička musí být. Teď přes zimu chodím cvičit, protože potom je těžké se do toho na jaře opět dostat, obzvlášť po Vánocích. Tu fyzičku udržuji nejvíc tím, že jezdím. Tím, že máme těch koní doma víc a i to, že se o ně starám je náročné jak časově, tak i fyzicky. Takže po tréninku pěti koní už vážně nemáš sílu si jít ještě zacvičit.

iZUN: Na internetu jsem zjistil, že existuje něco jako Sportovní stáj Málek. To je vaše?

Ano, to je klub, který je náš a já s bráchou ho reprezentujeme na závodech. Momentálně tam máme 12 koní. Takže je to opravdu náročné se o ně starat, protože kůň se musí každý den pohybovat a tak.

iZUN: A co tvoji nejoblíbenější koně, se kterými jsi jezdila?

Jak jsem říkala, tak je to kůň Bugatti. Pak tam patří třeba Chinta, začala jsem s ní pracovat jako s mladým koněm a vypracovali jsme se až na medailové pozice. A kůň se kterým začínáš a vyrůstáš s ním, to je srdcovka.

iZUN:

iZUN: Máš ještě nějaké jiné záliby než koníčky, když máš volný čas?

Teď ten volný čas věnuji nejvíce škole. Jinak mám celkově ráda sport, jdu si zacvičit, zahrát volejbal, v zimě na snowboard. Víc toho nestíhám.

iZUN: Když vyrazíš na Céčko, na co tě fanoušci můžou pozvat?

Na nějakej dobrej drink, asi vodka se spritem nebo jégr.

iZUN: Jaký je tvůj názor na klecový chov drůbeže?

Je to pořád ještě povolené? No, asi ty slepice budou víc spokojené, když budou běhat po dvoře, než když budou zavřené v kleci.