Kůň místo krávy na našem talíři... Velký problém, nebo jen nafouklá bublina?

K většině z nás se dostala pouze poplašná zpráva říkající, že v některých potravinách na našem území (konkrétně v hamburgrech a lasagních) se objevily místo hovězího masa i stopy masa koňského. Co ale této situaci předcházelo a kdo je za celou situaci zodpovědný?

Dlouhý řetězec, ale kde je viník?

Popišme si nejdříve celý proces, jakým se výše zmiňované výrobky dostaly do našich obchodních řetězců. Půjdeme po stopě retrospektivně, stejně jako orgány, jenž celou kuazu vyšetřují. Firma Bidvest Česká republika, jejíž výrobky obsahovaly stopy koňského masa, nakupuje lasagne od firmy Tavola S.A. Comigel z Lucemburska. Tato firma nakupuje mleté maso od francouzské firmy Spanghero. Společnost Spanghero se zabývá především zpracování masa. A zde se naše pátrání větví na dvě hlavní teorie. Ta první tvrdí, že firma Spanghero odebrala od jednoho z jejích dodavatelů (konkrétně z Rumunska) maso, jež bylo deklarováno jako hovězí. V tomto případě by za vinu nesla odpovědnost rumunská jatka, a to tak, že by k deklarovanému hovězímu masu přidala část masa z koní. Druhá teorie tvrdí přesný opak. Konkrétně říká, že sama firma Spanghero mletý koncentrát doplňovala několika procenty koniny. Jak sami vidíte, je to tvrzení proti tvrzení a jen následné vyšetřování nám ukáže, zda se pravda skrývá na jatkách v Rumunsku, nebo v továrně na jihu Francie. Poslední informace hovoří i o několika prostřednících, ti ale v kauze nejsou klíčoví a situace je díky nim pouze nepřehlednější.

Proč to všechno?

Nabízí se otázka, k čemu tenhle velký podvod s koňským masem vlastně je? Odpověď je relativně prostá. V dnešní době je všechno o penězích a ani zde tomu není jinak. Koňské maso je v Evropě levnější než hovězí, a právě proto je pro nějakého podvodníka výhodné namíchat nám místo 100 % hovězího mletého koncentrátu směs třeba 70:30 ve prospěch hovězího. Jedná se tedy o klasické a ukázkové klamání spotřebitele. Na tomto místě je třeba podotknout často zmiňovaný fakt. Koňské maso je pro nás jako spotřebitele zdravotně nezávadné. Tudíž je na snadě otázka, proč se kolem všeho dělal takový humbuk, ale asi to patří k dnešní době, kdy jsme přehlceni informacemi všeho druhu.

Kdo si zaslouží trest?

Neméně důležité je i to, jaký dopad bude celý případ mít. Kdo bude potrestán, zbaven licence nebo zaplatí vysokou pokutu? Aktuálně samozřejmě probíhá rozsáhlé vyšetřování a do současné doby byla obviněna pouze firma Spanghero. Té byla ihned odebrána licence. V průběhu minulého týdne byla však licence obnovena, a firma tak může z 80 % pokračovat ve všech činnostech kromě skladování masných výrobků. Rumunská jatka jsou prozatím bez obvinění. Někteří lidé požadují trestat všechny firmy, co byly zahrnuty do řetězce. Někdo, ke komu se dostal už hotový výrobek, ale podle mne přece nenese vinu za to, že někdo na začátku udělal chybu, ať vědomě nebo nevědomě. Absurdní je trestat dodavatele do České republiky a stejně tak i nákupní řetězec Tesco, v němž se výrobky objevily.

Kde se stala chyba?

Snad každý si klade otázku, jak je při současné vysoké úrovni kontrol vůbec možné, že dojde k takovéto situaci. Schengenský prostor nám i zboží sice dává velkou svobodu, ale zároveň s sebou nese velká rizika. Pokud surovina, ať už ve Francii, nebo v Rumunsku, projde tamní veterinářskou kontrolou, nikdo další ji již na její další cestě nekontroluje. Ptáte se proč? Jednak je vše velice nákladné a při obrovských objemech v řádech stovek tun takřka nemožné.

Kůň na talíři... ano, ne?

Poslední dobou je tato otázka stejně ožehavá jako ta o školném. V minulosti u nás byl přece koňský salám žádanou a oblíbenou pochoutkou, tak co se to teď děje? Čas postoupil, a především mladší generace dnes maso z koní jíst odmítá. Argumentuje tím, že kůň je ušlechtilé zvíře. Zda je tento postoj správný, nebo ne, nechám na každém z vás. Co je ale důležité, je to, že tímto snížením spotřeby koniny také výrazně ubyl prostor pro její odbyt. K tomu připočtěme velkou podobnost koňského a hovězího masa a máme tu ideální podmínky pro falšování potravin a klamání cílového zákazníka.

Jak dál?

Kromě aktuální reakce na celou situaci v podobě zpřísnění a častějšího provádění testů, které by odhalovaly prodej koňského masa vydávaného za hovězí, se žádná další opatření nechystají. Dle některých expertů by pomohlo zjenodušení obrovské evropské byrokracie, v níž je někdy dost obtížná orientace. Otázkou však zůstává, jak v budoucnu zamezit takovýmto podvodům.

V poslední době stále častěji slýcháme, jak spotřebitel šetří i na tom nejzákladnějším, a to právě na potravinách. Pokud jsme ochotni kupovat něco, co potraviny pouze připomíná, nemůžeme se divit, že případů typu koňské maso může v budoucnu pouze přibývat...

Abychom však celou situaci ještě lépe pochopili, oslovili jsme pro vás paní doc. Ing. Kateřinu Kovářovou, Ph. D.,  z Katedry obchodu a financí a pana profesora Ing. Zdeňka Mudříka, CSc., a položili jim několik stejných otázek.

iZUN: Jak je na tom koňské maso v porovnání s hovězím z výživového hlediska? Dá se říct, že by jedno z nich bylo zdravější?

Kovářová: Z výživového hlediska je hovězí a koňské maso srovnatelné. To znamená, že obsahuje všechny důležité živiny (bílkoviny, tuky, cukry). Koňské maso obsahuje více cukrů, proto je jeho chuť nasládlejší, ale ten rozdíl je nepatrný. Toto maso na rozdíl od hovězího je více probarvené (více krevních barviv) i v souvislosti s aktivním pohybem zvířat. Složení minerálních látek (koňské maso má více železa), vitamínů a dalších látek je také podobné. V porovnání technologických vlastností – důležitých pro výrobu masných výrobků – je základ „vazné maso“ hovězí, tato surovina je dnes drahá, proto může i z tohoto důvodu být nahrazena lacinější, také na stejné úrovni vaznou. Nedá se říci, že je zdravější. Koňské maso se ale konzumovalo např. za války z nedostatku. V současné době koně využíváme k jiným účelům, máme je za ušlechtilá zvířata. V některých státech se mohou chovat k potravním účelům specializovaná plemena, ale obvyklé pro naše podmínky to není.

Mudřík: Kvalita masa je závislá na tom o jakou partii masa se jedná (který sval či skupina svalů), přední, zadní, kýta, svíčková aj. U koňského masa se hodnotí nízký obsah purinů, které mají úzký vztah k tvorbě a ukládání kyseliny močové v kloubech – dna. Jinak ani o mase koňském či jiném, je-li přijímáno střízlivě, není známo nic, co by zhoršovalo nebo upřednostňovalo jedno z nich.

iZUN:   Jsou u koňského masa nějaká prokazatelná zdravotní rizika?

Kovářová: Stejná jako u ostatních hospodářských zvířat. Chovaná zvířata pro jatečné účely musí splňovat celou řadu předpisů, proto aby jejich těla byla uváděna do oběhu. Živočišné produkty se řídí veterinárními předpisy, včetně prováděcích vyhlášek, zákonem o potravinách a dalšími předpisy. Hospodářská zvířata musí být pod veterinárním dohledem (chov, transport a porážka) z hlediska nákazové situace, podmínek chovu, transportu apod. Po porážce je nejprve veterinářem určeno, zda jatečné tělo může přijít do oběhu, případně za jakých podmínek apod.

Mudřík: Nejsou! Nechuť ke koňskému masu je spíše etického charakteru. Jsou státy, kde se koňské maso běžně konzumuje, dokonce je to i hodně ceněná pochoutka.

iZUN:

iZUN: Jaký je váš názor na kauzu s koňským masem dovezeným do ČR? Šířila se zbytečně panika, nebo byl k takovému pozdvižení nějaký reálný důvod? 

Mudřík: V kauze s koňským masem nejde a také nešlo o koňské maso, jeho kvalitu či jakékoliv jeho nedostatky či přednosti. Šlo o to, že koňské maso bylo distribuováno jako maso hovězí či maso jiného druhu, než je na výrobcích deklarováno. A to je podvod a jako podvod musí být celá tato kauza hodnocena. Důvod, proč se použilo koňské maso jako náhrada, je zřejmý, nešlo o zlepšení, zchutnění či jinou úpravu finálního produktu, vyloženě šlo o ekonomickou záležitost, vyrobit levněji a prodat dráž. Jestliže nebylo koňské maso výrobcem zboží deklarováno, nejde o zbytečnou paniku, ale o trestu hodný podvod. Koňského masa není třeba se bát. Jiná je ovšem otázka podvodného jednání, a to ať je to z jakéhokoliv důvodu.

Rád bych poděkoval paní Kovářové a panu Mudříkovi za uvedené odpovědi. 

 Fotografie použité v článku pocházejí ze serverů: Reuters.com, Rozhlas.cz, Zprávy.e15.cz, byznys.lidovky.cz a iDNES.cz