Na slovíčko s budoucí hlavou univerzity prof. Petrem Skleničkou

iZUN: Jste v pořadí 11. rektor naší univerzity a po dlouhé době přerušíte řadu zástupců FAPPZ a PEF. U některých Vašich předchůdců se mezi studenty špitalo, že "se více soustředí" na své fakulty, hodláte zachovat neutralitu?

FŽP nečeká v tomto smyslu žádná změna. Já rozhodně nebudu nadržovat své vlastní fakultě. Kdybyste se zeptala lidí u nás na fakultě, zda jsem - když jsem byl děkan - nadržoval vlastní katedře, tak by Vám potvrdili, že rozhodně nenadržoval a ještě to měla vždy malinko těžší než ty ostatní. Právě abych nebyl v podezření, že jí nadržuji. Totéž bude v případě rektora vůči všem fakultám a institutu.

iZUN: Kdybyste měl ze svého programu pro nové volební období vybrat jednu nejdůležitější věc, která by to byla?

Kolem toho se to asi všechno točí, takže řeknu to takto: Pokusil bych se zvýšit finance/příjmy univerzity, především pokud jde o provozní finance, protože od jejich výše se všechno odvíjí. Když bude víc peněz, tak bude víc peněz pro zaplacení zaměstnanců, na více zaměstnanců, kvalitnější výuka, méně studentů na pedagoga atd. A myslím, že budou spokojeni i studenti. A budou samozřejmě peníze i na studentské akce.

iZUN: Vaše prezentace na Shromáždění Akademického senátu byla poměrně ojedinělá. Ráda bych se vrátila k několika bodům. První z nich je otázka rozpočtu. Řekl jste, že silný rektor = silný rozpočet. Taktéž jste zmínil, že je naše univerzita v „červených číslech“. Dokázal byste říci, jak jsme na tom na stupnici od 1 do 10?

Za posledních 8 let jsme ztratili asi 20 % rozpočtu. Nevím, zdali se tím dá říci, že jsme o tolik slabší, ale pravdou je, že naše momentální pozice mezi univerzitami neodpovídá tomu, jak jsme veliká univerzita, a tomu, jaké máme výkony.

Jedna věc je, co bych chtěl, jiná je ta, jak budou nastavena pravidla financování vysokých škol v budoucích letech. Pokud by to zůstalo v současné podobě, myslím si, že by nebylo od věci, kdybychom pár procent univerzitních studentů snížili. Samozřejmě, každá fakulta nechť si to rozhodne sama za sebe... Na druhou stranu jsou zde i kolegové, kteří tvrdí, že nevíme, v momentě, kdy se odlepíme od demografického dna 15-19letých, zda za 5,6,7 let nebudou zase preferované VŠ, které mají hodně studentů. Přeci jen, počet studentů do značné míry vypovídá o tom, jak je univerzita významná. Ale máte pravdu, že druhou - daleko důležitější - charakteristikou každé univerzity je kvalita studentů a zejména potom absolventů a tady se domnívám, že až se dostaneme do let, kdy si budeme moci opět vybírat z většího počtu uchazečů, že tou cestou bude – budeme-li mít víc peněz – zvyšování počtu zaměstnanců a snižování počtu studentů na pedagoga tímto způsobem, tedy ne za každou cenu snižování počtu studentů.

iZUN: Slyšeli jsme od Vás heslo „ČZU silná a sebevědomá univerzita”, co tedy bude Vaším prvním počinem na cestě za splněním tohoto cíle? 

Tak to jste mě teď dostala... Já bych řekl, že prvním významným krokem bude představení se na konferenci rektorů, kde bych chtěl předložit určité priority naší univerzity, své vlastní priority a samozřejmě seznámit se s novými rektory, se kterými je následně potřeba vyjednávat o podmínkách financování atd.

iZUN: A kdybychom se obrátili přímo na náš Suchdolský plácek? 

Tak abychom byli silní a sebevědomí tady... Myslím si, že je potřeba dostavět budovy, které jsou ještě naplánovány. To je potřeba udělat. Nicméně, bylo by dobře, až vše, co je rozjednáno, naplánováno nebo na co jsou přislíbeny finance, se dostaví, udělat rizikovou studii. Spočítat, zdali budeme mít na provoz a údržbu těch budov, které máme, a pokud ano, zda si můžeme dovolit případně do budoucna postavit nějaké nové, nebo zda už budeme opravovat a udržovat jen ty stávající... 

iZUN: Jaká další rozšíření univerzity nás čeká? Dočkáme se rekonstrukce auly?  

Rekonstrukce auly se chystá poměrně brzy a pokud se nepletu, měla by být hotová v roce 2018. Přesnější termíny byste se dozvěděli od současného vedení univerzity. 

iZUN: A nějaké další projekty, které nás čekají?

Přiznám se, to je v tuto chvíli opět spíš otázka na stávající vedení. Musím říct, že se všemi projekty, které má v hlavě toto vedení nebo v plánu mělo, nejsem seznámen. Myslím si, že toto vedení se v posledním plánu investic celkem správně orientovalo především na opravu stávajících objektů.

iZUN: Jedním z dalších bodů byla autonomie fakult. Máte dojem, že doposud bylo fungování fakult značně ovlivňováno rektorátem?  

Ne. My máme v současné době relativně dobrou úroveň autonomie fakult. Fakulty jsou na vedení univerzity závislé jen v některých věcech. Míra autonomie je dostatečná proto, aby se fakulty mohly vyvíjet podle svých představ. Jedna fakulta se bude více vyvíjet ve výuce, pedagogice... Druhá se může úzce soustředit na výzkum nebo inovace. 

iZUN: Když se podíváte na jednotlivé fakulty, dokážete říct, zda vám něco na některé chybí?  

To je tenký led. Určitě každá fakulta ví nejlépe sama, kde má slabé a silné stránky. Do určité míry si myslím, že je dobře podporovat rozmanitost. Nejenom co se týče množství oborů, ale i co se zaměření týče. Jedna fakulta má výborné mezinárodní vztahy, spoustu zahraničních studentů, jiná fakulta má vynikající vědu, další fakulta má obrovský potenciál na inovace atd. Některá to více vyvažuje, některá preferuje to či ono, ale je opravdu hlavně na vedení fakulty, zda budou dále posilovat silné stránky, nebo zda budou vyvažovat, jak jsem říkal ve svém volebním projevu. Pro stabilitu univerzity, jednotlivých fakult, resp. institutu je důležité to, aby univerzita jako celek byla rozmanitá a nějakým způsobem vybalancovaná. Potom, a to jsou zákony ekonomie i ekologie, diverzifikovaný systém lépe odolává disturbancím.

iZUN: Jedno z hesel bylo: „Nabízím jiný styl vedení“, v čem?  

Kdo mě dobře zná z působení u nás na fakultě - v prostředí, kde jsem 8 let dělal děkana - ví, že nejsem autoritativní člověk. Preferuji přátelské až kamarádské jednání před nějakým autoritativním. Druhá věc je, že budu dbát na to, abych se obklopil i podobně založenými spolupracovníky (čili prorektory a členy vedení). Udělám vše pro to, aby vedení univerzity bylo přátelské, skutečně vstřícné, jak k zaměstnancům rektorátu, tak ke studentům i k zaměstnancům jednotlivých fakult, institutu, kateder atd. Ještě jsem říkal otevřené...  To mi tady minulé roky chybělo – informace – toky informací, především toky shora směrem dolů k fakultám, protože fakulty vydělávají peníze. A fakulty proto, aby vydělávaly peníze, potřebují správné informace. Proto je důležité zabezpečit tok významných informací z konference rektorů, z Rady VŠ, z MŠMT a dalších významných institucí, které ovlivňují vzdělávání, financování na VŠ. Tyto informace příslušnými kanály je třeba pouštět až na fakulty. O informacích je nutné se radit, diskutovat a vytvářet různé analýzy, scénáře.

Ten dopis z MŠMT mají všichni děkani. V něm se říkalo, a tak se to i prezentovalo na konferenci rektorů, že je rozhodnuto, akorát se to musí formálně dotáhnout. Naštěstí paní ministryně odstoupila, takže se to nedotáhlo. Někde na ministerstvu to leží v šuplíku. Kategorizace spočívala v tom, že bude pět prvoligových, možná exkluzivních – nevím, jak je tam nazvali přesně – univerzit, mezi kterými byly UK, Masarykova univerzita, ČVUT, VUT a Palackého univerzita.V té druhé skupině, které se pracovně říkalo regionální univerzity, což je paradox, především v případech těch pražských, tam jsme byli my, VŠE i VŠCHT (jedna z výzkumně nejvýznamnějších univerzit) atd. Pak byla ještě třetí skupina nějakých soukromých škol. Zařazení do té druhé kategorie regionálních univerzit by pro naši univerzitu znamenalo změnu financování. Změnu financování samozřejmě směrem dolů. Především tam hrozili omezením financování výzkumu. Bylo by to velké znevýhodnění naší univerzity. Také by to znamenalo patrně odliv těch nejkvalitnějších vědců. Byli by přetahováni nebo lákáni na univerzity té nejvyšší kategorie. Také by bylo těžké sem špičkové vědce dostávat a stavět kolem nich týmy. Celkově by to znamenalo poškození reputace, protože punc jakési béčkové univerzity by v konečném důsledku vedl ke snížení zájmu studentů. 

Možná ani ne, že jsme ho ztratili, ale že jsme se k němu dostatečně nehlásili. I pokud jde o tu kategorizaci. Rektoři těch univerzit, které by byly degradovány na regionální, se nedokázali spojit a ostře proti tomu vystoupit a říct ne. Je výhoda, když v konferenci rektorů příslušný rektor čili rektor ČZU stane v předsednictvu nebo se přímo stane předsedou konference rektorů. To jsme měli dvakrát v historii, pokaždé pan profesor Hron. Myslím si, že klíčovým je aktivní přístup při vyjednávání s ostatními rektory o jednotlivých problémech. Pokud má člověk správné informace a ví přesně, co chce. A samozřejmě propojování se s lidmi, kteří sedí v Radě VŠ a vzájemné působení a soustředěný tlak na ty věci, o které nám jde. To je sice nepříliš jednoduchá, ale jediná možná cesta. Takto se to zpravidla dělá, takto silné univerzity lobbují za své zájmy. V některých okamžicích je možné takový lobbing přenést mimo Konferenci rektorů, mimo Radu VŠ, do exekutivy, do zákonodárných sborů...

iZUN: Jsme zde jako zástupci studentů, na co se můžeme těšit v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu?

Hovořil jsem už o tom, nemohu to slibovat, ale byl bych rád, kdybyste se mohli těšit na větší kapacitu kolejí. Domnívám se, že kampus je skutečně v dnešní době skvostný, nádherný. Udržujme ho, vylepšujme ho, domnívám se, že je prostor pro posilování sportovního zázemí. Byl bych rád, kdyby tady, po poradě se studenty, se studentskými spolky, se podařilo ještě rozšířit možnosti kulturního vyžití. Budu rád, když budou v tomto studentské spolky hrát prim, protože, jak jsem řekl ve svém projevu, jsou to nejlépe vynaložené peníze na PR univerzity. 

iZUN: Kdy můžeme očekávat zavedení pravidelného diskuzního rámce se studenty? 

Já si myslím, že klidně můžeme poprvé zasednout hned v únoru. Prvního února bych se měl po jmenování panem prezidentem ujmout vedení univerzity, čili není na co čekat. Dohodněme se, že se sejdeme poprvé v únoru a tam si řekneme, jak často bychom měli pokračovat, kdo všechno se toho bude účastnit – zda studentské spolky, senátoři, či někdo další.

iZUN: Doslechli jsme se, že jste vášnivý golfista, dřívější rektor, pan profesor Hron chtěl kdysi v kampusu vybudovat golfové hřiště. Hráli jste spolu někdy?  

Pan profesor Hron není vášnivý golfista, ale určitě to je veliký fanda golfu. Vím, že se jednoho času o těchto plánech uvažovalo. Že by vedle zemědělského univerzitního podniku vzniklo golfové hřiště. Obávám se ale, že pro to nyní není vhodná doba, protože již několik let počet golfistů v České republice stagnuje, zatímco počet golfových hřišť stále roste. Moje informace jsou takové, že asi tak 10 % všech golfových hřišť si na sebe rozumně vydělá a ostatní musejí doplácet.Vášnivým golfistou je pan profesor Havlíček. Potkáváme se v jednom klubu v Hostivaři. Pan profesor Hron je spíš vášnivý lovec. V lese se potkáváme s panem profesorem Hronem a na greenech s panem profesorem Havlíčkem. 

iZUN: Je něco jiného ze sportovního vyžití, co Vám chybí tady na Suchodole?  

To bych se asi musel poradit s Dušanem Vavrlou, který je vedoucí KTV, zda zde jsou nějaké další možnosti pro rozšíření možností dalších sportů. Určitě ano. Dovedu si představit horolezeckou stěnu například. Ale skutečně si myslím, že daleko přesnější představu budou mít lidé z KTV, studenti nebo zaměstnanci. Můžeme to probrat na KTV, co to obnáší a zdali na to máme. Každopádně s rozšířením sportovního areálu se skutečně počítá. Jakým směrem a do jaké hloubky to bude, o tom jsem ještě s panem Vavrlou nehovořil. 

iZUN: Co si myslíte, že pro Vás bude největší výzva? 

Uspět jako rektor. Uspět, abychom si za 4 roky mohli říct, že jsme dál, jsme lepší univerzita, kvalitnější, lépe financovaná, stabilní. Aby zaměstnanci a studenti byli spokojenější.

Já nyní předám slovo svému kolegovi, který trochu změní téma rozhovoru a položí Vám poněkud “lidštější” otázky.

iZUN: Jak vzpomínáte na svá studentská léta zde na univerzitě? 

Určitě nejkrásnější léta v životě jsou studentská léta. Ta si užívejte, každý den zde si musíte užívat naplno. Samozřejmě, nebylo to jenom o studiu, bylo to i o zábavě. A vzpomínám na to strašně moc do dneška. Zrovna za týden máme sraz se spolužáky z vysoké školy, z Agronomické fakulty, a moc se na to těším.

iZUN: Také by nás zajímalo, jestli jste během studentských let byl spíše typický rebel se skleničkou v ruce, nebo vzorný student?

Zpětně mám dojem, že se mi tehdy dařilo příjemně skloubit studium se zábavou. Byly předměty, které mě bavily. Uměl jsem ale i relaxovat. Sportoval jsem, chodil na koncerty, občas jsme samozřejmě zašli na pivo.

iZUN: Zmiňoval jste, že chcete podporovat studentské organizace, byli za Vás zde na Suchdole podobné, jako jsou dnes? Angažoval jste se v nich? 

Protože jsem studoval za socialismu, řeknu, že bohužel byly. Byly tady organizace, do kterých člověka nutili vstoupit. A to samozřejmě bylo nejenom pro mě, ale i pro mé spolužáky velmi, velmi nepříjemné. Taková ta dobrovolná studentská aktivita v dnešním pojetí se nepřipouštěla. Vše muselo být organizované pod Socialistickým svazem mládeže. 

iZUN: Odehrála se nějaká změna v kampusu, která Vám za tu dobu, kterou tady působíte, přišla horší? 

Podívejte se například z okna - obrovské parkoviště (před MCEV II). Podívejte se vedle koleje Jih, obrovské parkoviště. Lidé samozřejmě musí mít kde zaparkovat a ve své době to asi bylo jediné rychlé řešení. Ale je to beton a domnívám se, že kampus by mohl být ještě více zelený s menším množstvím betonu nebo asfaltu. Ovšem, to by si vyžádalo obrovské náklady. Schovat auta do podzemních či nadzemních garáží. Myslím si, že to je velká výzva do budoucna. Nevím, jestli pro mé 4 roky, nebo pro někoho dalšího, ale pravdou je, že to je v dnešním stavu plýtvání krásným místem kampusu.

iZUN: Zmínil jste golf, hon... Existují ještě některé věci, kterými relaxujete během svého volného času? Tíhnete k přírodě?

Určitě. Skoro všechny mé aktivity se pohybují kolem přírody. Ještě jsem vášnivým rybářem. Již 45 let se učím muškařit. Pořád mi to sice moc nejde, ale baví mě to.

iZUN: Ještě bych se rád zeptal na Vaši hojnou vědeckou a publikační činnost. Kolik jste toho vydal? 

Vydal jsem 2 knihy, kde jsem sám autor. Potom jsem byl součástí kolektivu některých dalších vědeckých knih v angličtině. Pokud jde o odborné články, tak těch je přes 180. Také jsem autorem dvou publikací oceněných jako excelentní.

iZUN: Chtěl byste vzkázat skrz naše noviny nějaké poselství našim čtenářům - studentům

Využijte času, který trávíte na vysoké škole hlavně pro to, abyste se co nejvíce naučili a zároveň, abyste si to co nejvíce užili.

iZUN: Naše poslední klasická otázka na závěr, jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže? 

Jak to říci slušně… Divím se, že je v dnešní době ještě něco takového možné.