Pozorujte divočáky online pomocí GPS!

26. 03. 2015 1 {{ articleTotalLikes }} Univerzita Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Věděli jste, že v dnešní době je možné přes satelity sledovat dokonce i divoká prasata? Nevěříte? Dali jsme si proto schůzku s odborníkem Ing. Milošem Ježkem, Ph.D., který vede s kolegy projekt „Divočáci online“ zabývající se GPS lokací divočáků. Pojďte se s námi dozvědět více.
Bio zpovídaného

Jméno: Ing. Miloš Ježek, Ph.D.

Krátký životopis:

Ing. Miloš Ježek, Ph.D., úspěšně vystudoval magisterský obor na ČZU - Aplikovaná ekologie (2003–2008). Následně ještě pokračoval v postgraduálním vzdělání, a to na Fakultě lesnické a dřevařské - Ochrana lesa a myslivost (2008–2012). V současné době působí na ČZU, Katedře myslivosti a lesnické zoologie.

iZUN: Jaký byl impuls k rozjetí projektu?

Původně jsme s telemetrií začali s kolegy z Doupovských hor, ve kterém stále pokračujeme. Nicméně naše katedra začala sledovat jeleny na začátku roku 2009, což byla první zkušenost s telemetrií obecně. Začali jsme označovat více kusů, nicméně postupně, protože obojek není levná záležitost.

iZUN: Kolik speciální obojek stojí?

Obojek stojí od 50 000 do 70 000 Kč, což je poměrně hodně. To se týká spíše těch nejnovějších.

iZUN: Používáte více druhů obojků? Dočetl jsem se, že novější typy mají v sobě dokonce zabudovanou kromě GPS lokátoru i klasickou SIM kartu?

První obojky zaznamenávaly polohu do paměti obojku a poté se pomocí polního terminálu mohly stáhnout data v lese s tím, že se člověk musel přiblížit ke zvířeti nejméně na 200–300 metrů. V průběhu roku ale neměl informace o daném zvířeti, respektive neměl informace online.

V roce 2011 ale firma Vectronic, od které obojky máme, začala vyrábět novější typy, které mají v sobě zabudovanou SIM kartu, s tím že karta pomocí klasických SMS posílá pozice do nejbližšího terminálu a my už si můžeme téměř online zobrazit polohu zvířete. Samozřejmě to záleží na signálu.

iZUN: V čem je ještě obojek unikátní?

Má v sobě tzv. mortality čidlo – to znamená, že zaznamenává tělesnou aktivitu zvířete a my díky němu poznáme nebo minimálně můžeme odhadnout, jestli prase spí, žere nebo někam cestuje, popřípadě zemře.

Top komentář
09 dubna, 2015 - 22:47 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Dojeďte si na Zbraslav, tam je divočáku habaděj. Ani nepotřebujete sledovací zařízení, stačí jít kolem včelaře v cca 7 večer, když ještě svítí sluníčko tak se tam i opalují. Nic neudělají, jen se na vás koukají.

iZUN: Čí nápad byl rozjet tento projekt?

Nápad portálu „ zvěř online “, kde jsou data umístěna, byl od našeho doktoranda Stanislava Dvořáka, který letos úspěšně ukončil studium. Ve spolupráci s „pefkou“, jež vytvořila aplikaci, která zobrazuje data vlastně na mapě a dokáže je promítat i pro veřejnost, nám slouží k aktuálnímu pozorování a veřejnost se může podívat, jak se zvířata chovají, a ověřit si naše poznatky. Má to ale jedno ALE, pro veřejnost nejsou ani jeleni ani divočáci úplně online.

Miloš Ježek

iZUN: Proč? Bojíte se zneužití?

Ano, lidé jsou různí, a ať už ze zjištných či jiných důvodů, by mohli zvěř vyrušovat. Takže pro veřejnost je v zobrazování dat nastaveno zpoždění 1 měsíc.

iZUN: Když se na Vaší stránce zaregistruji, budu mít přístup k online datům?

Ne, jelikož registraci provádíme my, a aby měl uživatel možnost náhledu online, musí od nás získat přístupová hesla.

iZUN: Narazili jste během projektu na nějaké problémy? Pokud ano, které?

Ano. Rozdíl mezi divočákem a jelenem je v morfologii těla – jelen má poměrně úzký krk, kdežto divočák je robustní a krk de facto nemá. V roce 2012 jsme získali na divočáky první finance a označili první výsadbu divočáků.

iZUN: Kolik jich je označeno v současné době?

Do současné doby jsme označili GPS obojkem 18 divočáků, s tím, že některým obojek spadnul, některé obojky přestaly fungovat.

iZUN: Máte, co se týče sledování, nějakého rekordmana?

Ano, máme tu rekordmanku, které jsme dali jméno Marie, tu máme označenou od prosince 2012 až do současnosti.

iZUN: Na mapě máte divočáky hezky pojmenované jako Barunka, Karel a podobně... 

Ano, každý obojek je vedený pod určitým číslem, ale pro lepší komunikaci jsou jména vhodnější, navíc si vytvoříte ke zvířatům osobní vztah.

 

iZUN: Dočetl jsem se, že cílem projektu je zamezit škodám v zemědělství, je to tak?

Samozřejmě to s tím souvisí, ale primární úkol byl zhodnotit prostorovou aktivitu v rámci Šumavy a oblast kolem hranic sousedící s Bavorskem. Obecně je u divočáků problém ten, že početnost stoupá, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Proto se řeší, jak růstu populace zabránit. Zároveň ale tak, aby se minimalizovaly škody a střety s člověkem, s ochranou přírody.

iZUN: Kde škodí nejvíce?

Především kukuřičná pole, řepka, pšenice, ale i jiné plodiny.  
  

iZUN: Jaké máte výsledky?

Hezké. Snadno prezentovatelné a dokládají vliv mysliveckého přikrmování na prostorovou aktivitu. Většina kusů využívá krmeliště poměrně intenzivně. Dokonce již zmíněná Maruška využívá krmelce prakticky každý den, přibližně ve stejný čas.

Maruška sice chodí o šesté, ale můžeme si podle ní pomalu řídit hodinky.

iZUN: Takže to už se dá říct, že chodí jako do menzy na svačinku. Odbije dvanáctá a přijde na „gáblík“?

Ano, dá se to tak říct. Maruška sice chodí o šesté, ale můžeme si podle ní pomalu řídit hodinky. (smích)

iZUN: Jak probíhá odchyt divočáků?

Systém je poměrně jednoduchý – chytáme je do různých typů pastí, nejčastěji však do větší konstrukce 5 × 5 m, s padacími dveřmi. Dveře jsou umístěny na lanku, které je zatíženo kamenem. Pod ním je nasypané kukuřičné zrno. Divočák kámen nadzvedne, aby se dostal k zrnu a dveře se zavřou. Poté maximálně do jednoho dne od chycení dorazíme, divočáka uspíme a nainstalujeme obojek.

iZUN: Stala se Vám při odchytu nějaká kuriozita?

Ano, a to i vtipná! (smích) Hajný na Šumavě nám zavolal, že chytil v pasti kňoura. Po 3 hodinách ostré jízdy jsme dorazili na místo a klec byla prázdná – divočák utekl. O týden později nám opět volal, že kance chytil znovu. Poté, co jsme přijeli, jsme divočákovi standardně nastřelili uspávací šipku. ALE místo, aby usnul, ho to nabudilo a on přeskočil dva metry vysokou stěnu a utekl.

iZUN: Mohu se jako civilista podílet na projektu a pomoci Vám? Popřípadě jak?

Ano, můžete. Vlastně si zakoupíte obojek, kterým můžeme označit divočáka, čili budete tak mít možnost sledovat toho svého. Přínosem pro nás bude, když nám poskytnete zaznamenaná data.

iZUN: A závěrečná, tradiční otázka. Jaký je Váš názor na klecový chov?

Jako čerstvý chovatel slepic jsem si postavil kurník, pořídil slepičky, mají výběh a nad domácí vajíčka není. Jsem tedy rozhodně proti klecovému chovu.

Autoři: Petr Zátka Foto: Miloš Ježek, Petr Zátka
Pohledem autora

Posezení s Ing. Milošem Ježkem, Ph.D., se neslo v pohodovém duchu. Bylo doplněné dokonce o krátkou expozici mysliveckých preparátů spolu se zajímavými poznatky. Pan Ježek bývá pozitivně naladěn a dokáže se pro věci nadchnout.

Mrkni taky na tohle

08. 03. 2018 0 0

Nový pavilon FLD: Základní kámen položen!

Číst více
22. 02. 2016 1 0

Neprůchozí dveře nejsou náhodou

Číst více
28. 01. 2016 9 0

Nově otevřen Dřevařský pavilon FLD

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP