Představujeme ČZU Life Orchestra – šiřitele kultury na akademické půdě

Vítku, kdy orchestr vznikl?

Orchestr vznikl v září 2012. Zpočátku měl pouze 10 členů, žádnou zkušebnu a bubeník neměl ani na co hrát. Domluvili jsme se s univerzitou, že zakoupí používanou bicí soupravu, poskytne nám prostor pro zkoušení, nacvičíme nějaké skladby a předvedeme, co umíme.

Jak to dopadlo?

Naše vystoupení se vedení ČZU zřejmě líbilo, protože nás podpořili k další práci. První zkušebnou byla učebna ve Studijním informačním centru. Bohužel, naše hudební produkce rušila pilné vysokoškoláky ve studovně, tak jsme hledali nové místo. Vedení navrhlo, zda nechceme zkusit protiatomový kryt na koleji A. Prohlídka tohoto objektu pro mě jako fanouška herní série Fallout byla velkým zážitkem, ale prostor na zkoušení nevyhovoval. Nikoho bychom asi nerušili, ale vzhledem k železobetonovým stěnám a malému prostoru by značně trpěl náš sluch. Nakonec jsme se usídlili v Aule, v prostorách šatny. Tam zkoušíme přibližně rok a půl a stěhování zatím neplánujeme, ačkoliv se orchestr trochu rozrůstá.

Na čí popud vlastně orchestr vznikl?

Rektor ČZU prof. ing. Jiří Balík, CSc., dr.h.c., inicioval vznik univerzitního hudebního tělesa. Na podnět pana rektora založil a zahájil činnost orchestru doc. Ing. Petr Heřmánek, Ph.D. Účelem orchestru je primárně reprezentace univerzity na školních a mimoškolních akcích. Sekundárně orchestr rozšiřuje nabídku univerzitou poskytovaných volnočasových aktivit. Nabízí studentům možnost rozvíjet zájem, který museli například vzhledem k vysokoškolskému studiu přerušit.

V současné době v orchestru působí celkem 15 lidí.  A právě probíhá další kolo náboru nových členů. Předpokládám, že se počet členů ještě rozroste. Bohužel nám schází hráč/ka na barytonsaxofon, což je ale pochopitelné vzhledem k tomu, že pořízení barytonsaxofonu je finančně náročné. Cena základního modelu se pohybuje kolem 60 tisíc korun, proto si ho hráči často půjčují od uměleckých škol. Po náboru by měl být stav orchestru na plánované aktivity optimální, nicméně šikovné a nadšené hráče vítáme stále.

Pravidelně hrajeme na setkáních absolventů ČZU, na zahájení Life Science Film Festivalu. Hráli jsme také na těchto akcích: EAIE Campus Tour, Setkání členů Unie botanických zahrad, Mezinárodní soutěži polních robotů, ČZU jazz party a také na putovní mezinárodní výstavě fotografií Časy se mění.

Jakým způsobem vás škola podporuje?

Univerzita nám poskytuje především podporu z hlediska nástrojového vybavení, bez jejího finančního přispění by nebylo možné činnost orchestru realizovat. Dále poskytuje podporu administrativní (např. tisk not), propagační (logo, roll up banner, kravaty atd.) a zprostředkovává nám také nabídky na některé koncerty.

Přirozeně spadá tato oblast do kompetence vedoucího orchestru. Dostupnost vhodných skladeb je omezená a často jde o využití dobré příležitosti nebo kontaktů. Při výběru se snažím dbát na vyváženost repertoáru z hlediska žánru, tempa a obtížnosti. Samozřejmě se někdy radím s členy orchestru, nebo velmi brzy poznám sám, že jsem se ve výběru zmýlil.

Kam dál povedou cesty orchestru? Jak vidíte jeho budoucnost?

Chceme naplnit to, co říká náš název ČZU Life Orchestra. Rádi bychom vešli celé univerzitě a jejímu okolí do povědomí. Prvním krokem budou veřejné zkoušky. První proběhne v prosinci v Klubu C. V krátkodobém časovém horizontu plánujeme rozšířit repertoár o zpívané skladby a skladby se sólovým nástrojem. Rádi bychom, kdyby také narostl počet našich koncertů, protože potlesk je pro hudebníka nejcennější odměnou a motivací.

iZUN: Jaký je váš názor na klecový chov drůbeže?

Tahle problematika je úplně mimo můj obor. Není to ideální a musí existovat nějaké standardy správného zacházení, ale vzhledem k velikosti poptávky se asi velkochovům nevyhneme, to je realita. Ovšem není nad dobré vejce od štastné slepice.