Prezident Klaus na horké akademické půdě ČZU — od krize až po reformy

09. 03. 2012 15 0 Univerzita Zpět na Úvod
Prof. Václav Klaus tento čtvrtek 8. března navštívil již podruhé v historii akademickou zemědělskou půdu naší univerzity, a to při příležitosti představení své nové knihy Evropská integrace bez iluzí. V této době doznívajících vln týdne nepokoje a gradující polemiky akademiků a MŠMT padlo i mnoho dotazů na téma reformy VŠ. Jak si s nimi prezident poradil?

V současné době prezident na poli akademických pracovníků a studentských organizací nesklízí příliš kladných ohlasů. A tento stav je řekl bych vzájemný. Hlášky pana Klause o parazitech, nezbytnosti reforem a „nejlepším ministrovi školství všech dob“ akademiky ještě více provokují. I přes nedávné zrušení přednášky na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, proti jejímuž konání se tamější akademický senát obrátil na svého rektora, Václav Klaus přijel na ČZU podle programu.

Otevřený dopis pro doc. JUDr. Ivana Malého, CSc., děkana Ekonomicko-správní fakulty MU,

a prezidentova odpověď

Ani zde to však nebylo tak snadné. Původně měla být jeho přednáška věnovaná pouze evropské krizi. Pak ale zasáhl i náš senát a naši zaměstnanci, kteří napsali otevřený dopis rektorovi ČZU prof. Ing. Jiřímu Balíkovi, CSc. Tímto textem tak zapříčinili, že prezident přislíbil i diskusi na jiná témata než krize.

Příjezd státníka

I přes značně zpožděnou propagaci této události (začátkem tohoto týdne) se aula začala plnit již patnáct minut před samotným začátkem. V tu dobu nebylo po prezidentovi ani vidu ani slechu a všichni v očekávání a koukali každých deset vteřin na hodinky, kdy už konečně státník dorazí. Pozornější pozorovatelé si všimli mužů v obleku a s vysílačkami, kteří sledovali okolí a obcházeli budovu ze všech stran.

Osobní strážci obhlíží okolí

Knihy Václava Klause na prodej

Ve vestibulu auly bylo možné zakoupit novou publikaci pana prezidenta a mnoho procházejících ji minimálně prolistovalo, když čekalo, než se fronta do sálu zase o krok posune. Ve 12:50 přijíždí černé Audi s tónovanými skly a rektor zemědělky ověnčený obrovským zlatým řetězem vychází přivítat profesora Klause před budovu, pronásledován mnoha objektivy a smrští blesků.

Příjezd státníka

Aula v tu chvíli už téměř překračovala svou kapacitu. Studenti obsadili balkón, sedadla, místo po stranách a po průchodu hlavy státu prostřední uličkou k řečnickému pultu se za ním dav zavřel a vyplnil i onu přístupovou cestu. Po uvedení moderátorem dostal slovo prof. Ing. Jiří Balík, CSc. a před zraky stovek diváků akademické obce prezidenta přivítal a pronesl pár slov k jeho návštěvě. Během následovného potlesku se již náš host přichystal k řečnickému pultu a po krátkém zavzpomínání na poslední návštěvu ČZU uvedl svou knihu Evropská integrace bez iluzí.

Příchod na jeviště Nařachaná aula
Posaďte se. Místa je tu dost Úvod rektorem ČZU

Tato kniha se stala knižním bestsellerem roku 2011 v kategorii Eseje, úvahy, fejetony a pan prezident to samozřejmě nezapomněl připomenout. V přednášce představil několik prvních bodů obsahu knihy a krátce ke každému z nich pohovořil. Zmínil jak historii celého vzniku EU, tak i nedomyšlenosti této unie. Jako jednu z hlavních nevýhod vyzdvihl společnou měnu, úroky a kurzy. "Různě vyspělé země EU zkrátka nemohou držet stejnou měnu." Společnou měnu pak přirovnává ke svěrací kazajce členských zemí. Tehdejší vyhlídka na jednodušší finanční transakce, které přinášelo euro, převážila debatu nad negativními vlivy úrokových sazeb a měnové politiky. Klaus v přednášce přirovnával negativní dopady měnové unifikace s velikostmi košilí. Při předepsané velikosti 41 bude těm s velikostí 38 plandat a mohutnějším zase naopak nepůjde dopnout. „To není tak nesmyslná nadsázka, prostě jeden měnový kurz pro 17 velmi odlišných zemí je touto jednou velikostí límce u košile,“ uvedl.

Celou jeho přednášku můžete najít na tomto odkazu.

Po dvaceti osmi minutách pan prezident ukončuje přednášku a přenechává slovo posluchačům. V tuto chvíli se studentstvo dělí na dva tábory. Možná tři. Ti, kteří přišli na přednášku, aby se dozvěděli něco o evropské krizi, ti, jimž leží reformy v žaludku a chtěli hlavu státu potrápit za jeho výroky a postoje. To se ovšem téměř nikomu nepodařilo. Přeci jen je pan Klaus těžký soupeř. A třetí tábor, který se zkrátka na státníka jen přišlel podívat a poslechnout si ho.

Hned první dotaz tedy mířil ostře z tábora číslo dvě. A to na důvod náhlého souhlasu s návštěvou právě ČZU. S tím byl dotazovaný hned a snadno hotový. Druhý dotaz mu však nahrál na snadnou smeč. Nepromyšlenou otázkou „Vážený pane prezidente, já bych se chtěl zeptat, kolik jste za svých studií platil za školné?“ tazatel nejen pana prezidenta poněkud podráždil, ale navíc za dotaz sklidil spršku uštěpačných poznámek. O tomto dotazu psaly dokonce i Novinky.cz.

Další otázky již vrátily debatu do kolejí směřujících k euru a jeho vývoji. Pan prezident na dotaz, zda se stále uvažuje o přechodu na euro, odpověděl, že v současné době nebude vláda o přijetí ani jednat. Následovalo pak několik dalších dotazů, než prof. Klaus zavedl diskusi zpět na školné.

Jsem stoprocentně přesvědčen, že jako princip placení za soukromý statek, kterým je vysokoškolské studium, je (školné) v principu správné.

Také upozornil na problém stále se zvětšujícího množství studentů na vysokých školách a degradaci vysokoškolského titulu. Označil ho za „hrubé a neúnosné zmasovění vysokého školství“. Na toto tvrzení přišla velmi dobrá otázka, a to „Dobrý den, pane prezidente. Zdravím Vás za Fakultu agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů. Vy jste mi svým dovětkem krásně přihrál na otázku, kterou jsem měl připravenou. Jak jsme si mohli všimnout, tak v posledních letech dochází k výraznému nárůstu studentů na vysokých školách a současné devalvaci toho vysokoškolského vzdělávání. Mě by zajímalo, jestli víte, jak z tohoto problému vybruslit, a případně, jestli v těchto věcných záměrech vidíte nějaký způsob jak to řešit. Mám-li mluvit za sebe, tak já ve věcných záměrech a připravované reformě ten způsob nevidím. Děkuji.“

V tu chvíli řekl pan Klaus něco, co jistě nikdo nečekal. „Já Vám dávám za pravdu.“ Následoval několikaminutový úhybný manévr, ze kterého jasná odpověď nevyzněla a dotaz se zamluvil.

iZUN: (Student) Myslíte si, že je možné tento rozjetý vlak se zadlužováním zemí v EU ještě zastavit?

(Prezident) Tak kdo sledujete americké westerny, tak jistě víte, že mohou zdánlivě nezdolatelný pancéřový vlak dva tři hrdinové klidně na koních dojet a přepadnout a všechno to obrátit zpátky, takže jestli to jde v těch amerických westernech, proč by to nešlo v Evropě.

Poslední otázka padla z pléna zhruba po sedmdesáti minutách od začátku jeho projevu. V zápětí následovala autogramiáda, během které přiložil pan Klaus hrot k papíru zhruba sto padesátkrát. Fronta byla opravdu dlouhá. Celý záznam můžete nalézt zde a reportáž České televize zde.

Autoři: David Pokutný Foto: Viktor Kořínek
nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

02. 12. 2020 0

Škola čar a zemědělství v Suchdolovicích

Číst více
24. 05. 2020 0

Menza zpátky ve hře!

Číst více
02. 03. 2020 7

Koronavirus na ČZU: Proč jsou média informována dříve než my?

Číst více

Komentáře

Uživatel
Marek Vyoral
Marek Vyoral - 10 března, 2012 - 12:49

Rád uvedu ten svůj "rozhořčující" dotaz na pravou míru: 1. V době, kdy studoval náš pan prezident, tak se skutečně žádné školné neplatilo, a tůdíž byl skutečně můj dotaz hloupý. Jenže tento dotaz měl právě poukazovat na to co dalšího se ještě neplatilo a to bylo kolejné(jež v dnešní době činí cca 3300/měsíc), menza(snídaně, obědy, večeře) a učebnice. Toho si zřejmě pan prezident nevšimnul. 2. Nazvat vzdělání privátním statkem? Představte si situaci, kdy se skutečně bude platit školné a vy příjdete k lékaři a ten Vás odmítne ošetřit protože jsou to jeho soukromé vědomosti, tudíž si s nimi může nakládat jak chce(hypokratova přísaha letí z okna). Stejně tak pochybuji, že studenti FŽP budou po dokončení studií jací si soukromí ekologové, a že jim nebude záležet na celém ekosystému ale jen na jejich zahrádce.

| 49
Ondra Fudaly
Ondra Fudaly - 11 března, 2012 - 21:41

Naprostý souhlas! A tleskám za odvahu mu to říci!

| 34
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 12 března, 2012 - 11:06

hoj, neříkám, že se zavedením školným úplně souhlasím, ale neříkám, že s ním nesouhlasím. Já také platil 3300,- kolejné, plus obědy, atd. z domova jsem dostával cca. 2000,-, na zbytek jsem si vydělával sám. A na konec je nutné říci, že jsem platil přes 3 roky školné 12000,- za semestr. Jak můžeš vidět, podpora z domova mi ani nepokryla kolejné. Takže si kladu otázku, jak jsem to zvládal? :) Finanční i morální podpory z domova si do dneška nesmírně cením.

| 23
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 13 března, 2012 - 21:57

Máš pravdu, zlatí komunisti! Za těch bylo líp (ironie) ... nevím kde jsi vzal že se za nic neplatilo.

| 53
EL
EL - 15 března, 2012 - 00:34

Jak můžeš chtít tohle srovnávat? To srovnáváš úplně jiný světy.. Ještě někdy v roce 89, tady bylo snad jen 7% vysokoškoláků, teď je jich 22 (na čísla nemam dobrou paměť). V jiným dotazu tam padlo, že to neskutečně zmasovělo, což je pravda. Při současným financování VŠ (peníze na hlavu) neni asi fakt jiná možnost, jak tohle omezit než školným, když to teda bude propracovanej plán. A ne, jak tady bylo doteď předkládáno. Ty peníze by měly jít na zkvalitnění škol a ne aby nahrazovaly dotace samozřejmě. Podle tebe to neni privátní statek? Já bych řekl, že tim investuješ do sebe a ne do někoho jinýho, ty se vzděláváš a jednou se ti to všechno vrátí (neplatí pro všechny obory, stejně tak by mělo bejt nějak rozumně nastavený školný), takže nevidim důvod, proč by to mělo bejt celý hrazený státem.. Podívej se na ostatní univerzity ve světě, hlavně na těch top 100 třeba. Na kolika z nich se neplatí školný? Myslim si dobře, že si byl cca 2 roky zpátky král majálesu? Pamatuju si nějakej tvuj rozhovor někde na netu. Tam jsi řikal, že "studuješ" asi už 3tí školu (nejsem si jistej počtem), jestli to ono nebude náhodou tak, jak píšou diskutující níž, totiž že se nejvíc ozývají lidi co na tu školu kašlou, případně se tam chodí vyspat/na pivo atp.

| 54
Anonymní ekonom
Anonymní ekonom - 11 března, 2012 - 21:16

Autor zjevně nedokáže potlačit svůj vnitř obdiv (či snad lásku) k Václavu Klausovi. Krom toho, že je to nevkusné, bych rád poznamenal, že takhle se zpráva nepíše.

| 61
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 11 března, 2012 - 22:14

mě to přijde docela objektivně napsaný

| 38
Jakub
Jakub - 11 března, 2012 - 21:17

Ta otazka kolik zapltil on na skolnem je fakt stupidni. Miluju tyhle radoby vtipalky.

| 60
houbysvoctem
houbysvoctem - 12 března, 2012 - 11:49

Pan profesor si o tu otázku koledoval, takže ji právem dostal. A "určitě tím teď strašně trpí", že nemohl za své vzdělání zaplatit. Vždyť se vzdělával sám pro sebe a teď např. na svých knihách, jejichž základy se také zcela jistě týkají jeho vzdělání, vydělává. Že by již částí výdělku splatil VŠE své vzdělání?

| 54
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 12 března, 2012 - 11:56

Souhlas...tahle otázka měla jít trochu jinému člověku.

| 29
Anonym
Anonym - 11 března, 2012 - 21:27

Souhlasím s Markem - dotaz nebyl položen přímo, ale byl položen správně. Pan prezident na něj mohl odpovědět trochu lépe a zároveň odpověď trochu více rozvést. I když je "zatím" vysokoškolské studium nezpoplatněno, občas to dává i tak finančně zabrat.

| 37
Ondra Fudaly
Ondra Fudaly - 11 března, 2012 - 21:40

Potom, co jsem shlédnul ten záznam mi to nedá abych se také nevyjádřil. S jeho názory na EU souhlasím, ale jinak jsem velmi potěšen, že už brzy ve funkci skončí. To, co předvádí je na hodně silný žaludek. Svým chováním, vystupováním a jednáním na mě učinil dojem senilního řeznického psa. V jeho chování se stará pravičácká nabubřelost nezapře... Jinak naprostou souhlasím s kolegou Vyoral. Jeho otázka byla správná a velmi trefná. Mimochodem se taky pan prezident mohl zmínit nejen o tom, že za svoje vzdělání nic nezaplatil, že naopak za toho ,,nenáviděného,, režimu jezdil študovat do USA a mohl se taky zmínit o tom, jak si asi jeho svědomí srovnalo s tím, že mu republika dala vzdělání a práci a on se pak aktivně za to podílel na likvidaci její ekonomiky. Ad vzdělání privátním statkem... Základem kvalitního hospodářství, kvalitně fungujícího státu a všech jeho odvětví je podle mě to, že na odpovědných místech budou sedět zkušení odborníci. Tedy je ve veřejném zájmu, aby jsme měli dostatek kvalitních odborníků a vzdělanost je v zájmu veřejnosti. Inu ale to si tady uvědomit je velký problém že? Proč by ministra školství nemohl dělat vězeňský psycholog a ministra zemědělství soustruhář hasič? Podle toho to tu pak takhle bohužel vypadá... A že je schopnost platit školné kvalitním výběrovým ukazatelem pro studium VŠ? Tak to už je opravdu starý pán dost ,,mimo mísu,,.

| 63
wut?
wut? - 13 března, 2012 - 10:51

Všimli jste si taky, že proti školnému protestují ty největší lamy?

| 56
Spíca
Spíca - 14 března, 2012 - 08:06

Všimli. Povětšinou jde o lidi, kterí do školy chodí jen vyjímečně, na pivo nebo spát.

| 52
Anonymní zemědělec
Anonymní zemědělec - 14 března, 2012 - 10:14

všimli jste si taky, že všichni ty rádoby pravičáci co propagujou školný pak vychází z tý školy jako ouplný blbové, který kvůli těm jejich brigádám jebali na přednášky, cvika a pak si hrajou na hrozný vzdělance? už jen zkrácení semestru na 12 tejdnů a navíc zredukování cvik na půlku? Co z vás asi tak jako má bejt?

| 34

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙