S kvestorkou ČZU Ing. Janou Vohralíkovou nejen o penězích

iZUN: Co práce kvestora obnáší? Co vlastně děláte?

Když to srovnám s business sférou, tak je to provozně ekonomický náměstek, když to srovnám se státní správou, tak je to něco jako statní tajemník. Takže takový ten člověk, co se stará o to, aby organizace jednala a působila v souladu se zákony, bylo v pořádku účetnictví a smlouvy. Aby byl dostatek peněz, aby se využívalo co nejvíce všech možných dotačních příležitostí, a hlavně aby se s těmito finančními prostředky správně hospodařilo. Zároveň se starám o provoz, takové to běžné – aby všechno svítilo, aby fungovaly počítače, aby se nám tady nikdo nezabil. A v současné době jsou to všechny ty stavební práce.

iZUN: Řekla byste nám něco o své minulosti, a jak jste se sem dostala?

Teď jsem byla pět let v jedné obchodní společnosti a měla jsem se rozhodnout, zda tam budu chtít působit dalších pět let. Přemýšlela jsem, jestli se chci zavázat na takhle dlouhou dobu, jestli chci dál působit v podnikatelské sféře. Chtěla jsem si dopřát půl roku odpočinku a vše si urovnat v hlavě, co vlastně chci dělat dál. Do toho mi zavolal pan Beránek (tiskový mluvčí ČZU, pozn. red.), což je můj bývalý podřízený, že se na ČZU vypisuje výběrové řízení na kvestora. Říkal mi, že hrozně rád vzpomíná na časy, kdy jsme spolu pracovali, a že bych se měla přihlásit. Tak jsem se přihlásila.

iZUN: Jak moc je práce kvestora časově náročná, stíháte udělat všechno v práci, nebo se jí věnujete i doma? Máte vůbec nějaký volný čas?

Nestíhám, ale to by také mohlo být spojené s mojí neschopností (smích). Víte co, v dnešní době máme možnost být v podstatě pořád online a téměř všechno se dá řešit okamžitě, čemuž se snažím bránit. Za tu dobu, co jsem byla v businessu, jsem si na lecco zvykla. Pan majitel vybudoval poměrně úspěšnou firmu a byl zvyklý dlouho spát, poté si dojít zaplavat a do práce chodil kolem jedné hodiny a pak neznal čas. Bylo běžné, že mi chodily emaily ve dvě v noci a on potřeboval rychle odpověď, aby než zase začne spát, porozmýšlel co a jak. To nebylo jednoduché, ale život mě naučil, že je potřeba si hlídat soukromou a pracovní sféru. Protože člověk pak stejně není moc výkonný, když nějakým způsobem nedobije baterky.

iZUN: Co a kde jste studovala?

Pozemní stavby na ČVUT.

iZUN: A jaká jste byla studentka?

Na základní škole jsem měla pouze jednou samé jedničky, a to jenom kvůli tátovi, který mě vyprovokoval. Takže jsem měla v pololetí v osmé třídě samé jedničky, na konci už ne. Na gymnáziu (Na Vítězné pláni) to bylo tak normální, vždycky jsem byla ve třídě, kde byla převaha kluků nad holkami a známky tedy odpovídaly spíše známkám kluků. Naopak moje sestra byla ve třídě plné holek, takže taková ta klasická „šprťácká“ třída. Stavařina byla z musu. Můj táta byl z politických důvodů v padesátých letech zavřený a bez doporučení KSČ jste moc na výběr vysokou školu neměl. Neměla bych to říkat, ale já jsem si napsala na lístečky pro mě možné školy a vylosovala si jednu. Ze začátku to bylo hrozné, museli jsme chodit na povinná cvičení a povinné přednášky a po nocích kreslit výkresy. A jelikož jsem přišla z gymnázia, tak pro mě bylo všechno tohle rýsování zcela nové. Dokonce jsem po druhém ročníku zvažovala, že skončím. Motivací pro mě byl opět můj táta, který řekl, že pokud to nedodělám, tak pro něj vždycky budu srab, který se nechce poprat s problémy

iZUN: Setkala jste se s „žabo-myšími“ válkami mezi studenty ČZU a ČVUT?

Zatím ne, ale už mám tendenci považovat ČZU za moji univerzitu. Nedávno jsem psala oponenturu na diplomovou práci studentovi z ČVUT a procházela jsem se tam těmi budovami a v duchu jsem si říkala: „Ty jo, takových peněz prostavěných a tak nehezky to vypadá.“

iZUN: Mohla byste nám říct, jaké stavby budou v našem areálu probíhat v následujícím roce?

Teď už je mnoho věcí rozdělaných, bourá se energo-centrum, připravuje se místo na dva datové kontejnery, u rektorátu se pokládá nový optický kabel, který bude spojovat právě tyto datové kontejnery se servery na rektorátě. Dále se dostavuje parkoviště (P8), to bude mít ještě dvě etapy. Druhá bude pokračovat po dostavění suterénu MCEV II kolem této budovy. Od začátku září by se měly rozestavovat pavilony FAPPZ a pak se bude rekonstruovat rektorát, který se bude zateplovat a bude se předělávat poslední patro, kde vznikne velká zasedací místnost a technické zázemí. Ještě tu jsou dva projekty, dřevařský pavilon a technické dílny, které budou financovány z Evropských fondů. Do toho nepočítám ty „malé“ práce, dodělávka kolejí a zateplení KTV.

iZUN: Pokud vím, tak jste zde čtyři měsíce. Co jste za tuto dobu stihla? Překvapilo Vás něco?

Zvládla jsem to tady trošičku poznat, protože to opravdu není úplně jednoduché. Zvládla jsem poznat všechny orgány, které zasahují do rozhodování, takže mám za sebou několik kolegií rektora, jednu správní radu a jeden akademický senát. Začalo se nám dařit ve výběrových řízeních, ale to nevím, jestli je pouze moje zásluha. Musím se ale přiznat, že ačkoli jsem zvyklá na hodně, tak první dva měsíce jsem měla pocit, že se mi to všechno valí přes hlavu. Představte si, že plujete na malé loďce a všechny vlny jdou přes vás. Loďku sice nepotopíte, ale. Teď mi to už nepřijde. Nejhorší pro mě bylo, že zde všichni mluví ve zkratkách: všechny budovy mají zkratku, všechny akce mají taky zkratku. Mám popsaných několik sešitků. Nakonec mě zachránil František Janouch, který mi udělal slovníček zkratek.

iZUN: Co je pravda na tom, že by se vybudovala tramvajová linka až na Suchdol?

Dneska už máme zprávu, že se Praha 6 dohodla s ministerstvem dopravy a hl. m. Prahou, že by tady trať měla do roku 2018 vést. Definitivní ještě není varianta trasy. Jedna z variant je i ta, že povede někde přes pozemky ČZU v Sedlci.

iZUN: Zatím jsme se bavili pouze o projektech, které byly už trochu rozplánované. Začala jste sama už nějaký projekt?

V tuhle chvíli se rozjíždí nové kolo na dotace z evropských fondů 2016–2020. Tak zvažujeme, co bychom zlepšili. Určitě je v plánu přestavba auly, která by podle mě měla být srdcem univerzity. Je to část, kde se odehrávají reprezentativní akce školy a měla by proto být nejkrásnější. Na tu bychom uspořádali architektonickou soutěž. A vypadá to, že bychom možná mohli stavět ještě jednu velkou posluchárnu, protože SIC a Aula, ty co mají největší kapacitu, už nestačí. A nejspíš budou i další záměry projektů financovaných z EU fondů, které budeme posuzovat, a uvidíme, pro jaké priority se nakonec rozhodneme.

iZUN: Jaký máte vztah k vínu a pivu, zejména tomu zemědělskému?

Vztah mám k vínu i pivu. K pivu v létě a k vínu po zbytek roku.

03 února, 2016 - 20:31 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

No myslím že tento rozhovor ani nepotřebuje komentář ( je to jedna velká blamáž ), koneckonců jako vše v dnešní době a dnešní politice.

Co byste vzkázala studentům?

Že tu máte skvělý život! To si já uvědomuji pokaždé, když přijdu sem do kampusu. Máte neuvěřitelný potenciál, vždyť všechny ty školní podniky a ty možnosti. To například já, když jsem dělala praxi na vysoké škole, tak jsem dostala holínky a šla jsem pracovat do výkopu. Važte si toho všeho a hlavně dostudujte.

iZUN: Co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?

Já mám všechny příbuzné z vesnice, jeden strejda je myslivec, druhý je řezník. Táta byl ze Šumavy, maminka byla z Vysočiny a tam nikdy nic takového neexistovalo. Prostě to není přirozené. Všechno bylo dřív mnohem víc propojené s přírodou, a když k tomu vidíme, kolik jídla se všude možně vyhazuje... No, nemám to ráda, nesouhlasím s tím.