Slavný absolvent ČZU, Ing. Robert Pokorný MBA: Nikdy jsem nezažil 3. termín

iZUN: Nejprve se zeptám, co přesně jste studoval na ČZU?

Tak studoval jsem na Provozně ekonomické fakultě, obor PaE (tedy Provoz a Ekonomika) a to v letech 1992-1997, kdy se dokonce předávalo rektorské žezlo a to z pana Petra na pana Hrona a z VŠZ se stala ČZU.

iZUN: Co byl ten impuls, který Vás přiměl podat přihlášku zrovna na ČZU?

Nejprve jsem studoval na gymnáziu na Kladně, odkud pocházím a vždycky jsem byl takový „univerzální voják“, to znamená, že mi tak nějak šlo vždycky všechno. Nejprve jsem se rozhodl jít na 1. Lékařskou fakultu, kam jsem sice dělal přijímací zkoušky, zvládl jsem chemii i biologii, ale nějak jsem nepočítal s fyzikou, která mě tehdy vyřadila. Proto jsme si doma pak jako rodinná rada sedli a přemýšleli o jiné škole. ČZU byla taková záchranná větev. A tím, že moje matka je ekonom a já už na základní škole studoval rozšířené jazyky, volba padla na ČZU, kam jsem dával 2 přihlášky, a to na PEFku a na AGRO. Také jsem si ještě dal přihlášku i na 3. Lékařskou fakultu, ale než jsem se dostal k přijímačkám, tak mi mezitím přišel dopis, že jsem na obě fakulty ČZU přijat a tak bylo rozhodnuto a ani už jsem k přijímačkám nešel. Až později jsem se dozvěděl, že moji kamarádi, kteří také měli přihlášku na 3. Lékařskou fakultu, se tam dostali.

iZUN: Zkusil byste zhodnotit, co Vám dalo studium na ČZU?

Musím říct, že období mého studia na ČZU bylo nejkrásnějším obdobím mého života a hrozně rád na něj vzpomínám. Třeba když jsme tehdy ve 4. Ročníku jeli s katedrou statistiky po Plzeňských a Německých pivovarech. Myslím si, že za mého studia bylo ČZU trochu jiné než teď, bylo nás tam o poznání méně, na PEFce nás bylo v ročníku tak zhruba 300, z čehož nás tak 120-130 úspěšně složilo státnice. Já jsem třeba nikdy nebyl na 3.termínu, nebyla to až tak těžká škola, všechno šlo prostě zvládnout pomocí štěstí a rozumné píle, spojené se zdravým selským rozumem.

iZUN: Měl jste nějaké oblíbené vyučující?

Nedá se říct přímo oblíbené. Po studiích člověk zjistí, že vlastně nejraději měl ty vyučující, kteří ho nejvíce pérovali. Zmínit mohu asi například paní docentku Evu Rosochateckou, docenta Antonína Valdera, u kterého jsem psal diplomovou práci a tak celkově katedru statistiky, to byl pro mne velmi nepopulární předmět, ale perfektní vyučující. 

iZUN: A co nejhorší předměty?

Tak mě vždycky bavily ty předměty, které jsou exaktní, neexaktní předměty jsem moc rád neměl. Předměty jako sociologie venkova, pro mne abstraktní matematika nebo třeba ekonometrie, kterou jsem od svých studií vlastně nepoužil, pouze jsem jednou viděl prezentaci, kde psali, že na to byla použita metoda nejmenších čtverců, jinak nic.

iZUN: Nějaké zážitky ze studií?

Jak už jsem říkal, moc hezký zážitek byl výlet po pivovarech. Jinak jsem měl takový zajímavý, dobrý zážitek, když jsem měl promoci. Přišli za mnou krátce před tím ze studijního oddělení a řekli mi, že budu číst projev za studenty. Tak jsem se hned ptal: „A proč zrovna já?“ a odpovědí mi bylo: „Projev musí číst někdo, kdo má červený diplom.“ Takže já se teprve v den promoce prostě dozvěděl, že mám červený diplom (což jsem do té doby netušil, neměl spočítané). Jinak negativní zážitky žádné nemám. Občas se prostě stane, že studenta vyhodí od zkoušky, ale není to žádná tragédie, spíš je to prostě motivace se to napříště naučit o to líp.

iZUN: Dočetla jsem se, že umíte 3 světové jazyky. Když jste studoval, přemýšlel jste třeba o Erasmu?

Jazyky umím plynně spíš 2 – angličtinu a němčinu, ruštinu už jsem celkem zapomněl, protože jí nepoužívám. Jinak za mých studií ještě Erasmus nefungoval, ale myslím si, že je to určitě skvělá zkušenost pro studenta.

iZUN: Jak byste nám popsal svojí cestu od promoce do nynějška?

Když to tedy vezmeme chronologicky, 1997 jsem promoval, a ihned po promoci jsem si podal žádost o zaměstnání do 2 firem/bank a to Raiffensenbank, kde absolventy tehdy nebrali a do rakouské Creditanstalt, kde byl šéfem Rakušan – Tyrolák, který mě nakonec přijal pro firemní klientelu. O rok později 1998 banka prošla fúzí s Bank Austria. V roce 1999 jsem byl na půlroční stáži ve Vídni a v roce 2000 jsem přešel do německé HypoVereinsbank, kde jsem byl jako firemní poradce a konečně se z pobočky dostal na centrálu. Jenže v roce 2001 zase banka prošla fúzí s Bank Austria a dostala nový název HVB (dnes Unicredit). Do roku 2002 jsem se pak dostal do Dresdner Bank, kde už jsem nebyl firemní poradce junior, ani firemní poradce, ale firemní poradce senior. Od roku 2003 jsem pak řídil firemní tým Volksbank pro Prahu a střední Čechy. No a v roce 2006 jsem se dostal do Oberbank, která měla v tu dobu 7 poboček a kde byl ředitel pan Hans Fuchs. Výhodou pro mě bylo, že chtěli aby českou pobočku řídil Čech. Nejdřív jsem působil jako zástupce ředitele a vedoucí pro firemní klientelu, a musím říct, že tohle už byl fakt Top management. Fungovali jsme jako 3 členové vedení se stejnými kompetencemi, no a pak v roce 2007 jsem dostal tu výsadu, že jsem se stal ředitelem Oberbank, která se rozrostla o dalších 5 poboček a v managementu jsme nyní čtyři. Od roku 2009 mám na starosti řízení rizika, personál i právo a spadají pode mě i Leasingové obchody, co se posuzování rizika týče. Dnes, v roce 2011, vedu 18 poboček Oberbank v ČR a zhruba 150 zaměstnanců.

Možná bych taky měl vysvětlit svůj titul za jménem MBA – každý rok naše společnost platí školu, aby se 2-3 lidé dále odborně vzdělávali. Byl jsem vlastně vybrán jako první Čech, abych se tohoto vyučování zúčastnil. Studoval jsem na při Johannes Kepler Universität (JKU) v Linci v Rakousku a musím říct, že to byla celkem fuška, zvládnout školu, práci a rodinu. V rámci programu jsme se dostali na měsíc do USA, na 14 dní do Hong Kongu nebo do Bruselu, kde jsme obhajovali něco jako Diplomovou práci, jen na vyšší úrovni. Celé to muselo být v cizím jazyce a každý jsme měli zadané téma. Já se zabýval Optimálním konceptem pobočkové sítě a šlo přímo o Oberbank. Všechno jsem to nakonec zdárně zvládl, a i když jsem neměl tak skvělé výsledky jako na ČZU, dosáhl jsem cílové mety a mohu teď, čistě teoreticky :-), vlastně řídit jakýkoli podnik.

Fakta o Oberbank:

• Název pochází z názvu Horního Rakouska Oberösterreich a byla založena v roce 1869

• Je to regionální banka (Rakousko, Bavorsko - 1990, Česká republika - 2004, Maďarsko - 2007, Slovensko - 2009)

• Celkem má Oberbank 134 poboček (z toho 18 u nás – 4x v Praze, 2x v Brně, 2x v Plzni, v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Písku a další)

• Zaměstnanců je celkem 1 977 z toho u nás asi 150

• Jsme banka pro střední vrstvu a pro průměrně velké firmy a podniky

• Heslem je samostatnost a nezávislost

iZUN: Ke škole také jistě patří zábava, takže se zeptám, jak jste se bavil na ČZU?

Na co určitě rád vzpomínám, byly oslavy půlky studia (tzv. půlení), které jsem vlastně slavil každý rok. Skupina Brutus na Céčku (koleji C) nás nechávala „pařit“ v rytmu Rakovnického rock´n´rollu. Jinak asi si vzpomenu na hospůdku u Bendy. Nikdy jsem sice na koleji nebydlel, ale díky kamarádům ze studijního kruhu, kteří byli z různých koutů republiky jsem poznal kolejářský život.

iZUN: A poslední otázka je naše již tradiční. Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

S tím obeznámen tedy nejsem, ale skoro mi to zavání týráním. Nemůžu to však posoudit.

Na závěr bych ráda poděkovala panu Ing. Pokornému za čas, který nám věnoval. Posezení to bylo vskutku poučné a zajímavé. A vy už se můžete na příště těšit, na dalšího absolventa.

LV