Studenti, třeste se! Vyzpovídali jsme legendární „katy“ z ČZU

Otázky:

1. Proč si myslíte, že se Vás studenti bojí?
2. Myslíte si, že je tento strach oprávněný?
3. Jak Vy osobně hodnotíte obtížnost předmětu?
4. Chtěl/a byste nějak změnit to, jak Vás studenti vidí? Čím?
5. Chtěl/a byste Vašim budoucím studentům něco vzkázat?

10 srpna, 2017 - 19:14 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Myslím, že paní katolická Boučková má velký ale hodně VELKÝ komplex.

Vladimír Puš, FŽP

Statistika

1. Předmět Statistika a jeho mutace je velmi těžký sám o sobě, to je základní problém. Já se moc snažím, aby nebyl nenáviděný, ale mohu se pohybovat pouze v určitých mantinelech. Pokud mám studenty něco solidně naučit, musím být kat - já si nechci říkat „Vykašlu se na to, nějak jim to namažu, prostě to vzdám,“ já chci učit.
2. Domnívám se, že většina studentů je tady kvůli titulu, nikoli kvůli vzdělání. A kdokoliv jim zabrání v získání titulu, je pro ně nebezpečný – z takového člověka mají tito lidé strach. Předmět se dá zvládnout, pokud ho studenti vezmou poctivě – já pomáhám vstřícností a rozsáhlými konzultačními hodinami.
3. Předmět není pro každého. Měl by být ale pro každého, kdo byl přijat na tuto školu. Problém ale je, že sem jsou přijímáni i studenti, kteří by tu neměli být. Učím lidi, kteří prošli přijímacími zkouškami z matematiky, i když měli 0 bodů. Důvodem samozřejmě je, že se hlásilo málo uchazečů a já je mám ještě ve druhém ročníku. Ti prostě nemohou vystudovat.
4. Já si pravidelně nechávám dělat zpětnou vazbu od studentů a jsem s ní velmi spokojen. Je přesně taková, jakou bych rád měl, takže bych asi nic změnit nechtěl.
5. Těm, co se chtějí něco naučit a nejsou tu jen kvůli titulu, bych vzkázal: „Řiďte se tím, co vám říkám na prvních hodinách - makejte, přemýšlejte a komunikujte se mnou, pak se nebude čeho bát.“

Oldřich Kopecký, FAPPZ

Zoologie obratlovců

1. Podle mne je to tím, že jsem nastavil jasná kritéria platná pro všechny bez výjimky. Vadí mi studenti, kterým říkám „obťukávači“ – zaklepou na dveře s nějakým srdceryvným příběhem – mám nemocného psa, babičku, ledvinu...  A vy nevíte, zdali je to pravda. Byl jsem schopen vyjít takovému studentovi vstříc například tím, že jsem mu dal termín zkoušky, o který si přímo řekl – například i v 19:00 hodin. Ale jinak ne. Úlevy v požadovaných znalostech pro jednoho by znamenaly poškození ostatních. Druhou věcí může být změna koncepce otázek. S mým příchodem k předmětu v roce 2010 jsem změnil všechny otázky z otevřeného typu na konkrétní, jasně dané. Hodnocení otevřených otázek může totiž záviset i na náladě vyučujícího, nemusí být vždy spravedlivé, a to se mi nelíbí.
2. Kolem tohoto předmětu vznikla určitá legenda, která byla způsobena právě kontrastem s předcházejícím způsobem vedení a zkoušení předmětu. Tento předmět byl do mého příchodu z pohledu studentů zřejmě relativně snadný, to se najednou změnilo – přestalo být možné opisování, nikdo nedostal čtvrtý pokus – ctil jsem prostě Studijní řád. Mezi studenty vznikla panika.
3. Obsahově není náročný, prezentace z přednášek jsou jasné a nekomplikované. Přesto znalosti z těchto prezentací stačí k úspěšnému složení zkoušky. Kamenem úrazu podle mne byla forma zkoušky – promítání otázek na projektoru. Po vypršení limitu u každé otázky se slide přepnul na další a po skončení zkouškové prezentace se hned odevzdávalo. Nebyl tedy čas na lelkování, opisování, vracení se k taháku a podobně.
4. Abych špatně spal kvůli tomu, že mi studenti říkají, že jsem vrah, tak to vážně ne. V tomto směru jsem nad věcí. Co mě ale mrzí, že v některých studentech zřejmě vzbuzuji strach. Myslím, že celé řadě z nich se předmět obsahově líbí a chodí tam rádi. Když ale přijde zkouška, potvrdí se jim vyžadované striktní podmínky, ze kterých se absolutně neuhýbá – ten člověk, co házel vtipy na přednáškách, se najednou mění v nekompromisního pedagoga.
5. Aby byli zodpovědní sami k sobě. A možná ještě: „Užívejte si studium, ale připomínejte si, co je jeho smyslem.“

Václav Bažant, FLD

Dendrologie dřevařská

1. Jsem přesvědčen, že se mě nebojí - snažím se jim vyjít vstříc, vyhovět jim, nepotápět. Možná se spíš bojí množství poznávaček, které musí splnit. Studenti dnes nemají čas a této zkoušce a zvláště zápočtu je ho potřeba věnovat. Možná také není příliš šťastné umístění předmětu do prvního ročníku.
2. Studenty lze rozdělit na dvě kategorie - ti, kteří poznávačky splní levou zadní a ti, kteří na to nemají buňky. Snad je to dáno fotografickou pamětí. Musí to buď vidět, nebo se naučit všechny rozlišovací znaky zpaměti, a to už je horší. Studentů je mnoho, každý musí splnit celkem 5 poznávaček, a tak abychom vše stíhali, museli jsme nastavit poněkud přísnější pravidla. U nás není zápočet za účast na cvičení.
3. Asi bych byl špatný pedagog, kdybych řekl, že je to jednoduché. Myslím si, že každý předmět na vysoké škole by měl být obtížný. Zvláště profilový předmět, jakým je dendrologie. Co jiného by měl lesák, krajinář, ekolog znát lépe než stromy? Dendrologii beru jako stěžejní předmět, který musí být učen na úrovni.
4. Já tajně věřím, že se studenti na dendrologii těší. Jsou mnohem nezáživnější „teoretické“ předměty. Prosadili jsme, že se dendrologie dnes učí převážně venku v Arboretu v Kostelci n. Č. l., kde jsou všechny učené dřeviny na jednom místě. Málokterý předmět má takové zázemí a studenti zde mohou bádat i mimo kontaktní hodiny. Stále se snažíme se jim vylepšovat studijní materiály, na poznávačky mají on-line katalogy s možností zkouškových testů.
5. Ano – ať se učí poctivě, protože to dělají pro sebe.

Vladimír Šleger, TF

Technická mechanika

1. To se těžko hodnotí, museli byste se zeptat spíše jich. Učitele by se studenti neměli bát. Spíš si myslím, že mají obavy o své výsledky, než že by se báli přímo mě. Ti zodpovědnější, kterým záleží na dobrém výsledku, tak tam je občas vidět, že se jim trošku třesou ruce, zvlášť když už jdou na několikátý pokus. Jinak si nemyslím, že by se studenti báli.
2. Ze mě ne, o výsledky ano. Pokud ale někdo poctivě studuje, strach mít nemusí. Já myslím, že spousta studentů se vůbec nebojí.
3. Myslím si, že je velmi náročný. Možná bych řekl, že je to dokonce jeden z nejnáročnějších předmětů u nás na fakultě. Určitě to tak alespoň vypadá podle výsledků. Ale nejen podle výsledků, podstatný je charakter předmětu. Teoretické předměty patří k těm náročnějším na myšlení, což bohužel některé naše studenty zaskočí.
4. Občas mě překvapí, když slyším, že jsem zarytý fyzik, který se o nic jiného nezajímá. Raději bych učil o zvířátkách a rostlinkách, což by více odpovídalo mým koníčkům, ale mojí prací je seznamovat studenty s mechanikou, tak se to snažím zvládat co nejlépe. Nevím, jestli má smysl to nějak vysvětlovat.
5. Radujte se, že vám do učebního plánu zařadili Technickou mechaniku. Stejně jako sportovec trénuje a posiluje na závody, je nutné trénovat myšlení na souboj mozků, ke kterému dojde v praxi. V mechanice k tomu máte ideální příležitost.

Bohuslava Boučková, PEF

Ekonomika agrárního sektoru

1. Pokud jde o mě, pak studenti, kteří to přijdou „jen zkoušet“, kteří nechodí na přednášky a ani si nepřečtou prezentace v Moodle, by se jistě bát měli, poněvadž jejich šance na to, že „to dají“, je velmi malá. Nedomnívám se, že by ze mě osobně studenti měli mít panickou hrůzu, ale vezmu-li v potaz to, co já se o sobě dočtu na různých webech, pak pokud by to jen z poloviny byla pravda, snad by mě ani moje rodina neměla večer pouštět domů.
2. Pokud student bude předmětu věnovat alespoň střední úroveň pozornosti, bát by se nemusel. Řada studentů se bohužel učí ekonomické předměty tak trochu jako básničku, tedy nazpaměť. Jenže o to přece nejde – my se snažíme je naučit ekonomicky myslet, chápat souvislosti. A tak se pochopitelně u zkoušky neptám jen „Co?“, ale také “Proč?“. A to není příliš populární.
3. Je to jeden ze základních ekonomických předmětů v daném semestru, ale podle mého názoru není o nic obtížnější, než jakýkoliv jiný předmět, a měl by být snadnější, než ekonomické teorie, poněvadž na ně navazuje.
4. Studenti mě vidí velmi rozdílně. Pro některé jsem ta nepříjemná osoba, která se u zkoušky stále ptá na ono už zmíněné „Proč?“ a požaduje odpověď v ekonomické terminologii a spisovné češtině. To bych jistě změnit mohla výrazným snížením nároků, ale to rozhodně udělat nemohu a nechci. Takže si asi musím vybrat, jestli chci být hodnocena jako ta milá a hodná „dávačka“, nebo ta přísná, ale doufám spravedlivá, která netoleruje základní neznalosti, ale ty, kdo mají zájem, něco naučí.
5. Ano, chtěla bych studentům vzkázat tři věci: Za prvé, pokud se opravdu budou zajímat o svět kolem sebe, společnost a ekonomiku, ve které žijí, pokud budou mít zájem o obor, který si ke studiu vybrali, nebudou mít problém. Vždycky mě u zkoušky zajímá také vlastní názor studentů – pokud jej umějí doložit. A za druhé, stejně jako studenti, i pedagogové jsou lidé. I my jsme unavení po celodenním zkoušení, máme hlad a žízeň, rádi bychom šli domů či někam za zábavou. Pokud se k sobě budeme chovat jako slušní, zdvořilí, chápající lidé, budeme to mít navzájem o hodně snazší. A za třetí, pokud se mnou nesouhlasíte, neříkejte to jen kolegům v autobuse či jinde v soukromí, přijďte to říci mně. Budete vítáni.