Zkouškové online
Pro většinu z nás něco naprosto nového, neznámého. Bylo potřeba, naučit se v tom chodit, což platí jak pro studenty, tak pedagogy. Jednou z nesporných (ne)výhod je samozřejmě daleko větší možnost podvádění, čemuž se učitelé snaží předcházet a studenti naopak vynalézají mnoho způsobů, jak si zkoušku ulehčit (ruku na srdce, kdo z vás to ani jednou nezkusil nebo o tom nezauvažoval). Tento článek ale není návodem, kam všude si po místnosti vylepit papírky s poznámkami nebo jak bleskurychle překlikávat mezi okny prohlížeče, aniž byste si omylem zavřeli okno s rozepsaným testem (málem se stalo). Tento článek pouze shrnuje několik humorných příhod, komplikací a zádrhelů, které vás mohou při online zkoušce potkat.
Moodle. Slovo, které jsem za posledních téměř šest let vyslovila již opravdu mockrát. Kromě toho, že na Moodlu můžete nalézt studijní materiály, pokud tedy samozřejmě máte přístupové heslo k předmětu a materiály tam někdo opravdu nahraje, může na Moodlu proběhnout i test. Zápočtový nebo rovnou zkouškový, to už záleží na učiteli. Rozdíl je v tom, že zápočet píšou obvykle všichni naráz, ovšem zkouškový test by se teoreticky měl otevřít pouze těm, kteří jsou v daný den přihlášeni ke zkoušce. Dostupnost testu lze v Moodlu omezit různými způsoby; podle příjmení studentů, podle kódu zkoušky z UIS, časově („Tento test se otevře až ve čtvrtek ve 14:00“), heslem, které je v daný den zasláno pouze zkoušeným studentům a podobně. Jako všechny weby, i Moodle má samozřejmě svoje mouchy, a tak se může stát, že se mu třeba nelíbí vaše příjmení. Tudíž v onen osudný čas, kdy sedíte u počítače a odpočítáváte vteřiny, se vám test zkrátka neotevře. A tak zatímco vaši spolužáci již mají o chvíli později na monitoru výsledek, vy smolíte mail učiteli, že jste se do dnešního testu nedostali a snažíte se nezahrnout větu o tom, že vás ten zas*ranej Moodle určitě nemá rád. Vzápětí si jdete přeorganizovat zbylých 7 složitě naplánovaných zkoušek, abyste se mohli přihlásit na nějaký další termín.
Další možnou variantou je kombinace testu na Moodlu a následně pak ústní zkoušky. Myslím, že nemusím ani zmiňovat, že test na Moodlu se mi opět neotevřel, už jsem na to byla psychicky připravená. Naštěstí v tomto případě byl vyučující online, situaci vyřešil a o chvíli později jsem se mohla zvesela pustit do vyplňování otevřených odpovědí. Po dvou hodinách, zcela vyčerpaná, jsem test odeslala. Nastala chvíle, kdy se učitel musel prokousat našimi odpověďmi, aby si nás pak mohl postupně „zvát“ k ústní zkoušce přes MS Teams. Tato „chvíle“ trvala pár hodin a v okamžik, kdy se v chatu na MS Teams objevila zpráva, že můžeme začít a spolužáci si zde rozhodili pořadí, v jakém chtějí být zkoušeni, jsem se zrovna vzdálila na toaletu. Když jsem se vrátila k počítači, karty byly rozdány. Trochu zbytečně jsem tedy do konverzace připsala, že já půjdu poslední a snažila se spočítat, v kolik hodin by to tak asi mohlo být. Mezi tím jsem se s notebookem průběžně stěhovala po bytě, podle toho, v jaké místnosti bylo nejméně členů domácnosti, až jsem skončila s maminkou v kuchyni. „Pořád nic? To jsou nervy,“ zavrtěla hlavou a nalila si víno. „Nalej mi taky, prosím!“ Se sklenkou bílého se rozhodně čeká o něco lépe. Akorát pak během samotné zkoušky bylo potřeba se ovládat a mít na paměti, že nejsem na online poradě iZUNu, kde si s kolegy redaktory běžně na dálku připíjíme. I tak jsem se několikrát instinktivně natáhla po sklence, naštěstí jsem se včas zarazila. Zatímco učitel procházel otázky v testu, na které jsem odpověděla nepřesně, rozebíral je a já na všechno přikyvovala, nějakým záhadným tlakem se uvolnil špunt z lahve vína stojící na kuchyňské lince. Zprudka vyletěl, odrazil se od skřínky, třísknul do myčky a s rachotem odskákal kamsi pod stůl. Nadskočila jsem leknutím a na monitoru jsem viděla můj kamenný výraz upřený do kamery a moje oči jezdící po kuchyni v dráze lítajícího špuntu. Na rozdíl od maminky sedící naproti mě, která vyprskla smíchy, já výbuch smíchu dokázala oddálit až do chvíle, než učitel zakončil svůj monolog k mému testu sdělením, že mi dá jedničku.
Další možností ověření našich znalostí je pouze ústní zkouška přes MS Teams. Říkáte si, žádný Moodle, tentokrát se nemůže nic stát. Vždycky se může něco stát. Den před zkouškou nám doma vypadla wifi. Však ono to za chvilku naskočí. Nenaskočilo. Dovolali jsme se technikovi, který nám sdělil, že během odpoledne by to mělo začít fungovat. Ale že tyto výpadky se bohužel během následujících pár dní ještě mohou objevit. Samozřejmě jako studenta zvyklého na neustálé výhružky ohledně plánovaných odstávek systému a na Moodle, který vás nemá rád, vás taková informace nerozhodí. Následující den sedím u počítače, wifi normálně funguje, pročítám si naposledy poznámky, jedenáctá hodina se blíží. V 10:50 vypadla wifi. V ten moment jsem děkovala Bohu, že zkoušející je zároveň moje vedoucí diplomky, na kterou mám číslo. Zavolaly jsme si a domluvily se na odpoledne. Já sbalila notebook a odjela k babičce. A děkovala Bohu, že mám moderní babičku, která má doma wifi, internet, tiskárnu a další technické vymoženosti.
Tohle je samozřejmě jen zlomek toho, co všechno nás může během online zkoušek potkat. Pokud máte také nějaké veselé příhody, určitě se s námi podělte v komentářích, ať v tom nejsem sama! A pokud se některý z vyučujících náhodou dostane k tomuto článku a pozná se v něm, srdečně Vás zdravím a věřte, že nejen já, ale všichni studenti jsou velmi vděční za Vaši vstřícnost, shovívavost a trpělivost během zkouškového. Ne vždycky je to jednoduché :-)