Suchdol, místo s dávnou historií

První důkazy o tom, že se do těchto krajů přiblížil člověk, poskytl nález keltského hřbitova kolem Roztocké ulice. Další důkaz o dávném obydlení Suchdola přinesl i nález křesťanského pohřebiště v oblasti dnešních Výhledů. Vše je datováno zhruba do poloviny 10. století n. l. a v případě Keltů, nejspíš ještě dříve! Kolem okolí dnešního Trojanova mlýna se tou dobou usadili první Suchdoláci. Suchdolská krajina se zalíbila i knížecí rodině Přemyslovců,  neboť si zde zřídili začátkem 10. století loveckou chatu.

Suchdol se postupně dostával do povědomí lidí a roku 1045 o něm již existovala první listinná zmínka. A jak to tak v dávných dobách bývalo, kde byl kostel, tam bylo živo, tak i poblíž Suchdola musel nějaký být. Kostel vznikl kolem roku 1132, byl postaven v okolí dnešních Únětic a staří suchdoláci k nim byli přifařeni. Zalíbení v Suchdole si našel v roce 1403 i rytíř Nyklík, nebo-li Nicolaus de Orzech et de Suchdol, který si zde vybudoval tvrz.

Netrvalo však dlouho a pro Prahu, Suchdol nevyjímaje, začaly zlé časy, když král Zikmund napadl Prahu. Tato událost se stala roku 1420 a král z ní odešel poražen, proto si rozhodl vylít vztek na celém okolí včetně Suchdola. Úleva pro Zikmundem zužované Suchdoláky přichází rok po té, kdy Pražané znovu vítězí a osvobozují je.

Dalším významnějším jménem se stává Václav Budovec z Budova, jehož rod sídlil na Suchdole 55 let! Pro nás další velmi zajímavý zlom přichází v roce 1557. Pojďme si připomenout, čím že je to ČZU známá dnes? Ano. Máme vlastní pivovar! Právě roku 1557 zřízen úplně první pivovar na území Suchdola, tudíž pra, pra, pra strýc našeho dnešního Jeníka. Pivovar nechal vystavět rytíř Ctibor Sluzský z Chlumu, který zde nechal vybudovat zámeček pro svého syna Zikmunda. Jen pro zajímavost, zámeček zde stojí i dnes. Je známý jako Brandejsův statek a patří pod správu ČZU.

Vystřídalo se zde mnoho majitelů a zanedlouho přišla další rána do Suchdola, tentokrát ze vzdáleného severu. Švédové nechali vypálit v roce 1648 celý Suchdol. Obyvatelé se rozhodli tento kraj opustit a zůstalo zde jen zhruba 25 věrných obyvatel. Kraj byl v troskách až do roku 1652. Život se sem začal vracet až po tomto roce, kdy si vzal Suchdol pod svá křídla rytíř Jakub Ondřej Roden z Hirsenau. Odvedl skvělý kus práce a lidé se sem opět začali vracet. Samozřejmě nemalou zásluhu na tom mělo i to, že se obnovila funkce pivovaru, opravil se zámeček a tři velké stodoly. Suchdol byl také dříve posměšně nazýván Španělskou vesnicí, když po bitvě na Bílé hoře upadl v nemilost španělským benediktýnům.  A protože jak se říká, „Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech“ tak v roce 1680 přišla velká morová rána. Mor se sem vrátil i v letech 1713-1714. Oběti byly pochovány na hřbitově u dnešní kaple Svatého Václava, v té době ještě zvonice. Na kapli byla přestavěna až roku 1765.

Bohužel se Suchdolu nevyhnula ani německá okupace. Stopy po nich však zavál čas a život Suchdola si běžel poklidně dál a neustále se zvyšoval i počet obyvatel.

V roce 2000 jich zde bylo už 4 971! Pro nás nejvýznamnější datum byl rok 1957, kdy se začala stavět, jak už asi tušíte, naše Česká zemědělská univerzita – tenkrát Vysoká škola zemědělská. V roce 1964 již byla slavnostně zahájena výuka. Od roku 1995 již měla škola agronomickou, provozně ekonomickou, technickou a lesnickou fakultu. A jelikož se stoupajícím nárůstem studentů přestával stačit jeden autobus, byla v roce 1966 posílena doprava o autobusovou linku 147.

Málo kdo z nás ví, že Vysoká škola zemědělská vznikla zřízením zemědělského oboru na České vysoké škole technické dekretem císaře Františka Josefa v roce 1906. Ještě v roce 1912 jsme se jmenovali Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství Českého vysokého učení technického. V roce 1936 se škola přestěhovala do budovy na Dejvicích, kde dodnes najdeme ČVUT a VŠCHT.

Že budeme přestěhováni na Suchdol se rozhodlo až v roce 1952, a tím jsme se také stali samostatnou Vysokou školou zemědělskou. V roce 1955 byly vymyšleny projekční plány a v již zmiňovaném roce 1957 byly postaveny první bloky. Kdo by to byl tušil, že dnes konkurenční ČVUT by se mohl nazývat naším „otcem“.

A proč má Suchdol ve znaku právě dvě labutě? Má to snad nějaký ukrytý význam? Jistě, že ano! Nejdříve si řekneme, kdo je vlastně jeho autorem. V roce 1991 pověřila školská a kulturní komise MÚ Radovana Papeže, učitele a výtvarníka zdejší školy, aby navrhl zdejší znak. Jeho první návrh byla labuť plující na vlnách Vltavy, avšak heraldici ho vzápětí zamítli. Po jejich výtce byl znak předělán do dnešní podoby dvou labutí. Dvě labutě symbolizují dvě S, nebo-li začáteční písmena dvou nejstarších obcí na území dnešní Prahy, Suchdol a Sedlec. Labuť pak má znamenat partnerskou věrnost.

Tak nyní už víte, jaká historie nás provází každým krokem na ČZU a měli bychom být rádi, že můžeme studovat právě na tomto krásném místě!

Závěrem bych chtěla poděkovat panu Josefovi Jánskému a jeho webovým stránkám www.historiesuchdola.cz za poskytnuté informace.