Tramvaj na Suchdol? Zatím v podstatě jen vize, říká doc. Ing. Miroslav Růžička, CSc.

iZUN: Jak to s projektem tramvaje na Suchdol v současné době vypadá?

Projekt tramvaje na Suchdol je zatím v podstatě jen vizí. Dne 17. 3. 2014 proběhla na úřadu městské části Praha Suchdol debata o nejlepší formě dopravy na Suchdol a o výsledcích projektu EPTA řešeného na Fakultě životního prostředí. Tramvajová doprava na Suchdol je velmi komplikovaná, zejména proto, že Suchdolský kopec má sklon osm až devět procent, tramvaj má na sjezd povolených zhruba procent sedm. Z tohoto důvodu se ukázala jako nejlepší varianta řešení, že by trať vedla podél Vltavy, u viaduktu překlenula železnici a za ní by zahýbala doleva do lokality bývalé kotelny ČZU, poté by se vracela obloukem zpět a napojovala se na Kamýckou ulici. Páteřní linka tramvaje by vedla kolem univerzity až do míst, kde je nyní benzinová pumpa za Suchdolem. Původně již bylo vymyšleno přes dvacet variant, kudy by trať mohla vést, ale žádná z nich nebyla proveditelná. Dalším problémem je oblast u vjezdu do Lysolajského údolí, kde je zóna Natury 2000, a tudíž zákaz stavebních prací. No a samozřejmě je tu otázka financí, výstavba by stála odhadem několik miliard korun, což představuje také velký problém.

iZUN: Jaká je v současné chvíli nejlepší alternativa?

Další alternativou dopravy na Suchdol je autobusová doprava, která je samozřejmě ve stávající podobě méně ekologická než tramvajová. Tramvaje jsou výhodnější i co se kapacity týče, ale v dnešní době už se jim autobusy mohou vyrovnat. Existují velkokapacitní autobusy tzv. metrobusy, které jezdí třeba na zemní plyn, což je ekologicky šetrnější stejně jako autobusy na elektrický pohon. Jejich nevýhodou je zase nutnost dobíjení a dojezdová vzdálenost. Návrh tramvajové dopravy obsahuje vizi, že po jejím zavedení by se zrušila autobusová doprava mezi Dejvickou a Suchdolem, ale současně by byly provozovány pomocné autobusové linky, které by rozvážely lidi po Suchdole. Vybudování velkokapacitní autobusové dopravy by bylo jistě méně nákladné než tramvajová doprava.

27 března, 2014 - 00:06 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Bydlíš tu? Zjevně ne, protože jinak by si nechtěl, aby se ti kus od baráku proháněly kamióny. Já samozřejmě chápu všechny ty argumenty, že by to prospělo dopravě apod., ale na druhou stranu by to docela zničilo to relativně pěkný prostředí, který je tu právě díky absenci podobných staveb.

iZUN: Myslíte, že trolejbusy by nebyly řešením?

O trolejbusech se neuvažuje vůbec, protože zavedení trolejbusů není z pohledu dopravních podniků perspektivní. Zavedení by požadovalo, podle stanoviska v diskusi přítomného zástupce dopravních podniků, nejen vybudování trolejí mezi Dejvickou a Suchdolem, ale také do depa, kam by trolejbusy zajížděly, což by bylo už poměrně komplikované a nákladné.

iZUN: Je to tak, že největším zdrojem cestujících na Suchdol je právě univerzita?

Univerzita opravdu generuje velký objem dopravy, během dopoledne sem průměrně přijede až 10 000 lidí, proto je velmi důležitou otázkou, jaký bude vývoj počtu studentů a také politika dopravy v rámci univerzity. Myslím si, že právě dopravní politika univerzitního kampusu by měla být ukázkou respektování moderních trendů a měla by se snažit motivovat studenty, a nejen ty, k docházení pěšky nebo dojíždění na kole. Ale ne každý samozřejmě je ráno ochoten zdolávat Suchdolský kopec coby cyklista a další věc je, že by v areálu jistě uvítal více míst, kde je možné kolo bezpečně odložit nebo kam se dojít po sportovním výkonu osprchovat a převléci.

iZUN: Jak velký problém je podle vás dojíždění studentů autem?

Autem dojíždí řada studentů a většinou jsou v tom autě sami. Nemohu zcela odsoudit individuální automobilovou dopravu, ale jejím nedostatkem je opět znečišťování prostředí a zabírání prostoru. To, že automobil je přednostně užíván jedním člověkem a není sdílen více lidmi, prokázal průzkum obsazenosti vozidel, který nám vyšel zhruba na 1,3 osoby na jedno auto. Měli bychom se snažit, aby právě tento trend vymizel a auta na univerzitu přijížděla obsazená více lidmi.

iZUN: Slýcháte často stížnosti ohledně parkování u univerzity?

V areálu je řada parkovišť. Jejich výstavba je ovlivněna stavebními předpisy, které odvozují počet parkovacích stání od podlažní plochy budov a jejich účelu. Každá nová budova vyžaduje i nová parkovací místa. Vedení univerzity s tímto neustále bojuje, protože nechce stavět parkoviště na úkor zeleně, laviček a podobně. Rozvoj kampusu je dán i nově vypracovaným generelem. Myslím, že i pro studenty je lepší, když si můžou sednout na trávník se svým pivkem, než kdyby seděli mezi zaparkovanými auty. Do budoucna by bylo možné uvažovat o zavedení systému signalizace, který by informoval, kde jsou parkovací místa volná. Nicméně to nezajišťuje, že na nich studenti budou parkovat, protože se stále budou řídit vzdáleností místa, kam zrovna míří. Třeba parkování v ulici K Horoměřicům je pro studenty „pefky“ pohodlnější, protože je blíže než hlavní parkoviště v areálu. V Americe dokonce u některých škol začali vybírat parkovné, aby omezili automobilovou dopravu, zejména tedy takovou, kdy je člověk v autě sám. Pokud člověk jede sám, stojí jej parkovné více, než u plně obsazeného auta. Řekl bych, že zpoplatnění je jednou z cest, jak odradit od používání automobilů, ale na druhou stranu tu musí být současně nabídnuty jiné možnosti dopravy a motivace k jejich užití.

iZUN: A naše poslední otázka: „Jaký máte názor na klecový chov drůbeže?“

Vždy, když se mne někdo ptá na klecový chov drůbeže, tak si vzpomenu, a je to více jak dvacet pět let, na rozhovor s kolegy z ČVUT. Ti ve vztahu k těmto technologiím říkali: „Co vy zemědělci s těmi zvířátky děláte? Hrůza!“ Cítil jsem se trošku provinile. Provinění zaháním otázkami jako: „Jaká by musela být volná plocha pro drůbež, aby lidé mohli mít stejné množství produkce? Jde vyrobit ty bílkoviny uměle?“ Nevím, a tak si alespoň častěji dávám vegetariánské jídlo. Možná si jen namlouvám, že to zvířátkům může pomoci.