Úspěch! Naše zahajovačka otřásla Prahou v základech

Již před úterním večerem 3. 10. 2017 bylo v ulicích pražských Holešovic cítit, že se chystá něco velikého. A když sto zvonů na pražských věžích pomalu začínalo odbíjet 19. hodinu, znamenalo to jediné - všemi tak s napětím očekávaný večerní čas totiž zahájil největší oficiální Zahajovací párty v Praze pro doktorandy a studenty ČZU, která se konala pod záštitou rektora ČZU, pana prof. Ing. Jiřího Balíka, CSc, dr. h. c.

Jako první rozjel letošní hitparádu sebejistý DJ Zeekee, který také pochází z řad ČZU. Během jeho vystoupení se pomalu začaly kumulovat hloučky studentů napříč areálem Křižíkova pavilonu B. Všichni v poklidné náladě, plni očekávání. Zkušenějších část návštěvníků si ještě naplňovala své žaludky chutnou stravou za rozumné ceny u nedalekého občerstvení. Všechno bylo přichystáno, připraveno a celý průběh akce se proto mohl začít přesouvat do svých stěžejních částí.  

Když po 20:00 obsadila stage nadějná kapela Sirkyskon, hala byla již prakticky naplněna a návštěvníci začínali býti pomalu, ale jistě ve varu. Tento stav vehementně podporovalo více než dostatečné množství stánků s alkoholickými nápoji, takže fronty na pivo, jaké známe například z jiných večírků, za celý večer téměř neexistovaly.

Stále a stále přihořívalo, po Sirkách byla na řadě populární kapela Sebastian. Lidé se uvolnili, užívali si atmosféry. Estrogeny a testosterony byly pociťovány na každém kroku. Při písni Toulavá se nikdo netoulal, všichni byli před pódiem, jelikož intenzita zpěvu návštěvníků v hale vydala pocitově na dobré tisíce kvalitních operních pěvců.

04 října, 2017 - 22:44 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Moc díky organizátorům, účinkujícím a všem zemědělcům za akci s velmi příjemnou atmosférou. Třeba budu v menšině, ale pro mě byla hlavním lákadlem skupina Sebastian - byla jsem mile překvapena, že byla zařazena. Super prostory pro party, super organizace, výborný proslov pana rektora a hlavně teda ta atmosféra! Ta na jiných univerzitách není stejná. :)

Zpěv ustal pouze při projevu pana rektora, jehož květnatý proslov podpořil návštěvníkům již tak parádní večer, poněvadž hlavní poselství by se dalo shrnout do věty: Jste mladí, tak si to užijte. A to je to, co všichni přítomní chtěli slyšet, vždycky to totiž chceme slyšet. Podpora byla navíc završena hromadným skandováním dnes již legendárního pokřiku ČZU, ČZU, ČZU!

Ani sociální zařízení nebyla ze strany organizátorů podceněna. Tuto skutečnost začínalo prověřovat právě období kolem 23:00, během kterého začínaly být toalety hojně vyhledávány. Co by bylo dobré do příští akce vylepšit, je navigace nově příchozích. Od tramvajové zastávky Výstaviště Holešovice nebyla trasa kvalitně vyznačena.

Nicméně zpět k muzice. Stage zaplnilo Sto zvířat. Kapela udržovala publikum v euforické náladě náramně. Návštěvníci se do Sto zvířat zamilovali i kvůli skvělým tanečním kreacím Jana Kaliny. Charisma Jany Jelínkové zase omámilo celý sál. Lihoviny tekly proudem.

Krásný večer kulminoval při melodiích kapely UDG, která byla pro letošek jednoznačně největším lákadlem akce. To už byl prostor kolem stage zaplněn prakticky až na horní hranici svých kapacit. Všichni si však i tento zážitek užívali plnými doušky. A abyste si příjemné vzpomínky na tuto skvělou kapelu mohli znovu další dny osvěžovat, rozhodli jsme se pro vás pořídit exkluzivní rozhovor právě s UDG.

iZUN: Za pár minut budete hrát pro školou (ne)povinné, jak se takový koncert liší od těch klasických, kde přeci jenom ten věkový průměr je o něco vyšší?

V podstatě se neliší, ve výsledku je jedno, pro koho hraješ. My jsme hlavně kapela pro vysokoškoláky a tohle je zrovna „naše“ publikum. Nám se studentský párty líbí, zrovna z jedné jedeme a na tuhle se ohromně těšíme, protože študáky máme rádi. Sami jsme studovali a kdyby byla nějaká možnost, rádi bychom se do těch studentských let vrátili (úsměv). Vzpomínám na sebe, když mi bylo dvacet, tak jsem řešil právě tyhle mejdany. Konkrétně na ČZU máme kamarády jak v řadách studentů, tak i v učitelském sboru.

iZUN: Publikum vždy čeká, až zahrajete Hvězdáře, Kurtizánu nebo Motýla. Tušili jste při jejich skládání, že to budou zrovna ty „Vaše“ nejpopulárnější songy?

Vzpomínám, když jsme poprvé zahráli Hvězdáře…  Skládali jsme ho na jedné chatě v České Kamenici, a když jsme pak vyšli ven, říkali jsme si „ty vole… to je jako fakt dobrý“, takže zrovna z toho jsme měli takový pocit od začátku. U Kurtizány takový pocit nebyl, ale jsme samozřejmě rádi, že se stal ten song natolik úspěšný. Někdy to čekáš, někdy to nečekáš. Nedá se složit hit, že to bude hit, to z toho udělají až lidi.

iZUN: Jste hodně koncertní kapela, vyhlášená svými kousky. Připravujete si je, nebo je to čistá improvizace?

Máme takovou kostru, podle které samozřejmě jedeme, ale co se stane potom při průběhu koncertu, je vždycky náhoda. Já třeba miluju, když je to připravený dopředu a pak se stane něco, co překvapí samotnou kapelu, to pak dostane ještě třetí rozměr.

Kdysi jste vzkázali fanouškům, aby si zbytečně nedělali ostudu. Ale co Vaše největší ostuda? 

To jsou takový příběhy, který ani vlastně nemůžeme ani moc říkat, ale jako každá rocková kapela těch příběhů máme strašně moc. Třeba přijedeš na pětihvězdičkový hotel a tam před vchodem stojí náš nahatý kytarista a mává pivem.

Koncertní dress code Jugiho už k Vaší show neodmyslitelně patří, pomáháte mu celá kapela s výběrem, nebo si do toho nenechá kecat?

On si je nechává šít u jedné paní, která přes den prodává rohlíky a potom mu je šije na míru z takových těch babičkovských zástěr (úsměv). Druhou část zase donesou fanoušci sami.

Ještě jo zaplať pánbůh. Ale ty naše (smích). Kdybychom to dělali kvůli těm největším krasavicím, tak stejně máme smůlu, jelikož mi přijde, že zrovna ty poslouchají jen hip-hop. Kdyby na nás holky nečekaly, tak se na to vykašleme (smích).

 A nějaká vtipná historka s fanynkou, na kterou vzpomínáte do teď?

Jasně, ale vzhledem k tomu, že tady kousek ode mě stojí moje přítelkyně, tak čekej, že ti to zrovna budu teďko říkat (smích).

iZUN: Hrajete už nějaký ten semestr, najdete kapelu, se kterou byste si chtěli zahrát a zatím se nenašla příležitost?

Z českých jsme měli možnost si zahrát s hodně kapelami, potkáváš se s nimi často na festivalech. Teďko například jedeme tour s O5 a Radeček a Pokáčem, jmenuje se to Rivalové. Jinak se zahraniční hvězdou jsme nikdy nehráli, ale tu zkušenost bychom si někdy chtěli zažít. 

iZUN: Před lety jsme se Vás ptali na klecový chov drůbeže, změnil se od té doby na něj Váš názor?

Od té doby se nic moc nezměnilo, pořád se snažíme vybírat vajíčka od slepic, které žijí volně.

Celou akci dotáhli do svého zdárného konce oblíbený DJ´s Roxtar a po něm opět Zeekee. To už ale většina návštěvníků z akce pozvolně zmizela zejména kvůli svým studijním a pracovním povinnostem.   

Závěrem hodnotíme akci jako velmi úspěšnou a povedenou. Samozřejmě, vždycky jsou a budou nedostatky, které je potřeba neustále odstraňovat a vylepšovat. Napište do komentářů, jak jste byli se Zahajovací párty spokojeni vy. Jsme však přesvědčeni, že i příští rok se sejdeme v hojném počtu.