Vědci z FLD hledali šestý smysl u kaprů. Našli?

Na tento rozhovor jsem se opravdu velmi těšila, už podle e-mailové komunikace, která předcházela našemu setkání bylo zcela jasné, že pan doktor je velmi sympatický člověk a že rozhovor s ním bude příjemný a zajímavý. Nemýlila jsem se.

Můžete se našim čtenářům na úvod krátce představit?

Jmenuji se Vlastimil Hart a působím na Katedře myslivosti a lesnické zoologie. Na škole učím historii a tradice myslivosti, což je dlouhodobě má specializace a zároveň srdeční záležitost, dále pak lovectví, střelectví a balistiku. Zpočátku jsem působil na Katedře pěstování lesů a na myslivost jsem se dostal především díky našemu vedoucímu prof. Ing. Jaroslavu Červenému, CSc., který mě přemluvil, abych mu dělal odborného asistenta. Právě díky výzkumům profesorů J. Červeného a H. Burdy, zaměřených na sledování pohybu skotu, orientujícího se ve směru magnetické severo-jižní osy, a lišek, které se takto orientují při lovu, mě téma magnetismu uchvátilo a rozhodl jsem se mu nadále věnovat.

iZUN: Co bylo Váším cílem?

Nejprve jsme se snažili vypátrat, jestli už byl nějaký takový výzkum uskutečněn již někdy dříve a zjistili jsme, že podobných výzkumů je mnoho, ale všechny byly zaměřeny na tažné ryby, pstruhy, lososy a úhoře, ale tématem vnímání magnetického pole u kaprů se doposud zabývala jen jediná, ne zcela kvalitní studie. Naším cílem tedy bylo zjistit, zda-li mají kapři skutečně magnetický smysl, jestli se opravdu mohou systematicky zarovnat v takovém stresovém prostředí, jakým jsou kruhové kádě.

iZUN:

iZUN: Jak dlouho a v jakých podmínkách jste prováděli pozorování?

Pozorování jsme prováděli v Praze a okolí před Vánocemi 2011. Pro sběr dat jsme využili všudypřítomné stánky s prodejem vánočních kaprů, kde jsme fotografovali kapry v kádích. Samotný pokus trval 5 až 7 dní, byl to tedy relativně jednoduchý a rychlý experiment. Data jsme chodili sbírat v noci, zaznamenávali jsme postavení pouličních lamp, abychom se vyhnuli případnému směřování kaprů za sluníčkem, a také jsme vyndávali z kádí vzduchování, aby nám kapři nešli za okysličenou vodou. Přes Vánoce pak probíhalo vyhodnocení, kdy jsme všichni seděli doma u svých počítačů a počítali jednu rybu za druhou, od té doby nepočítám před spaním ovečky, ale kapry. Během výzkumu jsme provedli přes 800 měření celkem 14 537 ryb v 80 kádích umístěných ve 25 lokalitách. Na výzkumu jsme spolupracovali s kolegy z přírodovědecké fakulty UK a německého Essenu, kde působí již zmíněný pan profesor Hynek Burda. 

iZUN: Jaký byl výsledek, mají kapři skutečně šestý smysl?

Zjistili jsme, že se kapři orientují v kádích tak, jako ostatní živočichové, se kterými byly provedeny podobné experimenty. Výsledky jsou stejné jako u výzkumu vnímání magnetického pole u skotu z roku 2008. Platí tedy, že se kapři nasměrují v kruhových kádích systematicky mnohem častěji v severo-jižní ose než jakkoli jinak. To znamená, že tento šestý smysl mají, i když nejsou tažní a nepotřebují se řídit podle magnetických siločar. To je na tom fascinující, protože vůbec nevíme, proč by zrovna tyto ryby měly takovou schopnost využívat. Vznikají tak další nové otázky, např. kde vůbec v mozku mají centrum, kterým se umí orientovat podle magnetického pole a k čemu jim to je, když nejsou tažní. Samozřejmě bychom rádi v tomto výzkumu pokračovali i nadále, ale protože pracujeme na několika dalších projektech, momentálně nám na ryby moc času nezbývá.

iZUN:  Můžete nám prozradit o jaké projekty se jedná?

Nedávno jsme ukončili výzkum týkající se kachen a dosedání na vodní hladinu. Nasbírali jsme neuvěřitelné množství dat po celé Evropě (Finsko, Itálie, Česko, Polsko, Německo) a také v Botswaně a Kanadě. Opět nám systematicky krásně vyšlo, že dosedají v severo-jižním směru. Momentálně prochází článek o tomto výzkumu recenzním řízením v časopisu Ibis a my s napětím čekáme, zda bude přijat, či nikoliv. Pokud by to vyšlo, byl by to pro nás velký úspěch. A do toho jsme ukončovali ještě měření na pejscích.

iZUN:

iZUN: Kdy se můžeme těšit na výsledky pejsků?

Dříve než v dubnu to pravděpodobně nebude, zatím o tom nemohu moc mluvit, jelikož výzkum ještě nebyl zcela ukončen, ale pokud nám vyjdou naše hypotézy a potvrdí se předběžná data, která z tohoto měření máme, tak to bude velká senzace.

iZUN: Máte nějaké veselé zážitky z výzkumu?

Ty první dny byly velmi veselé, většinou ti prodejci byli pod vlivem rumu, takže s nimi byla velká legrace a bylo komické jim vysvětlovat, že si budeme chodit kapry jenom fotit a nebudeme je kupovat.

iZUN: Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

Klecový chov drůbeže je velmi komplikovaná otázka, na kterou bych nerad odpověděl ano, nebo ne. Musíme si uvědomit, co vlastně jako lidi chceme. Rovnáme si přírodu jen podle našich potřeb a nechceme přemýšlet nad důsledky. Naše smysly a bohužel často i znalosti a selský rozum zaslepí naše potřeby a příroda jde stranou. Tedy bych na prvním místě neřešil potřeby jednoho druhu, ale spíše bych se zamyslel nad chováním člověka a nad jeho opravdovými potřebami. Teprve potom můžeme řešit jednotlivé otázky.

Pokud vás článek o kapřících zaujal a chtěli byste se dozvědět více informací o výzkumu, můžete si přečíst v angličtině článek našich vědců publikovaný v časopisu PLOS ONE zde.