Víra na ČZU. Kde se můžete svěřit?

Škola vyčlenila pro tyto účely zvláštní místnost na koleji F ve 4. patře a celé věci se ujala sympatická studentka Barbora Dolejšová. Pod jejím vedením se zde schází každou středu v 19 hodin skupinka věřících, velkým dílem zastoupená hlavně studenty z cizích zemí. Seznámit se zde můžete s lidmi z Afriky, Jižní Ameriky, ale i z mnoha dalších míst. Jak sama Bára říká, i její cesta k poznání Boha byla postupná a rozhodně jí nelituje! Já sama jsem se setkání zúčastnila, a i přes fakt, že jsem ateista, jsem byla velmi kladně přijata celou skupinou. Každý nováček je zde vítán!

Možná jste si před zkouškou, možná v jiné situaci, někdy řekli: Bože, prosím, jestli tam jsi, ať to dobře dopadne.“ Většina z nás se cítí být ateistou, ale znamená, že jsme věřící, pokud si „pomáháme“ těmito prosbami? Náboženství v České republice je obecně vnímáno negativně a na většinu věřících je nahlíženo jako na úplné blázny. Proč tomu tak je, je těžké říci. Bára mi během rozhovoru prozradila, že mnoho jejích kamarádů je nevěřících, a proto se mnohokrát nevyhne dloubavým narážkám na její zdravý rozum. Jednou jsem slyšela zajímavé označení, že Češi jsou pověrčiví ateisté. Nicméně často potkáváme lidi, kteří na otázku, zda věří v Boha, realisticky odpovědí, samozřejmě že nevěří, že je to jen hromada řečí, a pak ho uvidíte číst si horoskopy a hledat znamení „osudu“ všude jinde kolem sebe. „Lidé často zaměňují samotné pojmenování Bůh za osud. Kdybychom to tak brali, na světě bude daleko více věřících,“ říká k tomu Bára. A co je Bářinou odpovědí na moji dloubavou otázku, proč se na světě tedy dějí zlé věci i dobrým lidem? „Zlo není něco, co by působil Bůh, ale jsou to lidé. Dobrou zprávou je, že konec celého toho příběhu není smrt, po ní totiž přijde spravedlivý soud a je jen na nás, jak to bude pokračovat.“ přesvědčuje mě Bára. Takže pokud chcete vědět, jaké přesně pokračování má Bára na mysli, přijďte.

A pokud hledáte i nějaké jiné krásné místo, kde je možné se pomodlit, a nechcete zůstávat v prostorách školy, je zde i krásná stavba nazývaná kaple Sv. Václava. Je to římskokatolická kaple vzniklá roku 1755, kterou nechal postavit suchdolský rychtář Martin Ježek. Kaple byla zrušena v roce 1785 a také značně zpustla. Znovu dokupy ji dal suchdolský mlynář Karel Trojan a nechal ji znovu vysvětit. Nyní se v ní konají bohoslužby jednou týdně v sobotu dopoledne. Zde také probíhají pravidelné bohoslužby přímo pro ČZU, od 18 hodin každé úterý v průběhu akademického roku. Po bohoslužbě se konají „křesťanská společenství“ ve stejné místnosti, v jaké se setkává i Bářina skupina, tedy na koleji F ve 4. patře. V té samé místnosti každé úterý od 14 do 17 hodin je k dispozici zpovědní služba a prostor pro duchovní rozhovor. Toto shromáždění vede pan RNDr. Matúš Kocian, Ph.D., rektor akademické duchovní správy.

Podívat se také můžete na stránky Duchovní správy akademické obce ČZU v Praze.