Výtahy pro vyvolené

Výtahy jsou stejně dobrá věc, urychlí cestu. Tedy, jak kdy. Někdy dokáže být výtah starostí, a to tehdy, když má zrcadlo. Asi horší věc, než je zrcadlo, do krabice už dát nemůžete. „Bože, jak to vypadám!?“ … „rychle, než se otevřou dveře!“ ... „rychle, než někdo přistoupí!“ a další bombardace stresových myšlenek. Nedej bože, aby mě někdo viděl s tím přeleželým proudem vlasů, svinstvem na tváři podobajícím se známkám zbytků puberty, jinak barevných žmolků na oblečení a já nevím čeho všeho. Samozřejmě, pokud někdo přistoupí, hlavně se tvářit normálně. Dělat, jakoby nic. Co taky? Nic. Vypadám skvěle, jako vždy.

Když do výtahu pospíchám já, nestihnu ho a jezdce ani nenapadne pozastavit uzavření. Hlavně, aby on už jel. Za to já, když náhodou do výtahu dorazím jako první, čekám na ty, co se blíží. A pak jedem. Víc osob už se sem nevejde. V dalším patře, kde se dveře otevřou, vidíte, že ještě pár jo. Chci vystoupit, myslíte si. A myslíte si to ještě o patro výš se slzou v oku, kdy stejně vystoupí i ostatní a vy musíte jít o patro níž.

Právě proto se sem tam s tímto problémem nesetkáte. Někoho napadlo, že studentům vstup zakázán, že sportem ku zdraví, že šetříme za elektřinu a klaustrofobii nepřipustíme. Po schodech!

Lesárna je na klíček a Životko (MCEV I) má výtahy hned tři, z toho jeden pouze z přízemí do prvního patra, to je luxus! A tak ve chvílích nudy mačkáte čudlíky kol kterých svítí oranžová kolečka, nahoru a dolů jezdíte si patro za patrem a za patrem patro. Dokonce i výklopná židlička - důvod neodejít, jen ne přespat.

Agro je na tom hůř. O dost. Vlastně o čtyři patra, která musíte zdolat po svých, když chcete třeba na ranní chemii. Schody jsou dalším důvodem, proč se na hodinu těšíte. A proč nemilovat učitele, kteří mohou výtahem jezdit? Ranní funění z kolejí na výuku do 4. patra. Patnácti minutové běhy. Zavedl bych Pohár o (za) plíce. Termín události? Denně! Ba ne, fyzička se zlepší, to jo. Ne ale těm zraněným, třeba se sádrou. Život je krutý a škola nás má do života připravit. A tak se to učíme. Zdárně a často. Taky rádi.

Boj no. asi 2: Kolej BCD. Znáte vytíženější výtahy? Já ne. Zvlášť ten u vchodu. Tam snad musí ob týden měnit tlačítko kvůli ošoupanosti, jinak si nedovedu vysvětlit jeho stále dobře vypadající vzhled. A přece jezdí. Tolik lidí denně.

17 listopadu, 2015 - 22:32 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

No a teď si představte, že v některých starších domech ještě nemají výtahy vůbec a do toho čtvrtého (či ještě vyššího) patra to musí chodit i několikrát denně. Čekám, kdy si někdo postěžuje, že je škola příliš daleko od zastávky.

Ještě, že na Suchdol je cesta, jako žádná ze sta a vy můžete nohy připravit na dávku ranního adrenalinu posazením v rudé sedačce busu č. 107/147. Někdy, když máte štěstí... Jinak vaše cvičení započíná po výlezu z metra, kde sedíte. Někdy…

Rada, jak to všechno zvládnout? Před spaním 10 žabáků.