Vyzpovídali jsme krále Majálesu a Miss za ČZU

14. 05. 2017 0 0 Univerzita Zpět na Úvod
Úvodní fotka
Krhyslav I., vlastním jménem Lukáš Krhoun, se v sobotu 29. 4. 2017 stal králem pražského Majálesu, a tím obhájil loňské vítězství ČZU! Velmi těsně před stupněm vítězů skončila jeho drahá královská polovička, Anna Cahlíková. Jak to všechno prožívali a jak probíhala jejich strastiplná cesta na pódium největšího studentského festivalu?

Král Majálesu Lukáš Krhoun 

iZUN:

iZUN: Lukáši, proč jsi se rozhodl kandidovat na krále majálesu?

No, kamarádi mě do toho přemlouvali už minulý rok, říkali, že jsem bavič a „šoumen“, to jsem se ještě nenechal přemluvit. Letos, když jsem jednou seděl na pokoji, tak jsem si řekl, že je to výzva a mohla by to být dobrá zkušenost a nějak jsem se do toho dostal.

iZUN: Věřil sis na výhru už od začátku nebo jsi to vůbec nečekal?

Já, když do něčeho jdu, tak věřím, že to vyhraju, protože neumím vůbec prohrávat. Ale samozřejmě jsem s tím vůbec nepočítal, takže jsem udělal všechno pro to, aby to vyšlo. Ovšem až do poslední chvíle jsem netušil, jak to dopadne.

iZUN: Jaký byl tvůj první pocit, když na Majálesu padlo tvé jméno?

Byl jsem v naprosté euforii, vůbec jsem nevěděl, co mám dělat, protože letos to bylo až do poslední chvíle vyrovnané, ale pak ze mě spadl všechen ten stres a byl jsem naprosto mimo. Pomalu si nepamatuju, že jsem měl proslov. Pokazil jsem snad všechny instrukce, které nám dávali.

iZUN: Jak probíhaly přípravy na jednotlivé disciplíny? Která pro tebe byla nejtěžší?

Když začnu májkou, tak tam nebyly v podstatě žádné přípravy, tam to hodně záleželo na lidech. Beer pong, ten už byl těžší, protože do poslední chvíle jsem neměl nikoho, kdo to umí. Až den před tím jsem potkal opilého kamaráda, který přišel, všechno to tam naházel, tak jsem ho vzal. Potom debata, ta byla asi ta nejhorší, tam jsem se připravoval tak, že jsem si vypsal a procvičoval jednotlivá témata, noc před debatou jsem se trochu posilnil, aby to mělo nějakou úroveň, což ve finále to tak ani nevypadalo, ale byl jsem druhý, tak jsem to nějak nakonec zvládl. No a poslední byl curling, kde tedy taky byla nulová příprava, nikdy jsme to nehráli, takže to jsme si byli vyloženě zkusit a užít si zábavu.

nácvik byl jeden velkej průšvih

iZUN: Co nácvik na volnou disciplínu? Poslouchala tě tvá družina nebo to byl boj?

V krátkosti, nácvik byl jeden velkej průšvih. Moc dlouho trvalo sestříhat hudbu, pořád se to měnilo, protože někomu se něco nelíbilo, až nakonec vznikla finální verze. Co se týče samotného nacvičování, bylo to rozděleno na kluky a na holky. Kluci to teda měli trochu jednodušší, bylo to i vidět a holky, ty to nakonec taky zvládly celkem dobře, ale v průběhu nacvičování jim zabralo dost času, než se dostatečně sesynchronizovaly. 

iZUN: Podle čeho sis vybíral lidi do své družiny?

V podstatě jsem vybíral podle toho, jak koho znám a co pro mě ti lidé znamenají. Kdybych měl jmenovat, tak Zdenda, ten mě podporoval už od začátku. Martin, ten je jeden z mých nejlepších kamarádů. Michal taky dobrý kamarád. Ondra, to je kamarád z asociace a měl zkušenosti už z loňska. Matěj, s tím jsem si padl do oka při volbě krále na Céčku, kdy jsme se poznávali až do druhého dne do odpoledne. U holek, Káťa a Pája, to byla jasná volba. Markét, taky dobrá kamarádka. Potom Marťa, taky je šikovná, má zkušenosti z loňska. No a Týna, ta se k nám přidala až v průběhu, kdy odpadla jedna holčina. Jsem rád, že jsem poskládal ten tým, který byl.

iZUN: Co tvá královna? Vybrali ti lidé tu správnou, nebo by sis ji představoval trochu jinak?

Ze začátku to vypadalo jako výborná volba, jen postupem času při nácviku bylo těžší a těžší vymyslet čas tak, aby nám vzájemně vyhovoval. Možná bych i čekal trochu lepší přístup.

iZUN: A co ty a konkurence? Přizpůsoboval jsi svou „taktiku“ podle nich, nebo sis stále jel to svoje?

Ha, konkurence, postupem času jsme si spíš vytvořili přátelský vztah. Hned na první akci jsme si padli do oka. Bral jsem je jako konkurenci do určité míry, ale rozhodně to nebyl boj na ostří nože. Spíš jsem si to s nimi užíval, jen s myšlenkou to vše vyhrát.

iZUN: Co tvé kralování a studium? Jde to dohromady, nebo máš nějaké problémy?

No, do teď to byl spíš majáles, majáles, majáles, ale jelikož v pondělí mi končí zkouškový, tak teď je to jen studium, studium a studium, musím vše dohnat. Ale udělal jsem si menší rezervu, že jsem si odložil státnice. Samozřejmě bych to už měl všechno rád hotové, tak uvidíme.

iZUN: Co ti tato zkušenost dala nejvíce?

Rozhodně spoustu nových, skvělých lidí. Zažil jsem vystoupení před obrovským počtem lidí a spoustu dalších věcí.  Nedokážu říct nic konkrétního, co bylo nejlepší, ale rozhodně jsem za to všechno opravdu rád.

iZUN: Máš na srdci něco, co bys chtěl vzkázat studentům ČZU a hlavně všem, kdo tě volili a podporovali?

Tak rozhodně velký dík, protože bez nich bych to nikdy nedokázal. Já jsem byl spíš loutka, která vystupovala a reprezentovala celou naši školu. Pokud váháte nebo se bojíte se příští rok přihlásit, tak to zkuste, protože já jsem byl ten samý typ. Nikdy jsem nevěřil, že to můžu dotáhnout tak daleko a sen se stal skutečností, takže, proč ne? Kdo nic nezkusí, nic nezkazí.

iZUN: Tradiční otázka na závěr, jaký máš názor na klecový chov drůbeže?

Na to jsem se měl připravit. Já nevím, moc toho o slepičkách nevím, maximálně to, že když jsem byl dítě, měli jsme jich pár na zahradě. A taky kohouta, který mě jednou klovnul, od té doby jsem se jich bál. Nicméně, můj názor je kladný i záporný, protože bez klecových chovů by bylo méně vajíček a méně slepiček, což by se projevilo i na ceně. Ale na druhou stranu, je to potřeba. Slepičky sice trpí, ale my si můžeme pak koupit vajíčka za rozumné peníze a v téhle době už je málo lidí co má vlastní slepice.

Kandidátka na Miss Majálesu Anna Cahlíková

Anna Cahlíková

iZUN: Co tě vedlo k tomu, že ses přihlásila do Miss Majáles, nebo tě snad přihlásil někdo jiný?

Přihlásila mě moje kamarádka, protože jsme se bavili o Majálesua říkaly jsme, že chceme jít. Viděly jsme na stránkách iZUNu, že když vyhraju kandidátku za naši univerzitu, dostane lístek zdarma (smích), tak mě tam přihlásila, ale nakonec si o něj zapomněla zažádat (smích).

iZUN: Jak s menším odstupem času vnímáš zkušenost s touhle „soutěží“? Nelituješ toho?

Nelituju, protože těch pár sekund na tom podiu za to fakt stálo. Koukaly na nás stovky lidí a byl to fakt super pocit, hlavně se nám to vše relativně povedlo. Asi už se mi nepoštěstí být na takovém pódiu, plus jsem poznala hrozně moc nových lidí, za to jsem vážně ráda.

iZUN: Skončila jsi těsně druhá, vnímáš to jako velkou prohru?

Můj životní cíl to nebyl (smích). Samozřejmě, že to naštve, jsem takový člověk, když už něco jdu dělat, jdu to dělat naplno a chci to vyhrát. Když to nevyhraju, tak mě to hodně mrzí a jsem hodně naštvaná, neumím moc prohrávat.

iZUN: Na jakou disciplínu vzpomínáš nejraději?

Určitě na debatu a curling. Na debatu, jelikož jsem ji vyhrála, a protože jsem si mohla vyzkoušet mluvit do mikrofonu před desítkami lidí, což pro mě byla nejlepší zkušenost. Občas mi tam padly „takový“ upřímnější výrazy a možná i díky nim jsem to vyhrála. Curling kvůli tomu, že nikdy jindy bych si ho nevyzkoušela.

iZUN: Co slečny z ostatních škol, byla mezi Vámi velká rivalita?

Spíš asi pozitivní rivalita, až na některé holky z nejmenovaných škol (smích). Třeba s holčinami z VŠCHT a UK jsme si rozuměly. Myslím, že to jsou super holky. Vlastně i s holkami z VŠE a ČVUT jsme byly v pohodě.

iZUN: Máš nějakou vtipnou historku, či zážitek ze zákulisí?

Myslím, že všichni z naší i ostatních škol si pamatují, co jsem vyváděla na after party Majálesu (smích). Na kluka, na kterého jsem celou majálesovou dobu nadávala, tak jsem tam s ním měla menší románek (smích), všichni to viděli a strašně se nám smáli.

iZUN: Měla jsi z minulosti nějaké zkušenosti s vystupováním před publikem? Jak jsi vnímala pohledy těch stovek, ne-li tisíců lidí?

Myslela jsem, že umřu. Jakmile jsem přišla na pódium, už to bylo dobrý, ale když jsem stála tam dole před těmi schody na pódium, byla jsem vyklepaná, ještě jak jsem celý den nejedla.

iZUN: Nechystáš se teď náhodou kandidovat do kolejní rady nebo senátu?

Já chci být prezidentkou České republiky (smích). Bylo to super, užila jsem si to, ale kandidovat se zatím nechystám, ani na prezidentku.

šla bych na promenádu v plavkách v neoprenu a brýlích
 

iZUN: A co Miss Agro, třeba už příští rok?

To půjdu určitě už příští rok (smích). Chci ze školy vytěžit co nejvíc to půjde. Ale myslím si, že až přijde řada na nějakou volnou disciplínu, tak úplně nevím, co bych tam dělala. A promenáda v plavkách? Spíš bych si z toho nejradši udělala srandu, třeba bych šla na promenádu v plavkách v neoprenu a brýlích nebo něco takového.  Chtěla bych být jiná než ty ostatní holky, co se tam hlásí.

Chtěla by jsi něco poradit budoucím kandidátkám z ČZU?

Určitě si vymezte tak dva měsíce volného času a neprožívejte to střízlivé jako já. Jezdila jsem skoro na všechny akce autem. Hlavně si to užít a nebrat to tak vážně.

iZUN: Už jen naše klasická poslední otázka, jaký je tvůj názor na klecový chov drůbeže?

Samozřejmě s tím nesouhlasím, já bych chtěla v budoucnu zvířata zachraňovat/ochraňovat. Je to strašný a mělo by se s tím něco dělat. Jedinec bohužel nemá tu moc, musí to být velká skupina lidí. Mělo by se to určitě zakázat, bohužel reálnou šanci v tom moc nevidím. Soucítím s nimi, ale jako jedinec s tím bohužel nic nenadělám.

Děkuje za poskytnuté rozhovory a držíme palce, ať se našemu královskému páru daří i nadále!

Autoři: Bára Pohlová, Roman Kotvald Foto: Filip Soukup, Petr Zátka
nebo sdílej

Mrkni taky na tohle

02. 12. 2020 0

Škola čar a zemědělství v Suchdolovicích

Číst více
24. 05. 2020 0

Menza zpátky ve hře!

Číst více
02. 03. 2020 7

Koronavirus na ČZU: Proč jsou média informována dříve než my?

Číst více

Komentáře

Uživatel

Naši partneři

Došlo k neočekávané chybě! Načíst znovu 🗙