Druhá na ME 2013 v dogfrisbee! Markéta Urbášková iZUNu vyprávěla o svých úspěších

iZUN: Co na ČZU studuješ a v jakém jsi ročníku?

Teď studuji na FAPPZ obor zájmové chovy zvířat. Aktuálně jsem ve druhém ročníku navazujícího magisterského, takže teď bych měla končit. Předtím jsem studovala kynologii a tu už mám dokončenou. 

iZUN: Jak často jezdíš do školy? Není kombinace s prací komplikovaná?

Právě, že je to dálkově, tak na Suchdol jezdím jen jednou za měsíc. Letos máme školu jen v pátek, takže je to přijatelné. Teď o víkendu tu mám na starosti workshop s přednášející z Norska. 

iZUN: Kolik máš psů a co je to za plemeno?

Mám tři australské ovčáky. Nejstarší je Chuckie, té je 9 a půl roku. Prostřední je TV, u té máme občas problémy s motivací, hlavně proto, že má špatné kyčle, tak se jí spoustu věcí moc nechce. A nejmladší je pes PC.

iZUN: Proč sis vybrala zrovna Australáky? Nejsou např. Border kolie lepší na výcvik?

To je otázka, kdo je lepší? Dobrých plemen je hodně. mezi ně patří i borderky i australáci, ale liší se potom v takových drobnostech v povahách. Ty borderky jsou takový pro kohokoliv. Sice mají páníčka, ale víceméně s každým, kdo bude mít hračku nebo klacíček, si půjdou hrát a budou stejně happy a free jako s páníčkem. A austráláci jsou takoví, že se drží páníčka, rodiny a ostatní jdou bokem. Borderky by taky neměly hlídat, australáci ano a — nemám ráda to označení, ale — jsou ostřejší. 

iZUN: Co s nimi provozuješ za sporty? Můžeš nám je nějak přiblížit?

Jako hlavní činnost s nimi dělám dogfrisbee a agility. Mimo to taky čucháme nebo se učíme nějaké triky, ale to už je jen jako doplněk. Dogfrisbee je vlastně sport, kdy se psům hážou frisbeečka stejně jako u lidí, ale tyhle jsou vyrobené z plastu, který nepraská, ani když do něj psi koušou. Je tu hned několik disciplín, ale v podstatě se dělí na distanční, kdy se frisbee hází jen do dálky, a na free style, kde si vytváříš svou vlastní choreografii, ve friesbee se tomu říká sestava. Z předepsaných prvků vytvoříš takovou show. Je jen na tobě, jak si je poskládáš za sebou, ale musí tam být všechny a je to za doprovodu hudby. 

iZUN: Vím o tobě, že máš také 4. místo na ME 2012 v quadrupedu a zároveň nejdelší hod závodu, 64 metrů? Můžeš nám obě části popsat?

Quadruped jsou hody do dálky. Tam jde čistě o to, švihnout to co nejdál. Letos jsme vlastně byli druzí v Evropě s tím mým nejmladším psem PC. A co se nejdelšího hodu týče, distanční disciplíny jsou totiž dvě. Long distance a quadruped. Ten rozdíl je v tom, že quadruped je vyřazovacím způsobem, dejme tomu z pěti lidí, tři postupují do dalšího kola. V prvním kole ten člověk hodí nejdál, tudíž postupuje z prvního místa do druhého kola, ale tam to jde znovu od nuly. Takže teoreticky, ten člověk už vůbec nemusí postoupit do finále, ale může mít nejdelší hod závodu. Takže proto máme nejdelší hod v závodu, ale nebyli jsme první, v long distance bychom první byli. 

iZUN: Existuje způsob, jak správně hodit ten talíř?

Všechno jsou to různé styly výhodu a říká se jim hody. Co se toho týče, zohledňuje se několik faktorů. Ve free stylu jsou totiž čtyři rozhodčí. Jeden kouká jenom na psa, druhý jenom na hráče, třetí na tým jako celek a ten poslední hodnotí úspěšnost, čili hozené a chycené disky. No a ten, který kouká jenom na hráče, zohledňuje i různé typy hodu. V tom se konkrétně hodnotí jednak úchop a jednak styl, jakým to vyhodím. Takže můžu být v kleče nebo ve stoje... házet pravou nebo levou rukou. To všechno může být jeden úchop, ale už jsou to různé hody, přičemž ve free stylu jde o to, aby každý hod byl ideálně jiný, protože tím stoupá obtížnost. 

iZUN: Co se barev disků týče, je v nich nějaký rozdíl kromě barvy?

Není. Několik lidí se shoduje na tom, že některé barvy jsou měkčí a jiné tvrdší, ale nejsou směrodatné, co se bodování nebo házení týče. Hodnotí se uznané a neuznané disky.

iZUN: Na který ze všech svých úspěchů jsi nejvíc pyšná?

(dlouho přemýšlí) To těžko říct. Nemám vždycky největší radost z toho umístění, ale spíš z toho, že se mi to povede a když vidím, že psi rádi hrajou. Ale ze závodů mám největší radost z letošní republiky (Mistrovství ČR pozn. red.), kde Chuckie hrála opravdu strašně krásně, a i když mně se nepovedla ta minidistance a umístili jsme se někde hodně vzadu, tak z free stylů jsem měla opravdu dobrý pocit. Free style jako takový má totiž tři části. Dvakrát show s hudbou a minidistance, body z každé z nich se na konci sečtou a to dá konečné pořadí.

Se kterým ze svých psů a jakým způsobem se věnuješ agility?

Kdysi jsem začínala s Chuckie, ale nevěděli jsme, jak správně začít, takže jsme se naučily spousty chyb. Tehdy nebyl nikdo, kdo by nám mohl poradit. Spíš nám každý říkal, co všechno neumíme a co děláme špatně. Dneska, když už vím, jak cvičit správně, si zase říkám, že už by toho na ní bylo moc. TV se do odrazů moc nechce, ale vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, se tomu ani nedivím. Agility se nejvíc věnujeme s PC. Tomu bude rok a půl, což je věk, kdy oficiálně může začít závodit. Teď pilně trénujeme a dolaďujeme posledních pár překážek, abychom mohli hned potom vyrazit na závody. 

iZUN:

iZUN: Na který ze svých úspěchů naopak pyšná nejsi? Co se ti nepovedlo?

Co se mi vážně nepovedlo, bylo právě to letošní Mistrvovství České republiky (smích). Konkrétně to kolo distanční disciplíny. Nevím proč, ale při rozhazování bylo všechno v pořádku, ještě jsem se rozhodla házet proti větru, aby ten talíř letěl pomaleji, protože se Chuckie nechtělo běhat, ale když přišlo na soutěž, nic z toho, co jsme trénovaly, se nepovedlo.

Vím, že jsi se kvalifikovala i na MS do USA, kdy to bylo?

Do Ameriky jsme se zatím kvalifikovali pokaždé, ale letěli jsme tam až v roce 2011. Hlavně proto, že nám na to jen tak někdo peníze nedá. Neumístili jsme se nijak vysoko, ale spíš to byla velká zkušenost. Počínaje komplikacemi na letišti na cestě tam přes setkání se všemi těmi lidmi v Atlantě až po změny letů zpět domů.  

iZUN: Ty se věnuješ hlavně trenérství v obou sportech. Jak ses k tomu dostala?

Ono to všechno tak nějak vyplynulo už když jsme s Chukie trénovaly od štěňátka agility. Potom jsme dostaly DVD s dogfrisbee a disky, navštívily první seminář a celé se to rozjelo. Začali přicházet lidi, že by chtěli na tréninky a od té doby se tomu trenérství věnuji naplno. 

iZUN: Co je největší odměnou pro tvoje pejsky?

Pro Chuckie to od začátku byly spíš hračky, ale čím je starší, tím víc je na pamlsky. TV má nejraději tenisák, na ten jsme ji naučili i plavat. No a PC miluje asi jakoukoliv hračku, i když jsme zkoušeli i pamlsky, ale na ně nazbírá. 

iZUN:

iZUN: Mám pro Tebe poslední otázku. Jaký máš názor na klecový chov drůbeže?

(smích) No. Já si myslím, že svým způsobem to množství vajec, které se konzumuje, není možné zajistit kuřaty odchovávynými jen venku. A když by ta kuřata měla dostatečně velkou klec a podlážka by byla adekvátní k tomu, aby mohla normálně fungovat a nepropadávaly jim tudy packy, tak proč ne.