Články

Moje kamarádka na medicíně má mnohem víc volného času než jsem měla já na bakaláři ČZU :)

Já se v MHD už skoro bojim si sednout. Vždycky jenom čekám, kdo mi zase vynadá. Jednou na mě začla ženská křičet v metru, že jsem si dovolila si sednou proto, že jsem měla ortézu a v druhé ruce nákup. Křičela i přes to, že sama seděla (vedle mě). Bohužel tohle je o zapšklosti lidí v prvé řadě, v řadě druhé je to potom přesně o tom nepochopení se. Když se bavim s prarodičema o jejich studiu VŠ, tak nestačim zírat, jak to měli jednoduchý. Nic z toho, co mi popisujou, by mi neprošlo a to děda taky chodil rok nebo dva na ČZU, než odešel jinam. V článku je to podle mě vystižený úplně přesně - svobody sebou přinášej tlak a pocit zodpovědnosti za svoje rozhodnutí, čehož byly dřívější generace ušetřený. Je to úplně jiná situace a já jsem vděčná za každýho člověka ze starší generace, kterej si tohle uvědomuje a nezazlívá nám to :)

Pěkně jste to napsal. Ne vždy musí být na člověku vidět, že mu něco je, a slušný dotaz ještě nikoho nezabil. Kolikrát se dokáží lidé rozčilovat, že jim někdo nevyjde vstříc, když se sami chovají neurvale. Někdy nad tím zůstává rozum stát.