Janek Rubeš, legenda českého internetového videa

V posledních několika měsících mě na stránce Stream.cz, zaujaly dva pořady. První byl Město podvodů, kde se Janek Rubeš snaží zjistit pravdu ohledně špatné pověsti, kterou si Praha vydobyla v pořadu Scam City televize National Geographic. A druhým pořadem je pořad Praha vs. Prachy, kde se Janek pouští ještě dál a zkoumá vše do nejposlednějšího detailu. Pro někoho možná nováčkem, Janek Rubeš se pohybuje na scéně internetu dost dlouho, téměř od počátku internetové televize Stream.cz, kde publikovali videa jako Noisebrothers. Kde jsou Noisebrothers dnes a kde bude Janek zítra? To všechno se dozvíte v našem rozhovoru.

Pokud se nepletu, tak do Stream.cz jsi se dostal díky Noisebrothers, je to tak?

No jasně, to jsem strašně rád, že si to někdo pamatuje.

Kam zmizeli, nebo kde jim je konec?

No, sedí tady před tebou Noisebrothers. Trošku jsme vyrostli, tak to děláme jinak. Ta značka furt existuje, nikde nezanikla, ale neděláme moc srandičky. I když já to vlastně pořád za srandičku považuju.

Jak jste se tam dostali?

Je to asi deset let, my jsme točili videa a oni řekli, tak je pojďte dělat pro nás. Řekli jsme si, tak jo, měli jsme zázemí a bylo to super. Byli jsme v té první etapě internetových videí. Youtube a Stream tady byly jeden rok a nebyl tady Facebook, pro šíření videí to bylo hodně složité, tak se šířila po ICQ, přes emaily a tak.

Co se ve Streamu dělo dál? Vím, že jsi dělal i kameramana.

Kameraman nejsem, to ne, to je řemeslo, to musíš umět. Ale je pravda, že jsme s Romanem dělali Peklo na talíři, Jidlo s.r.o. Na začátku jsme ale dělali takovou tu naši komunitu, jako je třeba Kazma a tihle kluci. Byli jsme tam všichni kámoši, ale pak se to nějak rozuteklo. A tak jsem tam začal dělat moje projekty. Práce ve Streamu je skvělá v tom, že tam můžu dělat to, co mě baví. To je strašně skvělý.

Tvůj první větší projekt na Streamu byl Život v luxusu, ten jsi vymyslel ty? 

Ten jsem nevymyslel já. Nevím, kdo ho vymyslel. Jednou na poradě říkali, že se hledá protagonista, co bude projektem provázet. Řekl jsem, super, to chci dělat, to mě bude bavit. Ale vždycky mě hrozně trápí, když si někdo pamatuje, že jsem to dělal, protože si myslím, že věci, co dělám jinde, jsou důležitější. Třeba tady chodím na festival Jeden svět. Člověk by řekl, že na festival o lidských právech chodí lidi, co se zajímají o problematiku lidských práv. Přišel tam za mnou jeden kluk a říkal: Ahoj, Janku, hele, je super to, co děláš. Bylo to v době, kdy jsme vydali Město podvodů. Tak mu říkám: Děkuju moc, to jsem rád, že se na to koukáš, snažíme se něco změnit. A on na to: No fakt, ten Život v luxusu s tím Ferrari, to bylo skvělý. Tak jsem si říkal... to ne.

Navštěvuješ nějaká místa, která si nám představoval v Životě v luxusu?

Vím, že jednou jsem chtěl zajít do té restaurace, ale pak mi došlo, že je vlastně docela drahá. Ale jinak jsem už asi znova nic nenavštívil.

iZUN: Chvilku se zaměříme na studium, studoval jsi filmovou akademii. Jak dlouho jsi tam vydržel?

Půl roku, jeden semestr. Ale pak jsem studoval ve Zlíně na Univerzitě Tomáše Bati marketing a úspěšně jsem to završil titulem bakalář.

iZUN: Jaký jsi byl student? Bavilo tě to?

Bavilo mě to hrozně moc.

A co na střední?

Tam jsme točili videa, tam se to celý rozjelo — příchod digitálních kamer a internetu. Všechno bylo jednodušší než kdy dřív.

iZUN: Proč se tedy nepovedla ta filmová akademie, když už jsi k točení směřoval?

Bylo to víc o dělání filmů, o filmovým řemeslu a já jsem tíhnul spíš k internetu a ke krátkým rychlým vtipným videím. Ale dalo mi to hrozně moc kamarádů, který do dneška mám.

V jednom rozhovoru označil redaktor Janka za propagátora Gonzo journalismu v ČR (ve slovníku cizích slov, je tento termín popsán jako netradiční, přehnaný a vysoce subjektivní styl, kde se často reportér účastní děje). Zeptal jsem se ho, jestli si myslí, že je opravdu propagátor tohoto stylu v ČR. Řekl, že je to asi pravda, ale zároveň dodal:

Teď se věnuješ hlavně pražským taxíkům v pořadu Praha vs. Prachy.

Je toho víc, o některých věcech ještě nemůžu mluvit. Nechci působit důležitě, ale je to z toho důvodu, že na nich pracujeme. Obecně jsou to tedy podvody v Praze.

Jsou nějaké věci, do kterých by ses nepustil, kde by Ti mohlo jít o život?

Ty si myslíš, že ti v Praze může jít o život? Já nevím, já nemám čas o tomhle přemýšlet. Doufám, že mi o život nejde. Všichni umřeme, ale jde o to kdy a jakým způsobem. Ale zpátky k otázce. Asi jo. Jsou věci, do kterých bych nešel. (dlouho ticho)

Třeba prostitutky?

Jako že bych si nekoupil prostitutku? To asi ne (smích). Víš, jaký je vtip s prostitutkou? McDonald je jako prostitutka, ze začátku si myslíš, že je dobrý nápad si ho dát, ale pak toho hrozně lituješ. (smích)

26 března, 2015 - 12:27 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Janek má pravdu, viděl toho daleko víc než student čzu. Člověk by čekal, že na výrobě potravin se podívá po různých provozech jak to v praxi vypadá. Chyba lávky. V posledním ročníku jen jedna exkurze do pivovaru. Všechny ostatní provozy pouze v teorii a schématu na papíře. Ještě, že ten pořad natočili, jinak bych do dneška neviděl jak to v praxi vypadá. Hlavně, že máme 30ti denní praxe na pozemcích čzu, kde vás akorát nehorázně zneužívají a nedozvíte se vůbec nic. Fakt super!

Co dál ve Streamu děláš?

Moje pracovní pozice se jmenuje redaktor. Dřív jsme se snažili podporovat ty lidi, tu komunitu, co točí ty videa. Dneska tam tak ryju do všeho. Sám to víš, že jsem třeba točil s Romanem (Vaňkem, pozn. red.), s Honzou Tunou. Je tam hodně rodinný prostředí.

Říkáš rodinný, kolik vás tam je?

Stálých zaměstnanců je nás tam tak 10, ale pak je mraky externistů. Mraky kameramanů, redaktorů, moderátorů, střihačů...

Chystáš se na nějaká videa se zemědělskou tématikou?

Zemědělskou tématiku? Já jsem kluk z Prahy, který viděl krávu jenom na obrázku, jak říká Roman. Díky pořadu Jídlo s.r.o. jsem viděl a zažil tolik věcí, troufnu si říct, že třeba víc než studenti ČZU. To je super, ale to je moje jediná zemědělská tvorba. Da se to za ni považovat?

Takže třeba taková práce na zahradě ti nic neříká?

Ne. 

iZUN: Barák a zahrada, o kterou by ses musel starat, asi taky nic, co?

Asi ne, spíš mít byt někde na Újezdě. To by se mi líbilo, ale sen o zahradě... Občas zahradu posekám.

Co je potřeba k tomu, aby se video stalo virálním?

Tuhle otázku už jsem nedostal tak rok. Ale dostal jsem ji asi tisíckrát. Virální video musí splňovat mnoho aspektů. Asi je to otázka na virálové odborníky Viralbrothers, kteří jistě tuto problematiku mají zmapovanou líp než já v téhle době. Musíš natočit dobrý obsah a trefit se do dobrého času. Otázka je taky, co je virální. Kde je hranice toho čísla.

Kde je ta hranice?

Vždycky se dívám na počty sdílení a ve chvíli, kdy to jsou tisíce, to považuje za úspěch, protože každý člověk má na Facebooku průměrně 200 přátel a ten reach se potom násobí třeba stem. Takže když máš tisíc, dva tisíce sdílení, tak už si na vysokých číslech. 

Kdo si myslíš, že je u nás ve tvorbě virálních videí nejlepší? Jsou to Viralbrothers?

Ne, to jsem nikdy neřekl. Já jsem je ani nikdy neviděl.

iZUN: Tomu nevěřím.

Abych pak mohl říct, že to není virální, že se to ke mně nedostalo. (smích) Ne, viděl jsem debilní kecy Pražáků. A jinak už jsem to neviděl. Proč? To jsem taky už řešil, nechtěl jsem.

iZUN: A co ve světě?

Já mám hrozně rád Caseyho Neistata. Baví mě, co dělá. Teď už je možná trochu přehnaný, ale daří se mu dělat skvělý virály. Jinak ani nevím, už mě to moc nebaví, moc už to nesleduju. Vždycky jsem si říkal, jak to budu sledovat, ale už tomu moc nerozumím. To jsou kluci, co mají miliónový zhlédnutí, a vlastně vůbec nechápu proč. Třeba ta hra s těma kostičkama, Minecraft, to vůbec nechápu. Ale očividně jsou statisíce lidí, které to zajímá, a asi očividně je to víc lidí, než třeba těch, co zajímá to, co dělám já. Tak je to možná důležitější, ale nevím... A neříkám to z pozice, že bych to chtěl urážet, jenom tomu nerozumím. Stejně tak jako třeba moje macecha nerozumí tomu, co dělám já. Ona nerozumí konceptu internetového videa — proč by se měl někdo koukat na internetu na video nebo kde by na to měl vzít čas.

iZUN: Co si myslíš o nezařazení pořadu Kancelář Blaník do ankety TýTý?

Já takhle nemůžu nic říct, to je otázka na Seznam. Co k tomu můžu říct... No comment. (smích) Příští rok vyhraju zrcátko já, utkáme se s Tondou.

iZUN: Tak se zase na chvilku vrátíme k tomu, co teď děláš. Už máte nějaké výsledky?

Začíná se to hýbat, překvapivě. Všechno to bude v seriálu. Všechno, co zaznamenám, to publikuju. Ale pohyb začíná a já jsem hrozně rád. Jsou to malý krůčky, třeba jezdím každý den kolem Karlovky a ten taxikář, co je v díle Praha vs. Karlovka, už tam nestojí.

iZUN: Proč si myslíš, že se lidi nesvěřují do osvědčených taxi služeb? Proč u nádraží stojí šmejdi a ne tyto společnosti?

Sleduj dál seriál. Je to divný, stojí tam 20 let. Stojí tam fakt dlouho. A někdo na tom mít zájem musí. Abych odpověděl na otázku, proč si nezavolají jinou taxi službu... Cestuješ? Řekni mi, jaký je číslo na spolehlivou taxi službu v Chorvatsku nebo ve Vietnamu nebo v Bangladéši nebo kdekoli. To prostě nevíš. Česká republika je pro většinu cizinců naprosto neznámá země. Lidi se rozčilují, že o nás říkají, že jsme Czechoslovakia, ale kolik Čechů by dokázalo na mapě ukázat, kde je Delaware. To už tady taky teda v jednu chvíli zvirálnělo na Facebooku, to se předháněli lidi, kdo ví, kde je jaký stát. A já si myslím, že jsme nejskvělejší stát, já to tady hrozně miluju, to město. Ale rozhodně si nemyslím, že lidi, co sem přijedou, ví, kam přijeli. Česká koruna, vůbec netuší, co to je. Víš, jakou měnou se platí v Etiopii? Vůbec netušíš. Vůbec nevíš kolik co stojí, nic. A vlastně když pojedeš odsud třeba na Ukrajinu, oni uvidí mladého kluka, hele on má iPhone, čistou košili... Tak to je i u nás, když přijede někdo z leva.

iZUN: A nebylo by teda snazší vytisknout tisíce letáků pro turisty?

Takhle to nefunguje, ale všechno to uvidíš v další epizodě. „Měšťáci“ na to prostě serou. Stojí na Staromáku každý den, vidí je, znají je a nic neudělají. Třeba tady stojí „měšťáci“ (ukazoval ven z okna do míst před obchodní centrum Nový Smíchov) každý den. Vidíš německý auto, „měšťák“ ho odmávne a dá mu pokutu. Ten člověk udělá přestupek neúmyslně, nikoho tím nepoškodil. Stačí mi, abych zajel do Brna, kde musím koukat na značky, a jsem trochu nervózní. Nevím, proč tihle „měšťáci“ nestojí na Staroměstském náměstí... Nemám rád tohle delegování práce, mě ostatní třeba říkají, proč nechytáš tyhle zloduchy a támhlety. Ale tady je to takový divný.

iZUN: Jak dlouho se věnuješ pořadu Praha vs. Prachy?

Točili jsme ho přes rok.

iZUN: Teď už to máš všechno hotové a už se jenom válíš?

Je to třeba 150 hodin materiálu. Nemůžu na to mít ani střihače, protože já to znám, vím, kam šáhnout. Ale střihač by strávil měsíc tím, že by to jen nakoukával. Takhle je to mnohem jednodušší. Já vidím tohohle člověka, že něco provede, a říkám si, vždyť já jsem ho natočil ještě támhle, šup a už to tam je.

iZUN: Máš podmínky, jak s materiálem naložíš? Nebo je čistě na tobě, co a kolik toho vydáš?

Kolik tam máš haterů?

„Haters are my motivators“ ...hodně. Komentují nám tam taxikáři. Někteří taxikáři jsou naštvaní, jiní mě podporují a já nedokážu argumentovat se všema. Někdy jim nabízím, ať si dem dát kafe a je hrozně těžké odpovídat všem. Ona argumentace sama je hrozně těžká věc, nakonec se třeba dostaneš do fáze, kdy on má svoji pravdu, že musí okrádat, a já svoji pravdu, že by neměl.

Máš v plánu i díly, kde by jsi očistil poctivé taxikáře?

Mám natočeného hodně materiálu s dobrýma taxikářema. Všichni tihle taxikáři jsou nasraní na ty zloděje. Ještě nevím, jak ten díl postavím, ale musí být. Třeba v Londýně jsem taxikáři říkal, že nám v Praze účtují 200 Kč/km. On se otočil a říkal, to bych byl milionář, kdybych tohle účtoval. V jednom z nejdražších měst na světě. A to když jsme s ním tenkrát jeli, měl nějakou vyšší noční sazbu, takže jsme platili asi 120 Kč/km. On říkal: Mě už i teď je blbý Vám účtovat tuhle částku, ale jezdíme během 2. až 5. hodiny ranní za tolik a tolik a navíc se nám to zvyšuje podle vytíženosti. Tak mu říkám: No, a co takových 7 liber na kilometr? On na to: Tak to bych neúčtoval.

iZUN: Proč u nás taxi nefunguje přes dispečink jako všude jinde, jako třeba v Londýně?

Já přesně nevím, jak to v Londýně funguje. Jenom vím, že existuje společnost, kterou provozuje město. To jsou takový ty klasický černý taxíky. A pak tzv. mini cabs, který si voláš přes dispečink. A nemůžou brát lidi z ulice.

Proč to nefunguje u nás?

(dlouhé ticho) Asi dáváš dobrý otázky, když musím tak dlouho přemýšlet. Je to tady trošku divočina, no. Nevím, proč to tady takhle nefunguje.(dlouhé ticho) Asi to ani není otázka na mě. Já řeším to, že jsou tady frajeři, který okrádají turisty a argumentují mi tím, že se ta maximální cena 28 Kč/km už několik let nezvedla. Já s tím taky nesouhlasím. Je špatný regulovat cenu, ale zase vím, že je to kvůli těmhle frajerům. Oni by byli schopní účtovat 1000 Kč/km. V taxíku je to hodně jiný než třeba v restauraci. Mimochodem budeme mít díl o restauracích se stejnýma hajzlovinkama. Třeba si objednáš guláš za 450 Kč a dole je napsáno: recommended with dumplings and potatoes. Dostaneš guláš za 450 Kč, což už je nejdražší guláš na světě, akorát dumplings a potatoes stojí každá příloha kilo navíc. Takže už to nemáš 450 ale 650 Kč za guláš. A to je přesně to, čeho bych se bál u těch taxikářů. Oni si dají ceny na dveře 28 Kč/km, pak dojedeš na letiště, on ti řekne 3000 kč a když se zeptáš proč, tak ti odpoví, že sis tady nepřečetl airport, ty vole, special fee, nebo něco takového. Já s nimi vlastně většinou souhlasím, ale nemám čas jim každému osobně říct, proč se cena reguluje.