Mansoor Maitah exklusivně pro iZUN o arabských nepokojích

Proč jste se rozhodl učit na PEF ČZU? Učil jste už někde předtím?

Přiznám se, že ne. Já jsem dlouho podnikal, až do roku 2006. Ale plánoval jsem, že ve stáří - tedy v uvozovkách stáří - budu chtít učit. A nakonec jsem dostal tu šanci tady na ČZU.

Jaké pro vás bylo naučit se česky?

Já jsem se snažil celý život učit nějaké jazyky, ale absolutně nejhorší pro mě byla vždycky čeština. Čínština to je proti tomu nic (smích). To se nedá popsat. Nejhorší byly začátky na ČVUT. Když jsem přijel z Jordánska, neuměl jsem ani slovo. Přijel pro mě na letiště pán, odvezl mě do školy a s kufrem jsem vrazil do třídy a tam matematika. Počítali nějaké rovnice, kde se používalo slovo „když“ - já jsem na to koukal, protože arabsky [když] znamená starý kůň (smích).

Pamatuji na první zkoušku, kdy mi dali takovou obrovskou bichli, která se jmenovala Nauka o materiálech, a já měl problémy, abych se nezhroutil. To bylo samé: žíhání a kování za studena či za tepla, … A já jelikož jsem neuměl ani slovíčko česky, jsem si musel vše překládat. Přesto jsem řekl ne, já půjdu dál, protože kdyby mě vyhodili ze školy, musel bych domů a rodiče by mi museli koupit zpáteční letenku. Píle je někdy daleko důležitější než samotná inteligence.

Kolik umíte tedy jazyků?

Hovořím plynně anglicky, česky, arabsky, čínsky a trochu španělsky a francouzsky.

Demokracie je  hodnota, která se pojí s křesťanstvím

Když se podíváme na ty nepokoje v islámském světě, proč myslíte, že k tomu všemu dochází?

Víte, ty nepokoje mají v každém státě trochu odlišné příčiny. Lidé požadují, aby byla primárně respektována jejich základní lidská práva. Ale hlavně, co přispělo k těm nepokojům, jsou komunikační technologie a finanční krize. Dřív na tom byli lidé stejně, jenže nevěděli, jak to chodí jinde, na západě atd. Mysleli si, že je to tak všude. Až s nástupem komunikačních technologií, zjistili, že jinde se mají lépe a začali to požadovat také. Další důvod je, že vládci v důsledku finanční krize nejsou tak štědří jako dřív.

Myslíte si, že tím posledním impulsem pro ostatní arabské země byl úspěch v Tunisku a Egyptě?

Rozhodně. Arabové prochází stagnací už téměř od dob Osmanské říše. Arabský svět hledá svoji tvář již delší dobu, to je jisté. Arabové pod svými vládci trpěli mnoho desetiletí, ale až informační technologie ve formě satelitů a služeb internetu, jim daly najevo, že vývoj v jiných částech světa je odlišný od toho jejich.  A je zapotřebí s tím něco dělat. A úspěchy v Tunisku a Egyptě jim dodaly odvahu.

V arabských zemích se nikdy žádná demokracie nemůže objevit

Spěje to k tomu, že se dočkáme demokracie v arabském světě?

Chci vám říct, že v arabských zemích se nikdy žádná demokracie nemůže objevit. Tyhle revoluce nemůžou přinést demokratické režimy. Je téměř jisté, že nepřinesou v arabských zemích demokracii v západním slova smyslu. Jelikož se jedná o odlišnou kulturu, která nenabízí půdu pro liberální demokracii, v lepším případě může vzniknout hybridní demokracie. Islámské prostředí neposkytuje podmínky pro vznik liberální demokracie.

Proč si myslíte, že arabská kultura není vhodná k demokracii a ta evropská ano? V Evropě přece máme demokracii ani ne sto let, byli tu po staletí králové a císaři až do první světové války.

Rozumím. Ale za prvé: demokracie je hodnota, která byla pěstována v západní kultuře, nikdy ne v arabské či islámské. Za druhé: demokracie je právě ta hodnota, která se pojí s křesťanstvím. To je velice důležitá věc. Islám jako náboženství má svá specifika a své vlastní ideové hodnoty. A když se podíváme na tu demokracii obecně, je zapotřebí sekularizace. To znamená, že by náboženství mělo být odděleno od politiky, což Islám absolutně nedovoluje. Není možné sekularizovat Islám. Zároveň arabové považují demokracii za cizí a importovanou hodnotu. Když se podíváte třeba na Turecko, taky to je hybridní demokracie. Tam to drží armáda. V arabských zemích se všechno točí kolem náboženství. Neříkám, že třeba za tisíc let tomu nebude jinak, ale za těchto podmínek není možné, aby z toho byla taková demokracie jako tady v Čechách.

Takže myslíte, že není udržitelné, když v Iráku nastolili Američané „evropskou“ demokratickou vládu?

Ne, ne, to je právě absolutně nedosažitelný cíl. Je to jako kdybyste chtěl olivy z Jordánska pěstovat tady na Praze 6. To prostě není možné. Ale dobré by bylo, kdyby tam nastolili model, který by něčím byl demokratický, měl některé hodnoty, jako třeba svobodu slova a rovnost vůči menšinám. Neměla by to být evropská demokracie, ale prostě model, který by byl přijatelný pro lidi, aby měli lepší život. Ale obecně, islámská společnost potřebuje vlastní, doma vypěstovaný model vládnutí.

A jaký model je podle vás nejlepší? Je nějaký arabský stát, kde byste řekl, že je to přímo učebnicový příklad, že takhle by to mělo vypadat?

Takhle, není žádný. Ale právě nejblíže k tomu má zrovna Jordánsko nebo Libanon. V Jordánsku je také král, má obrovské pravomoce, ale zároveň nechává lidi trochu dýchat.

Paradoxně ale není úplně šťastné a přínosné, pro nás Evropany, aby v současné době byla v arabských zemích demokracie. V demokracii máte více názorů a ne všechny jsou pro společnost přínosné. A v těch arabských zemích, v současnosti ten největší potenciál je v extrémních, fundamentalistických názorech. Lze říci, že v určitém ohledu je pro nás lepší, když je v arabských zemích diktatura, protože když se podíváme zrovna na ten Egypt, jsou tam různé náboženské skupiny. A dneska, pokud budou svobodné volby, tak si myslím, že volební boje se budou konat především mezi jednotlivými islamistickými skupinami. Je téměř jisté, že to ve společnosti vyvolá větší radikalizaci. A to je to, co se stalo v Palestině, kdy Západ požadoval, aby tam proběhly svobodné volby. Volby se konaly a vyhrál je Hamás. A najednou nám výsledek voleb nevyhovuje.

Čeští geologové jsou jediní na světě, kteří se vyznají v bohatství přírodních zdrojů Libye

Když se podíváme zpátky do Libye, jak si myslíte, že to, laicky řečeno, dopadne?

To je strašně těžké předvídat budoucí vývoj. Je pravděpodobné, že Kaddáfí odejde. Taky si myslím, že Západ to hodně ovlivní, protože Kaddáfí pro někoho není tak špatný. Proč si myslíte, že najednou Němci nebo Italové se proti němu nepostavili? Protože oni si to spočítali. Řeknou si, no, tak tam umřou nějací arabové, ale zase my máme plyn, ropu atd., a nemuselo by tomu tak být, pokud by Kaddáfí skutečně odešel. Jen chci říct, že taky záleží na tom, co chce Západ. Libye nabízí velké bohatství, a proto ta predikce je velmi těžká, protože nevíme, co běží v hlavách těm mocným.

Myslíte si, že i Češi by se měli zapojit do ofenzivy v Libyi?

Já jsem byl v Libyi dvakrát jako ředitel firmy, která prováděla geologické mapování v arabských zemích. Právě v Libyi všechny geologické mapy vypracovali Češi, v 70. a 80. letech. Takže pro nás, pro Čechy, jsou tam obrovské šance. Jinými slovy, čeští geologové jsou jediní na světě, kteří se vyznají v bohatství přírodních zdrojů Libye. Pro nás Čechy by bylo velmi přínosné, kdybychom do toho byli nějakým způsobem angažováni. Nemáme takový vojenský potenciál jako naši západní spojenci, ale myslím, angažovat se politicky. Protože, pokud vyhrají povstalci, tak by věděli, že jsme byli na jejich straně, mohlo by to mít dobré důsledky pro naše firmy ve formě obchodních kontraktů.

Je Libye největším problémem současného arabského světa? Co třeba Bahrajn?

Tak, za prvé: Libye nabízí mnohem větší bohatství než Bahrajn. A za druhé: Libye je velice blízko Evropy, to je pro nás rozhodující. A potom, na rozdíl od Krále v Bahrajnu, Kaddáfí je autoritářský vládce. V Bahrajnu mají parlament a probíhají volby. Problémem je tam pouze šíitský Irán, který pobízí tamní obyvatele k náboženské nesnášenlivosti vůči vládnoucí sunnitské královské rodině. V skutečnosti není hospodářská situace v Bahrajnu zdaleka špatná, lidé se mají v podstatě dobře a na rozdíl od lidí v Libyi jim nikdo  nevyhrožuje, nikdo na ně nestřílí.

Myslím si, že v Jemenu dokonce dojde i na občanskou válku.

Je možné, že se ty problémy budou ještě někde stupňovat?

Já očekávám, že budou velké problémy v Jemenu. Myslím si, že v Jemenu dokonce dojde i na občanskou válku. Situace je tam ještě mnohem horší než v Libyi. Jemenská společnost je mnohem složitější a na území Jemenu se nacházejí, na rozdíl od Libye, islamistické skupiny. Nezapomeňme, že teroristická organizace Bin Ládina (Al-Káida) vznikala na území Jemenu. Jakmile se v Jemenu rozpadne tamní režim, tak z toho mohou být velké problémy.

Takže ještě zdaleka není konec?

Ještě to nekončí. Třeba Jordánsko, to je malá země a režim tam přežívá díky jedné věci, a to té, že 60 % obyvatelstva jsou Palestinci a 40 % jsou etničtí Jordánci, jako jsem já. Režim tam vždy hraje hru, že jakmile začne mít problémy, tak ty problémy vždy rozdělí na palestinské a jordánské. Takže jakmile jsou nepokoje, režim dává najevo, že Palestinci mají odlišné cíle od Jordánců a chtějí Jordánsku škodit. Tím pádem se Jordánci postaví proti Palestincům a obráceně. Rozděl a panuj. Tuhle hru hraje režim neustále kolem dokola. Tamní režim stejně jako v Egyptě přežívá i díky tomu, že na Blízkém východě stále žije palestinská otázka. Jordánsko je malá chudá země a má podporu Evropy a USA díky svému prozápadnímu postoji. Takže kdyby se neřešila palestinská otázka, tak Jordánsko přijde o všechny příjmy. Nedokážu si představit, jak by to tam vypadalo, kdyby se tato otázka neřešila.

Žiju jako Čech a za mnohé jsem téhle zemi vděčný.

Jste v Čechách spokojený?

Rozhodně, já žiju jako Čech a za mnohé jsem téhle zemi vděčný. Naučil jsem se tady strašně moc věcí. Dneska třeba, když mi řekne soused ráno, dobrý den, tak poznám, že je v pohodě a když mi řekne dobrej, tak si řeknu, že se pravděpodobně pohádal s manželkou (smích). Já jsem s tím národem prožil v podstatě skoro celý svůj život, takže už znám českou náturu a k českému národu mám velice pozitivní vztah. Udivuje mě, jak takový malý národ dokázal přežít ve všech situacích. Mnohokrát jsem českou mentalitou fascinován, je taková pro mě trochu atypická, ale zároveň velmi blízká. Čech uvažuje stylem, když nejde o život, jde o … . Takový vzácný národ, i když je malý, vždycky přežije.

Máte nějaký vzkaz ke studentům?

(Chvíli přemýšlí) Kdybych chtěl něco vzkázat studentům, tak aby vždy bádali kolem pravdy, aby nepovažovali pravdu za lehce dostupnou věc. Aby se vyvarovali paušalizace a předsudků. I já jsem častokrát vnímán jako cizinec a vím, jak jsou paušalizace a předsudky nespravedlivé a mylné. Prostě bych jim chtěl vzkázat, aby se snažili okolo té pravdy více bádat, aby byla položena na pevných základech. Vždycky je to přínosné.

A na závěr tradiční otázka, jaký máte názor na klecový chov drůbeže?

Já vím, že pozemky jsou dneska drahé, to já vím moc dobře, a proto nemůžeme každé slepičce nabídnout vlastní prostor. Ale drůbež nám chutná, má dobré maso, snáší nám vejce. Je mi jich i líto, že musí žít v tak stísněných podmínkách. Samozřejmě, že by bylo lepší, aby mohly žít ve větších prostorech. Ale rozumím tomu, že musíme uvažovat ekonomicky. Stejně bych uvažoval i já, pokud bych v tomto odvětví podnikal.

Pan Maitah působí velice sympaticky a dokáže vyprávět nejen o arabské, ale i evropské, potažmo české historii dlouhé minuty. Rád bych mu poděkoval za jeho čas, který nám věnoval a doufám, že stejně jako my, i vy jste trochu více nahlédli do problematiky arabského světa.

JKo