Nový Zéland — země, kde se za své holínky nestydíte!

Pro ty pozitivněji naladěné je Nový Zéland hlavně krajem hobitů, elfů a trpaslíků z trilogie Pán Prstenů, místního režiséra Petera Jacksona. I pro mě byl tento film velkou inspirací a jeden z mnoha důvodů k prozkoumání zdejší krajiny. Nutno říci, že zde museli být filmoví grafici téměř bez práce. Minimálně co se nádherných scénérií, hustých pralesů, pohádkových pláží a úchvatně zelených pastvin týče.

Země Velkého bílého mraku

Nový Zéland, maorsky Aoteaora, neboli Země Velkého bílého mraku, leží na jižní polokouli, obklopena Tasmanovým mořem a Tichým oceánem. Jeho dva hlavní ostrovy se nachází převážně v mírném a na severu v subtropickém pásu. V porovnání s podnebím v České republice bych si troufl tvrdit, že je zde tepleji. I když zdejší podnebí je dosti nevyspytatelné a není pravidlem, že čím více na sever míříte, tím teplejší kraje míjíte. V letním období dosahují teploty podobných hodnot jako u nás. Období je však delší a za zmínku také stojí, že slunce je zde mnohem intenzivnější. To hlavně díky větší ozónové díře nad jižní polokoulí. Pokud chcete zažít zimu podobnou České republice, musíte do hor. Těch nabízí Nový Zéland nespočet. Na většině území zpravidla nenajdete mnoho dní, kdy by teploty v zimních měsících klesaly pod plus 10—14°C. Úředním jazykem je angličtina s typickým novozélandským přízvukem. Díky maorské menšině a snaze o udržení tradice je druhým oficiálním jazykem maorština. Až na výjimky se však běžně nepoužívá ani mezi maorskou částí obyvatelstva. Výjimkou jsou různé rituály a typicky maorské kmeny a vesnice. Vyučuje se však na školách a spousta informačních tabulí a názvů se uvádí i v tomto jazyce. Nový Zéland, stejně jako například Austrálie či Kanada, patří do Britského společenství. Hlavou státu je tedy podobně jako ve zmíněných zemích Prime Minister neboli předseda vlády. Nejrozšířenější odvětví je zemědělství a turismus. Místní měnou je novozélandský dolar, hlavním náboženstvím je křesťanství, den tu v létě začíná o 12 hodin dříve než u nás a řídí se na levé straně.

Cestujeme na Nový Zéland

Pokud nevlastním jachtu či neplánuji několikaměsíční plavbu zaoceánským plavidlem, je pro našince nejdostupnějším dopravním prostředkem letadlo. V současné době konkurenčního boje nízkonákladových leteckých společností začínají být letenky i pro nás finančně dosažitelné. Je několik možností legálního pobytu na Novém Zélandu. Bez jakéhokoli papírování či běhání po ambasádách můžeme při příletu dostat jakožto občané České Republiky bezplatné turistické 3 měsíční vízum. Další možností je vyřízení víza pracovního, přes zaměstnavatele v Čechách či na Novém Zélandu, nebo víza studijního. S těmito typy víz nemám vlastní zkušenosti, já bych se rád věnoval programu Working Holiday Visa (WHV).

Pracovní prázdniny

Program pracovní dovolené je zaměřen převážně na mladé cestovatele, kteří si díky možnosti legálně pracovat v dané zemi mohou finančně pokrýt své výdaje. Jedná se tedy o cestovní vízum, které vám umožňuje si za určitých podmínek najít práci. Nový Zéland měl například doposud omezení pracovních slmuv u jednoho zaměstnavatele po dobu 3 měsíců. Česká republika má uzavřené smlouvy WHV s Novým Zélandem, Kanadou a nově Jižní Koreou. Konkrétně na Nový Zéland mohou o vízum žádat občané ČR mezi 18 a 35 lety, včetně. Je zde několik dalších požadavků, jako je dobrý zdravotní stav, trestní bezúhonnost a několik dalších podmínek. Podrobně popsané jsou na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo přímo na Novozélandském imigračním úřadě. Zde se ještě dozvíte, že by žadatel měl disponovat částkou 4200 NZD při příletu a zpáteční letenkou, nebo finančními prostředky na její koupi. Pro Českou republiku se každoročně 1. března otevírá kvóta na 1200 víz typu WHV. V současné době je možné o tento typ víza žádat online na stránkách NZ imigračního úřadu. Odkazy na jejich stránky a některé zajímavé weby uvedu pod článkem. Po vyplnění online aplikace, zaplacení poplatku kreditní kartou a dodržení všech podmínek za několik dní obdržím roční vízum. Toto vízum lze eventuálně prodloužit o další 3 měsíce přímo na NZ. Celkově tedy mohu na Novém Zélandu pobývat 15 měsíců v rámci programu WHV.

Jen se rozhoupat

Nejlepší doba k cestě na Nový Zéland se asi nedá přesně definovat. Tato země je zkrátka pohostiná od jara do zimy. Velice populární mezi Evropany je varianta „Z léta do léta“, kdy přicestují v období jara, například během října či listopadu a domů se navrací ještě před místní zimou v období června, rovnou do léta na severní polokouli. Plánuji-li však zůstat po celý rok, nemusím se tímto zatěžovat. Jediné, s čím je třeba trochu počítat, je fakt, že během podzimních měsíců se hůře hledá sezónní práce v zemědělství. Pokud tedy plánuji přicestovat v tuto dobu s předpokladem hned začít pracovat, strávím nejspíš hledáním práce více času než po zbytek roku.

No worries, Sweet as

První kontakt s místním klimatem, kulturou a obyvateli je pro většinu z nás velice příjemnou záležitostí. Kiwíci, jak se Novozélanďané nazývají, jsou velice přátelští a pohodoví. Zajímavá je také zélandská móda, na tu se člověku příjemně zvyká. Není totiž vůbec otázkou vyhraňeného vkusu či naduté peněženky. „No worries“, bez obav, neřeš to, i tak se dá přeložit tato fráze, záleží na kontextu. V praxi to vypadá asi tak, že lidé moc neřeší co máte či nemáte na sobě. Kiwíci, kterým v žilách koluje zemědělská krev, svoje holínky zkrátka milují! Zejména v menších městech pak vidíte lidi, jak se promenádují v zablácených gumácích v nákupních střediscích či po náměstích, doplněnými ušmudlaným vytahaným svetrem nebo košilí. Nejsou to jen holínky. Velice oblíbený je tu styl „na boso“, v tomto případě jsem se já například loni nemusel stydět, že se mi rozbily sandále. Zkrátka lidé vás tu pohledem nelynčují. Budete překvapeni, že dokonce i ta ve většině českých případů „nervózní bába za přepážkou“ se na vás usměje a je ochotna pomoci. Lítání po úřadech je tu vcelku mrtvá fráze. Už jen z toho důvodu, že valnou většinu papírování od vyřízení občanského průkazu, daňového přiznání, koupě automobilu, pojištění či vytvoření bankovního účtu lze vyřídit právě s bábou za přepážkou místní pošty. Odpadá tak u nás často celodenní trápení s českou byrokracií. Pro nás, cestující na Working Holiday, je třeba po příletu zařídit například IRD number, bankovní účet a případnou koupi automobilu. Vše je možné vyřídit na pobočce NZ post za několik minut. Veškeré nutné záležitosti mám tedy v mžiku vyřízené a nic mi nebrání začít objevovat krásy této země.

Putujeme a objevujeme

Jakýmkoli směrem se vydáme, čeká nás něco zajímavého, dobrodružného a nového.  Milovníci zvířat se mohou podél pobřežních vod kochat pohledem na skotačící delfíny, líně se povalující lachtany, tučňáky, velryby či pestré ptactvo. Adrenalinoví nadšenci si také jistě přijdou na své. Zejména město Queenstown je, dá se říci, „světovým“ centrem adrenalinu. Věci možné i nemožné se hledají právě tady. Pohádkové pláže jsou v teplých měsících cílem surferů, windsurferů a po celý rok nadšených rybářů. Nový Zéland, to je země hlavně o přírodě. O své přírodní bohatství se kiwíci pečlivě starají, a tak zde najdeme spoustu národních parků s perfektně zmapovanými treky, vybavenými horskými chatami či značenými tábořišti. Za zmínku stojí například na dalekém severu oblast Cape Reinga, oblast kolem největšího zélandského jezera Taupo, národní park Abel Tasman, oblast Marlborough, Fiordland, oblast kolem měst Queenstown a Wanaka, takto bych mohl vyjmenovávat donekonečna. Existuje však celá řada kvalitních průvodců a internetových publikací, které vás do místní krajiny vtáhnou a zasvětí. Je to právě zdejší krajina, co láká turisty, trampy a horolezce každého věku. Ti si mohou vybrat z tisíce publikací a informačních center výlet, který jim jejich síly, zkušenosti, nebo finance dovolí.

Bez práce nejsou koláče

Jak se říká, „každá sranda něco stojí“. Na Zélandu to platí dvojnásob. Nepřeberné množství služeb se samozřejmě neplatí samo. A tak je kolikrát třeba sáhnout hlouběji do kapsy. Jakožto nezávislí cestovatelé s většinou nižším rozpočtem a nižšími nároky budeme občas překvapeni cenami za základní služby a potraviny. Jídlo, vezmeme-li v úvahu, že většina plodin pochází z NZ nebo Austrálie, je dost drahé. Především cestující z naší malé a levné zemičky se zde budeme muset zkraje držet trochu při zemi. Po obdržení první výplatní pásky se už však vezeme na stejné „kiwi“ vlně. Ve chvíli, kdy během našeho putování po těchto nádherných ostrovech zjistíme, že nám naše finanční postředky docházejí, příchází řada na využití možnosti pracovat díky našemu WHV.

Postrčit káru kapitalismu

Jediné, co musíme udělat pro to, abychom mohli pracovat legálně, je zažádat o IRD number. Jedná se o naše unikátní daňové číslo, které po nás bude žádat zaměstnavatel. O IRD zažádáme na pobočce NZ post a zhruba do týdne ho obdržíme. Po té už jen najít nějaký ten „džob“. Ještě doposud bylo možné pracovat u jednoho zaměstnavatele maximálně po dobu 3 měsíců. Slyšel jsem, že už toto neplatí. Dál jsem tento fakt neověřoval. Jakožto baťůžkář stejně většinou nevydržím pracovat déle než dva měsíce a posunuji se objevovat nový kraj. Valná většina lidí to dělá podobně. Nejjednodušší je nalézt práci v zemědělství. Jedná se většinou o práce na vinicích, ovocných sadech, jejich balírnách a podobně. Pokud někomu tato práce nevoní, může zkusit hledat v jiném odvětví, kde však často hledají stálé a ne sezónní pracovníky se smlouvou minimálně na rok. Pro nás to může znamenat zaseknutí na jedom místě a tím pádem menší možnosti k cestování. Zaslechl jsem také různé legendy o tom, jak je práci těžké najít. Dost často se jednalo o lidi, kteří hledali „po česku“. To znamená pouze mezi svými českými sousedy nebo doma z gauče a lahvovým v ruce. Kombinace obojího je smrtelná, i tak to ale někdo umí. S ohledem na to, že někteří tito jedinci zde žijí již několik let a nedokáží ze sebe vydat souvislou větu, se už nedá mluvit o nízkém intelektu a smůle, ale o ignoranci. Kromě zmíněných podzimních měsíců lze sezónní práci najít velice snadno. Jen člověk musí vědět, kde hledat, a jak se říká, „jít tomu štěstíčku trochu naproti“. Budu-li zjišťovat, jak věci chodí, zjistím například, kdy se začínají sbírat třešně, meruňky, nektarinky a broskve. Kdy se sklízí kiwi. Kdy navazuje sezóna sběru jablek, a že před sběrem se ještě ovocné sady protrhávají. Zjistím také, kdy a jaký typ práce lze dělat na vinících a kde se dané vinice či sady nacházejí. Celkově si své cesty mohu naplánovat podle období a sezónních prací v daném regionu.

Zpět do reality

Bohužel každé prázdniny někdy končí. Tyto zélandské utíkají pekelně rychle. Nikdy však nezapomenete na ty bezstarostné chvíle strávené procházkami hustými pralesy, písčitými dunami nebo pozorováním pestré vegetace. Pohledy na křišťálové řeky, jezera a šumící pobřeží. Nakonec si uvědomíte, že i ty pracovní chvíle nebyly ani tak pracovní, že byly spíše zajímavým zpestřením. Všem, kteří se rozhodnou tuto zemi navštívit, přeji hodně štěstí při realizaci všech plánů a spoustu příjemných zážitků na druhém konci naší planety!

Zajímavé stránky:

• www.cestananovyzeland.cz — v současné době asi nejaktuálnější web o Novém Zélandu. Práce, cestování, víza, diskuze, inzerce. Zkrátka vše v jednom. Vytvořen z vlastních zkušeností autorů. Manželé Lejskovi odvedli skvělou práci a já bych jim chtěl i za tisíce ostatních, kterým jejich web pomáhá, poděkovat!
• www.mzv.cz — stránky českého Ministerstva zahraničí. Doporučuji nejen pro cesty na Nový Zéland
• www.immigration.govt.nz — stránky NZ imigračního úřadu. Aktuální podrobnosti o vízech, podmínky, možnost vyplnění online žádosti o WHV
• www.trademe.co.nz — obdoba Aukra nebo eBay na Novém Zélandu. Od koupě auta po holínky...
• www.hedvabnastezka.cz — české stránky věnované nezávislému cestování
• www.lonelyplanet.com — nejrozšířenější průvodce. Doporučuji jejich online ThornTree Forum.