Markéta Davidová: Budoucí královna českého biatlonu

iZUN: Jak ses vůbec dostala k biatlonu?

Markéta Davidová: No já jsem odmala lyžovala, protože já... No vy tam vlastně máte chatu! Já jsem z Janova. (Česká zemědělská univerzita vlastní v Janově rekreační objekt, který iZUN používá ke svým proslulým teambuildingovým akcím, pozn. redakce). No tak já bydlím kousek od vaší chaty. Tam je to kousek na lyže na Bedřichov. A přímo k biatlonu přes kamarádky, co šly na biatlon a my jsme měly dobrou partu, tak mi to nějakou dobu zůstalo. Vlastně kamarádky skončily, přece jenom ten život není úplně pro každýho, hlavně se školou atd.

iZUN: Letos je Olympiáda, jak to vidíš s tvojí letošní účastí?

M. D.: Vůbec nevím, je to hrozně ještě otevřený, protože je začátek sezony (rozhovor vznikal koncem listopadu, pozn. redakce), tak se to bude dělat podle aktuální formy někdy koncem ledna, začátkem února. Sestavu určuje trenér. Ten okruh čtyř lidí, co jsou ve svěťáku a my ostatní se o to musíme poprat. Záleží teda i na bodech, ale největší slovo mají trenéři.

iZUN: Co tě letos určitě čeká?

M. D.: Tak mě čekaj ještě juniorský závody, protože jsem poslední rok juniorka, takže určitě Junior IBU Cup. Nevím, jestli Český pohár. A vlastně poslední víkend (25.-26.11. 2017, pozn. redakce) jsem jela IBU CUP. A v tom budu pokračovat celou sezonu.

iZUN: Změnila jsi nějak přípravu na letošní sezonu?

M. D.: Je to víceméně všechno stejný, jen rok od roku se víc trénuje, protože člověk stárne. Snažím se teda víc zapracovat na střelbě, i když to zatím není vidět (smích). Ale snažím se jinak najíždět na terče, měnili jsme systém, protože to minulej rok moc nefungovalo. Protože jsem na terče najížděla seshora a teď najíždím zespoda, takže tohle byla změna. Novou flintu jsem vlastně už měla… a trenéra jsem taky nezměnila (smích).

iZUN: Cítíš nějakou změnu potom, co biatlon tak raketově narostl na popularitě?

M. D.: Já se věnuju biatlonu 7 let, občas se někdo najde na ulici, kdo mě pozná, ale ten IBU Cup zatím není tak sledovanej ani v televizi, ale určitě jsou fanoušci, co se dívají.

iZUN: Kolik dní v roce jsi doma a kolik se věnuješ biatlonu?

M.D.: No na jaře máme měsíc volna a pak už se trénuje, o prázdninách je ještě 14 dní volna. Já jsem z Jablonce, takže naštěstí docela hodně soustředění je tam, ale máme i mimo republiku, třeba teď ve středu jedeme do Pokljuky do Slovinska. A pak nejspíš rovnou do Obertilliachu do Rakouska na juniorskej IBU CUP.

iZUN: Pomáhá ti škola nějak se sportem?

M. D.: Mám tady individuální plán a zatím mi všichni vychází vstříc. Třeba když nechodím na cvičení, tak dělám semestrálky navíc, nějakou práci. Jinak, tady na škole podle mě nejsou sportovní stipendia.

iZUN: Jak ti to vůbec jde ve škole?

M. D.: No zatím jsem neudělala jenom ekologii, kde jsem stihla jen jednu zkoušku a další nevypsali, ale rozhodně jsem se musela nejvíc učit na genetiku. Ale ta se mi povedla hned napoprvé, jen ten stres byl hroznej.

iZUN: Teď bude vyhlášení soutěže Sportovec roku ČZU, přihlásila ses a budeš na vyhlášení?

M. D.: Bohužel, budu na závodech, ale rozhodně jsem přihlášená!
(Markéta Davidová nakonec obsadila v soutěži 4. místo, pozn. redakce)

iZUN: Jaké jsou tvoje cíle do letošní sezony? Přece jenom, na 2 první místa z mistrovství Evropy se těžko navazuje.

M. D.: Letos bych si chtěla zajet něco hezkýho na Mistrovství světa, protože na to minulý jsem byla nemocná. Letos se to jede v Otepää v Estonsku, tak bych se tam chtěla rozloučit s tou juniorskou kategorií.

iZUN: Kde se letos budeme moct podívat na biatlon?

M. D.: No letos spíš nikde. Vlastně jenom v Novém městě bude v létě mistrovství světa v biatlonu na kolečkových bruslích a až pak potom před Vánoci 2018 tam bude Svěťák. Ale to je všechno ještě strašně daleko a sestava se dělá těsně před podle aktuální formy. A jinak český poháry, ale to áčko ani béčko (A tým a B tým českých biatlonistů, pozn. redakce) nejezdí. 

iZUN: Máš vzor mezi biatlonisty?

M. D.: Asi úplně ne, každej mě nějakým způsobem inspiruje nebo mi něco dává, ale že bych řekla, že je někdo můj vzor. Třeba Bjørndalena obdivuju, ale abych o někom říkala, že je můj vzor, takhle dlouho bych nikdy biatlon dělat nechtěla…(smích).

iZUN: Dá se s vrcholovým sportem zvládat studenský život?

M. D.: To se vůbec stíhat nedá. Já to mám z Jablonce do Prahy kousek, tak se sem dá zajet, ale hlavně trenér mě v sezoně nechce moc pouštět mezi lidi, abych něco nechytla. A v přípravě si to už vůbec nemůžu dovolit.

iZUN: Co plánuješ do vzdálenější budoucnosti? Světový pohár, nebo IBU Cup?

M. D.: To zase tak úplně nezáleží na mně, ale nejdřív bych chtěla mít pěkný výsledky v IBU CUPu, trochu se zajet a otrkat se, pořád tam člověk není tolik na očích, takovej trochu schovanej. Tohle se dá sledovat jen přes internet na Datacenter (stránka s datovými údaji ze závodu - časy, střelba, vše textově, pozn. redakce) a v televizi je to minimálně.

iZUN: Dá se biatlonem uživit?

M.D.: Když by člověk vyhrával nějaký prize money někde do 6. místa na IBU CUP, tak jo. Přece jenom ten sportovec toho moc nepotřebuje, navíc mu platí jídlo, takže není to nějaká super výdělečná práce, ale baví mě to.

iZUN: Jaký je tvůj názor na klecový chov drůbeže?

M.D.: Jak jsem začala chodit na tuhle školu, tak jsme měli zootechniku a člověku to otevře oči. Já bych vlastně nejradši maso úplně vyřadila z jídelníčku, ale s tím životem sportovce to moc spojit nejde a hrozně složitě se to nahrazuje. A rozhodně s tím nesouhlasím, s těma metodama, co jsou vlastně skoro už týrání.