13. komnata Lesnické fakulty

Je až k neuvěření, co se za zdmi vysoké školy v minulém století dělo. Životy tamních studentů jsou protkány nitkami plnými výzev, žertíků, dávkou štěstí a tajemstvím jakési sounáležitosti. V současné době bychom řekli, že to před téměř 65 lety byl pořádný punk.

Pan profesor Erich Václav zaznamenal všechny legendární příběhy, jichž byl svědkem, na papír, který dostal později pevnou vazbu a byl nazván „Veselé historky z lesnické fakulty 1945 - 1965“.

Knížka má něco málo přes 100 stran a díky nesmírně čtivé formě, se takřka hltá na jeden zátah. S autorem prožíváme nejprve období jeho krušného dětství, v němž musel studovat základní školu ve třech jazycích, kvůli historickým událostem (období obsazení pomezí Těšínska Polskem a následovně totální nasazení, což znamenalo nástup do práce na šachty ve 14 letech). Následuje přijetí na vysokou školu a proměna z lesného dělníka na studenta VŠ. Dále práce asistenta a k závěru i vyučování na Suchdole.

Sám p. prof. Václav na otázku o své knize říká: 

„Tadle knížka, je o tom, jak jsem nastoupil na fakultu, 4 roky života od študáka po „asáka“ a nakonec po profesuru.

Jako študák jsem si říkal, tři roky vydržím a pak půjdu do Beskyd dělat fořta. Ty tři roky se protáhly na šedesát a nehnul jsem se z Prahy. Byl jsem na jednom pracovišti, ale mezitím jsem odskakoval do tropů,  kde jsem byl 9 let a pracoval jsem na 4 projektech FAO OSN.“ 

Nám nejbližší částí knihy je právě studentský život na Lesnické fakultě, která dříve spadala pod ČVUT. Těžko vybrat nejlepší z historek. Přiblížím Vám obsah jen několika z nich, ostatní si už vychutnejte sami.

Člověk se musí zasmát, když si představí (tehdy často) chudé studenty, kteří poslední dny před vyplacením stipendií prodávají svá výtvarná díla za kousek chleba, drobný příspěvek či naturálie (např. ostříhání u kadeřníka). Ve velké krizi a ve snaze ušetřit za dopravu se svezli sem tam načerno a v případě, že je chytil strážník, vymámili si „slevu“ na pokutě. 

Jiným husarským kouskem byl například únos zkoušejícího, který byl tak vytížený, že časově nezvládal vypsané termíny, a tak si na něj studenti počkali, unesli jej do hospody, kde úspěšně složili zkoušku.

Ti, kterým se už stalo, že přišli ze školy na kolej a nepoznali rozdíl mezi venkovními minus pěti a teplotou v pokoji, zde najdou obdobnou situaci, kdy se uhlí dostávalo na příděl vždy na pokoj. Zimy ale byly tuhé a uhlí nestačilo. A tak se banda odvážných sebrala a se svými (ve škole nabytými!) poznatky spáchala nálet na železné zásoby uhelného skladu. Krádež se vydařila, pachatel nebyl odhalen.

17 listopadu, 2015 - 14:42 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

TL;DR

Život studenta za minulého režimu přinášel mnohá úskalí, avšak studenti se s nimi pomocí svého důvtipu a mazanosti vždy dokázali vypořádat. Další alotrie a kulišárny najdete na zážitky posetých stránkách. Všechny skutečnosti jsou popisovány otevřeně, včetně jmen účastníků. 

Kniha už je téměř k nedostání. Poslední kousky jsou v obchodě ČZU Shop v menze, ve vitríně patřící k LF. Cena není nijak závratná a za pěkné počtení, zkrátící průměrně 8 cest na Suchdol, stojí. 

V příštích dnech Vám přineseme také rozhovor s autorem - člověkem, který se setkal s japonským císařem. Rozhovor s mužem, který je zakladatelem kdysi „jen“ předmětu Tropické zemědělství.

S člověkem, který toho za svůj život dokázal a prožil tolik jako málokdo.