Co se ukrývá pod naší univerzitou?

Prahou zní zvuky sirén, obyvatelé panicky utíkají hledat úkryt, vojáci naší armády protileteckého pluku urychleně obsazují pozice. Hlavním městem se začínají ozývat zvuky explozí a raněných, vzduch protínají bomby, rakety a střely různých kalibrů. Nepřátelský nálet na hlavní město začíná.

Obdobně by s největší pravděpodobností vypadal moderní scénář boje, kdyby naši zemi pohltil válečný konflikt, poněvadž náhlé letecké údery jsou v dnešních dobách velice oblíbené.

Z těchto důvodů jsme se v následujícím textu rozhodli „posvítit“ na málo známé železo-betonové bestie, které poslušně odpočívají pod pozemky ČZU do doby, než budou potřeba…

Kdyby na Českou zemědělskou univerzitu v Praze dopadla atomová bomba s plutoniem o síle 22 000 tun TNT, což je ekvivalent atomové bomby „Fat Man” svržené 9. srpna 1945 na japonské město Nagasaki, podle odhadů aplikace nuclearsecrecy.com by v okamžiku výbuchu zemřelo minimálně 9 500 lidí a 26 000 lidí by bylo vážně zraněno.

K zamezení tak masivních ztrát způsobených zejména mechanickými, chemickými a radiačními účinky zbraní při takovém útoku se v 50. letech 20. století, tedy v dobách studené války, začaly hojně budovat takzvané kryty civilní obrany, a to nejenom po Praze.

Jen pod hlavním městem se do dnešních dob dochovalo 768 krytů, které poskytují zázemí pro 150 000 lidí. K těmto krytům se počítá ještě systém metra určený pro 332 000 a Strahovský tunel pro 15 000 lidí. V součtu to papírově dělá možnost bezpečného zázemí pro 497 000 obyvatel, což je nedostačující i pro polovinu Prahy, a hlavně do krytů by v případě krize mělo přístup i mimopražské obyvatelstvo. Navíc v současné době je mnoho krytů dlouhodobě nevyužíváno, chátrají nebo jsou pronajímány a používány například jako skladní prostory. Podle norem by v případě potřeby však kryty měly být do 24 hodin připraveny k plnému využití. 

15 února, 2017 - 18:27 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Zajímavý článek! :-)

Kryt civilní obrany se nalézá i pod ČZU, vlastně nejenom jeden, ale rovnou tři. Každý má kapacitu pro 150 lidí a jsou situované ve sklepních prostorech pod kolejemi A, B a C. Vstup do nich je jasně patrný díky masivním dveřím.

Půdorys krytu je složen z pěti hlavních místností. Ve čtyřech jsou lavičky, židle a pátá je určena pro přespání, je v ní k tomuto účelu 6 lůžek.

Kryt byl, a zčásti je, vybaven nutným vybavením dodnes. Nalezneme v něm kupříkladu funkční filtr vzduchu a dieselový generátor schopný vyrábět dostatek elektrické energie pro celou budovu. Kromě toho i hasicí přístroj (bohužel prošlý), barely na vodu, vysílač, nosítka a dalekohled. Dříve byly samozřejmostí i plynové masky s protichemickými pláštěnkami, ty však již byly z krytu odebrány.

Jakou má kryt vydrž? Při tloušťce stěn 63 centimetrů byl kdysi konstruován tak, aby odolal přetlaku tlakové vlny 0,05 MPa, což je pro představu taková síla, jako když hmotnost 50 000 kg působí na plochu 1 m2. Podobné kryty se dělí podle kvality do pěti tříd, a díky poměrně velké odolnosti tak kryt pod ČZU spadá do třídy 5, tedy nejkvalitnější.  

Při zničení budov nad kryty a následném zavalení vstupů do krytů jsou samozřejmostí únikové východy.

O kryty je pravidelně pečováno a jsou na nich prováděny revize, poslední proběhla v roce 2014. Dá se proto předpokládat, že i po tolika letech v případě akutních potřeb bezpečné zázemí na nějakou dobu poskytnou.

Závěrem je nutné konstatovat, že je dobré o podobná zařízení pečovat a starat se o ně. I v současnosti člověk nikdy neví, k čemu za pár let může dojít, doba je nejistá, stačí se porozhlédnout po světě. Nevyhneme se potom otázkám typu: „Co kdyby se jednou mohly hodit?“. I kdyby ne jako přímá ochrana nás samotných, tak jako archiv nebo skladiště… cenná lejstra tak budou v nejvyšším bezpečí.

Informace byly čerpány i z dříve vydaných článků zde a zde a doplněny o informace zjištěné.