Co všechno se dá zažít při nezáživné práci recepční na koleji?

Být v roli recepční neboli kolejbáby se může zdát jako dream job. Sedíte v kukani, koukáte na filmy, máte čas se učit, stavují se za vámi kamarádi a ještě máte různé výhody, co se vašeho bydlení na kolejích týče. Ano, to všechno je pravda, ovšem i přes fyzicky nenáročnou stránku je tahle práce občas na palici. Vyžaduje totiž jednu věc, na kterou není úplně každý stavěný a někoho může doslova vytáčet. Komunikaci s lidmi. A někdy ne úplně inteligentní. 

Jelikož každá denní směna je od 6 do 18, tudíž dvanáctihodinovka, tak se vám u toho okýnka může vystřídat pěkná sorta lidí. Od opilců, kteří jdou z párty až nad ránem přes ty, kteří zabodovali a narychlo shání hotel až po bezdomovce, kteří nemají kde složit hlavu. Samozřejmě, čas od času k vám zavítá i někdo, kdo je milý, hodný, poprosí, poděkuje a dělá to, co mu poradíte. Ale to je zřídka kdy. Popíšu vám pár typů lidí a jejich požadavky, které jsou pro vás jako recepčního každodenním chlebem. 

Zabouchlé klíče

Komu z nás se to nikdy nestalo, že jo. Zabouchnout si párkrát za život klíče, to je normální. Ale pak jsou tu lidi, kteří si dokážou zabouchnout klíče pokaždé, co vylezou ze dveří. Jinými slovy, ty klíče prostě ztratili a myslí si, že jsem úplně blbá a nedojte mi to. Ono totiž zaplatit těch 129 káblí za novej klíč, to prostě nechceš, chápu. Být bez klíče úplně a spoléhat na to, že ti dobrá duše jako já pokaždý odemkne a bude dělat blbou, je totiž lepší řešení. Nebo nechat na tý recepci jako zástavu svýho ISICa, to je taky dost oblíbená záležitost. 

Vyhozený pojistky

Že je na EFGéčku elektrika dělaná ještě za krále Klacka, to není žádná pomluva, ale smutný fakt. A hold se prostě někdy stane, že ty pojistky vypadnou. V pohodě, dojdu tam a nahodím je. Ale když někomu ty pojistky vypadávají třeba pětkrát za den, to už není úplně oukej. Hlavně když potom zjistíte, že do jednoho prodlužováku mají zapojený počítač, rádio, toustovač, vařič a ještě k tomu větrák a všechno jede na plný pecky. Samozřejmě všechno na černo, jinak by to nebylo ono. 

Výměna žárovky

Na kolejích je ten luxus, že když vám praskne žárovka, můžete ji přinést na recepci a výměnou dostanete novou. Nemusíte nic kupovat a shánět. Ale jsou tu lidé, kteří si tu žárovku neumí ani vyměnit. Nebo ne že neumí, ale vzít si židli, vylézt na ni, vyšroubovat starou žárovku a našroubovat novou je už moc náročná záležitost. Proto jsou někdy i dvoumetroví chlapci schopni za mnou přijít a říct, ať jim jdu vyměnit žárovku. Ne poprosit, ale nakázat (Jen pro představu, já mám metr a půl). To už fakt nejde jim ani nic říct a nezbývá, než jen tiše zamáčknout slzu a dělat, že jste to vůbec neslyšeli. 

Kousance

Další nechvalně známá věc, bohužel hlavně na EFG, jsou nezvaní malí přátelé. Téměř pravidelně se totiž za okýnkem ukáže zoufalec, který neumí skoro ani anglicky a jen vám ukazuje štípance na těle a pokřikuje "BUGS". Když řeknete, že ho zapíšete, a že děkujete za informaci, kouká na vás jako na kreténa, že jste nevzali do ruky biolit a sami nešli okamžitě ty potvory pozabíjet. Ovšem co vy s tím můžete dělat? Musíte to nahlásit na vedení, aby zavolali deratizaci a jen dotyčného upozornit, aby všechno vypral, nechodil nikoho navštěvovat a ani k sobě nikoho dalšího nepouštěl. Takže je to jako házet hrách na zeď. To se pak nikdo nesmí divit, že jakmile přijde jeden pokoj, do konce týdne za vámi přijde celý blok.  

Neplatiči

Další, kdo vám dokáže přivolat žílu na čele, jsou nechvalně známí neplatiči, kteří se na konci prázdnin strašně diví, když nedostanou kolej. No, bohužel někteří nemají moc chuť své dluhy uhradit, ale ani se vystěhovat. V tomto případě někdy prostě musíte jít za nimi a zuby nehty je z toho pokoje dostat. Pomalu jim musíte i zabalit, aby pochopili, že to myslíte opravdu vážně a prostě vypadli. V tu chvíli začnou hrát na city. Začnou vám vyprávět svou životní story, jak nemají kde jinde bydlet a peníze na nájem jim ještě nepřišly. Smutné by to ovšem bylo, kdybyste přesně tuto osobu neviděli, jak si skoro ob den s nepředstavitelnou kocovinou vyzvedává před kolejí Dáme jídlo. 

Drobní podnikatelé

Další typ lidí jsem už označovala jako byznysmeny, kteří si přivydělávali tím, že volnou postel nebo zem, klidně i sprchový kout, pronajímali těm méně šťastným, kteří kolej nedostali. A ještě byli tak hloupí, že jim půjčili svůj ISIC, ať si jdou půjčit náhradní klíče. Takhle jsem jednou na jednom pokoji našla asi 10 zabydlených lidí poté, co té slečně podnikatelce přijela nová spolubydlící a přišla se mě vyšokovaná zeptat, proč má v pokoji půlku portugalskýho mančaftu. 

Otázky na vybavení pokoje

Pravidelně, když se začnou stěhovat nové ročníky, tvoří se u recepcí šílená fronta se všemi možnými i nemožnými dotazy. Na otázky typu, jak to funguje s internetem, kolik stojí vařič, kde seženou vysavač a podobně, na ty jste připraveni. Ale pak tu jsou lidé, kteří zřejmě čekali, že se ubytují v Kontíku (hotel Continental, pozn. redakce) s pokojovou službou. Takže mi občas přišly i dotazy typu: 

V Kolik ráno chodí uklízečka? 

Proč jsem nedostal klíče i od svého druhého pokoje?

Kde najdu v pokoji koupelnu? 

Mohu vyměnit svůj pokoj za jednolůžkový dvojpokoják? 

Ano, i takoví lidé se i přes veškerý nekomfort, který koleje nabízejí, ubytují a čekají za necelé 4 litry luxus hodný loftu na Václaváku. Někteří si dokonce protestativně nechají zavolat managera s nadějí, že si před nimi sedne na prdel, já dostanu seřváno za svou neochotu a oni si vyhádají své vytoužené 3+kk s klimatizací a chlupatým koberečkem u záchodu. 

V poslední řadě jsou tady příhody, které dokáže napsat jen sám život. Třeba když vám přijedou panenky, které musíte učit, jak funguje pračka. Opilí cizinci, kteří si v 6 ráno narychlo bookují hotelový pokoj, protože jim přijede štětka a oni se ji snaží zamaskovat jako příbuznou z domova (on byl černoch a ona Asiatka). Nebo když se těšíte na klidnou víkendovou směnu a ve sklepě vám praskne voda a máte potopu. To a mnohem, mnohem víc vám přináší "klidná" práce na recepci na kolejích. 

Prosím, berte ten článek s nadsázkou. Práce ke studiu je to fakt super. Když vám přijdou kamarádi, je to tam fakt psina. Ale nesmí vám vadit občas diskutovat s hloupými lidmi. To už pak nezbývá nic jiného, než dát za okno cedulku "Přijdu hned" a jít se uklidnit poctivou dávkou nikotinu k zadnímu vchodu.