LSFF 2017 má své vítěze!
Slavnostní vyhlášení proběhlo 19. 10. ve večerních hodinách v aule na ČZU, za hojné účasti pořadatelů, organizátorů, partnerů festivalu, hostů i samotných tvůrců. Po úvodním proslovu rektora ČZU prof. Ing. Jiřího Balíka, CSc., dr. h. c. začalo vyhlašování jednotlivých kategorií. Byly uděleny ceny všech šesti fakult, které vítězům předávali vždy děkani konkrétní fakulty, cena Ministerstva zemědělství, cena za nejlepší Food Film a na závěr Velká cena LSFF.
Hudební doprovod mluveného slova během celého večera skvěle obstarávali dva kytaristé, přičemž jeden z nich byl přímo samotný zakladatel festivalu, Ing. Petr Alexander, CSc., a jako host zde vystoupil zpěvák a kytarista Jan Kalousek.
Vyhlášeni a oceněni byli také vítězové (vlastně vítězky) dvou soutěží, jednak fotosoutěže pořádané iZUNem, kde výhrou za nejlepší fotografii z letošního festivalu byl tablet věnovaný Provozně ekonomickou fakultou, a pak tomboly, v níž vyhrála notebook řecká studentka z Erasmu.
Kromě oceněných snímků byla udělena i cena za popularizaci vědy. Za svoji celoživotní popularizační práci a také za rozvíjení projektu Biologická olympiáda, jemuž se věnuje již od roku 1993, ji získal pan Jan Farkač.
A které filmy letos obsadily přední příčky?
- Cena FAPPZ: film „Dobrý – Lepší – Vegan?“ německého režiséra Johna A. Kantara
- Cena PEF: film „iRonie“ od teprve osmnáctiletého autora Radheya Jegatheva z Austrálie
- Cena TF: film „Brouci: Malí superhrdinové přírody“ německého režiséra Björna Platze
- Cena FLD: film „Inteligentní stromy“ tvůrců Julie Dordel a Guida Tölkea z Německa
- Cena FŽP: film „I velká data musela vyrůst“, autorem je americký režisér Geoff Haines-Stiles
- Cena FTZ: film „Sedm hříchů civilizace“, jehož režiséry jsou Ľubomír Viľuda a Ivan Kršiak ze Slovenska
- Cena za nejlepší Food Film: „Barbecue“ režiséra Matthewa Salleha z Austrálie
- Cena Ministerstva zemědělství: „Živý plášť planety Země – Geoderma" režisérů Ladislava Mika a Ivana Stříteského z ČR.
- Velká cena LSFF: „Svět podle termitů“ režiséra Jana Hoška z ČR.
Výhra této ceny byla spojena také s finanční odměnou v hodnotě 3000 eur, film vznikal v koprodukci s Českou televizí a Českou zemědělskou univerzitou.
Jméno: Jan Hošek
Povolání: Vítěz hlavní ceny LSFF
Krátký životopis:Narozen v roce 1961 v Praze, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a FAMU. Před revolucí pracoval v Krátký Film Praha. Od roku 1993 se věnuje přírodopisným filmům ve svobodném povolání.
iZUN: Gratulujeme Vám k ocenění! Jak dlouho už točíte filmy?
Ježiš, strašně dlouho, vlastně už od devadesátých let. Na první film si ani nevzpomínám. Já jsem vystudoval přírodovědu a vlastně už když jsem končil, tak jsem věděl, že ze mě ten přírodovědec nebude, že na to nemám tu vytrvalost. Táhlo mě to trochu jiným směrem už tehdy. Pak jsem po vojně nastoupil do Krátkýho filmu (Krátký film Praha, pozn. redakce) jako asistent režie a měl jsem štěstí, protože jsem se hned od začátku dostal k tomu, co jsem chtěl dělat, protože mě zajímaly přírodopisný filmy, což zase moc nezajímalo nikoho jinýho. Potom jsem šel na FAMU a po listopadu už jsem dostal šanci točit samostatně.
iZUN: Co bylo tím prvním impulsem natočit film o termitech?
No já se s Honzou Šobotníkem (uznávaný odborník na termity, pozn. redakce) znám už dýl. Ta komunita lidí tohohle ražení je relativně malá a skoro všichni se navzájem znaj. A před pěti lety, kdy vyšel článek Honzy o vybuchujících termitech, tak jsem se chvilku po tom na společenský akci potkali a povídali jsme si o tom. A Honza, protože je tím entusiasmem strašně nakažlivej, tak mě to chytlo, přišlo mi to jako výbornej nápad. Původně to měl být film právě jen o těch vybuchujících termitech na 10-15 minut. Já se do toho tématu díky Honzovi potápěl dál, objevoval ty krásy termitů, a nakonec mi přišla škoda omezit se jen na ty jedny.
iZUN: Kde se celý film natáčel? Lze vůbec něco natočit u nás v ČR?
Nejde, u nás žádný termiti ve volný přírodě nejsou. Natáčeli jsem ve Francouzský Guayaně, kde právě žije ten jeden druh, Neocapritermes taracua, na kterých Honza právě dělal ty přelomový objevy. To pořád bylo ve fázi, kdy jsme si mysleli, že se to bude točit jen kolem jednoho druhu. A potom, když jsme to chtěli rozšířit, tak jsme vybrali Kamerun v Africe, aby to bylo pestřejší. A potom samozřejmě tady na škole v laboratořích.
iZUN: Překvapilo vás při natáčení něco? Nějaká neobvyklá situace?
Tak pro nás to byla nová zkušenost jako celek, ale pro Honzu spíš to, že s náma nikdy nepracoval a my jsme ho těmi požadavky poměrně často vyváděli z míry a nabourávali mu ten jeho zajetej systém. Vlastně měli jsme štěstí, trochu jsme vyprovokovali termity. Jeden druh má právě, že jejich kasta vojáků (termiti tvoří složitá společenství s kastovním systémem, pozn. redakce) má velký kusadla, která do sebe zaklesnou a lusknou s nimi, jako prsty. Při tom lusknutí to funguje jako katapult, co když do protivníka narazí, tak ho to odmrští nebo rozmáčkne. No a my jsme Honzu právě vyprovokovali zjistit, jak rychle se ta kusadla pohybují. A nakonec jsme to změřili až díky speciálním kamerám, co natáčí letící kulky a podobně. Všechno je to ve filmu a dobře to dopadlo. Tím se vyprovokoval další výzkum.
iZUN: Váš film podpořila i Česká zemědělská univerzita. Jak konkrétně vám s realizací pomohla?
Bez ní by nebylo vůbec nic, protože my jsme se na začátku pohybovali jen v tý fázi, že jsme si o tom s Honzou povídali, strávily nad tim několik večerů u piva, jak by to bylo hezký, a pořád jsme nebyli schopný na to získat peníze. No a tady nám vyšla Lesnická fakulta vstříc, byli jsme přímo za panem děkanem, který tomu našemu projektu věřil a zafinancoval přímé náklady spojené s natáčením. Tím se to odstartovalo a vstoupila do toho i jako koproducent Česká televize, v jejíž režii se potom dělaly dokončovací práce. Ale jak říkám, začátek byl tady u vás na Lesárně, bez toho by nebylo vůbec nic.
iZUN:
iZUN: Jak se Vám líbil Life Sciences Film Festival? Zaujal Vás nějaký „konkurenční“ film?
Bohužel jsem neviděl a zpětně mě to mrzí. Přestože těch festivalů s tímto zaměřením je poměrně hodně, ale tady, když jsem si zjistil, kolik těch filmů je, a když jsem viděl ukázky, tak mě to mrzí dvojnásob. Příští rok se rozhodně přijdu podívat.
iZUN: Co pro náš festival chystáte na příští rok?
V tom našem oboru je to tak, že člověk musí mít sítě rozhozený a doufá, že něco z toho vyjde. To, co bude za rok, za dva, to se nedá předvídat. Máme projekty v různých stádiích, sháníme produkci, spoustu nápadů v šuplíků. Sami nevíme, co budeme dělat za měsíc, natož za rok.
iZUN: Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?
Je to naprosto středověká a mengelovská technologie, která nemá na světě místo. Já sám bydlím na venkově a máme slepice a vím, že když si člověk vzpomene, jak jsem byl v rámci jednoho natáčení se podívat na ty velkochovy, tak jako přírodovědec s empatií ke zvířatům vím, že zvířata mají svoje potřeby, tak moc nechápe, jak s tím někdo může žít.
Směr Dejvická
