Rektor ČZU: Ze školného nadšený nejsem a Klub C zůstane

Pracujete stále na katedře Výživy rostlin a ve vědecké činnosti. Zbývá Vám čas na učení?

Na jaře jsem dokonce ještě přednášel tři předměty tuším. Nyní stíhám už jen jeden. Pro mě je katedra stále prioritní a chtěl bych si svou profesi udržet. Katedra je pro mě taková rodina, oni se nebojí mi říct, pane rektore, děláš hodně chyb. A to já pak mohu sebereflektovat.

Je těžké skloubit práci vědce a vrcholového managera?

Není to úplně jednoduché. Učím se teď administrativně zvládat rektorský post a věřím, že až se mi to povede, budu se opět moci zapojit intenzivněji do vědecké práce na katedře.

Je tomu téměř rok, co jste byl zvolen. S čím jste na rektora kandidoval? Jaké byly Vaše plány a vize?

Hlavně pokračovat v tom, co tady bylo. Dobrý rektor by neměl dělat revoluci. Měl by rozvíjet to, co tady je. Má snaha je být nadále špičkou mezi univerzitami v rámci ČR a obstát i na evropském trhu.

Dobrý rektor by neměl dělat revoluci.

Co se Vám honilo hlavou bezprostředně po vašem zvolení?

Radost. Zároveň jsem si ale říkal: ,,No to je průšvih. Čeká tě hodně práce Jirko.“ Ale jako bývalý sportovec (ligový fotbalista za Tábor pozn. red.) jsem zvolení bral jako hru, ve které jsem vyhrál. I když ta odpovědnost je obrovská.

Co je na funkci rektora nejtěžší?

Jít z práce domů s pocitem, že jsem vše udělal dobře a ku prospěchu univerzity. Ne vždy se to ale podaří.

Co Vám toto břímě naopak zpříjemňuje, kromě zmíněných vynikajících spolupracovníků?

Chvílí přemýšlí

To, že jsme vnímáni jako univerzita první kategorie.

Jak dlouho působíte na ČZU?

Po celý svůj život jsem byl pracovníkem naší univerzity. Vystudoval jsem Agronomickou fakultu, obor fytotechnika. Končil jsem v roce 1978, pak jsem přešel na doktorandské studium a zde už jsem zůstal.

Máte v plánu dokončit některé plány vašeho předchůdce? Třeba podzemní garáže?

Parkování mi nedá spát. Je to tu hodně problematické a uvědomuji si to. Pro zaměstnance se parkování vyřešilo umístěním závor kolem areálu menzy, ovšem problém pro studenty přetrvává. Já v 70. letech, když jsem tu studoval, tak jsem si říkal, proč jsou zde tak velká parkoviště. Tenkrát tu parkoval jen pan rektor.

Bohužel ČZU nemá finanční prostředky, aby tento parkovací dům postavila. A ze strany MŠMT nedostaneme žádný příspěvek. Zbývá tedy jediná možnost získat nějakého developera. Tam ovšem vyvstávají další problémy. Aby parkování pro něj bylo rentabilní a pro studenty finančně dostupné. Pan kvestor se teď intenzivně zabývá různými kalkulacemi.

Tušíte, na kolik by parkování studenty vyšlo?

Velmi hrubým odhadem by mohlo jít o částku 200 Kč za den parkování. Zatím se ale jako nejlepší možnost jeví rozšířit stávající parkovací plochy. Rozhodně je parkování pro mě jedna z priorit, která se musí řešit.

Můžete říct nějaký termín, kdy se parkování začne řešit?

Pro jednu z variant se musí rozhodnout v průběhu zimních, maximálně jarních měsíců 2011.

Kdy bude otevřeno environmentální centrum?

V letním semestru by již měla začít výuka v těchto prostorách. V ideálním případě. Říkám to proto, že my musíme na vše, nábytek, IT vybavení, vyhlašovat výběrové řízení. A občas se stane, že se neúspěšný žadatel odvolá a následují průtahy.

Klub C tam zůstane. Je to přece jen tradice a patří tady k tomu areálu.

Plánujete výstavbu dalších výukových prostor? Proslýchá se o přestavbě Klubu C.

Ano. My tomu tedy říkáme přestavba staré menzy. Měly by tam být výukové prostory pro ITS a PEF. To je můj úkol číslo dvě po dostavbě environmentálního centra. Je to ovšem otázka financí. My jako ČZU na přestavbu nemáme prostředky, musíme na ni dostat peníze od MŠMT. Ovšem víte, jak je rozpočet napjatý a jsou velké tlaky na omezování financí. Čili přestavba je pro nás prioritou, ale nemůžu říct, zdali se bude realizovat v roce 2011, 2012 nebo 2013. Rozhodně se problém nedostatku výukových prostor a prostorů pro pedagogy musí řešit.

Studenty by určitě zajímalo - po přestavbě se Céčko znovu otevře?

Idea je, a já doufám, že to tak bude, že Klub C tam zůstane. Je to přece jen tradice a patří tady k tomu areálu.

Neuvažujete také o nové knihovně? Všechny univerzity první kategorie, ke kterým se řadíme, mají knihovny s nepřeberným množstvím titulů a rozsáhlými studovnami. ČVÚT navíc právě dokončilo svůj projekt Národní technické knihovny v Dejvicích, která je ukázkovým příkladem, jak by to mělo vypadat.

Naše knihovna již byla postavena (ta na SICu, pozn. red.), na to peníze nedostaneme. Asi máte na mysli její dovybavení. Na tom se samozřejmě pracuje, ale třeba z mého oboru tam již mnoho dobrých titulů je. Částka vyčleněná na nákup nových titulů v dalším roce nepoklesne.

Dobrá, ale třeba z ekonomických či technických oborů to není žádná sláva. Stejně jako s prostory pro studium.

Nemáme to daleko na ČVÚT a UK. Nemůžeme se soustředit jen na ČZU, aby tu bylo všechno. Já bych rád, aby naši studenti jezdili na ČVUT, do Klementina či do jiných knihoven. I velké univerzity, třeba co jsem byl v Německu, se snaží využít synergii a studenti zde čerpají z více knihoven. 

Prof. Ing. Jiří Balík, CSc. při rozhovoru působil velmi bezprostředně. Bylo příjemné slyšet někoho, kdo ještě nemá naučené fráze a odpovědi na nepříjemné otázky a k problémům přistupuje lidsky a s empatií.

Co si myslíte o reformě vysokých škol? O zavedení školného?

Podle mě by každý dobrý stát měl poskytnout studentům vzdělání zadarmo. Jestliže to vymyslí tak, že školné bude odpuštěno třeba u dobrých studentů či sociálně slabších, dá se o tom uvažovat. Ale já z vidiny školného rozhodně nejsem nadšen.

Uvažuje se o školném, které by se platilo, až by si student začal vydělávat. Ani tak se Vám zavedení školného nelíbí?

Podívejte, některé oblasti nejsou finančně tak atraktivní. Ano, třeba právníci, u nich je předpoklad, že si na to vydělají a nějak to pak splatí. Ale když si vezmeme třeba odbor životního prostředí nebo přírodních věd, tam nikdy nebudou placené posty tak, jako mají právníci či lékaři. Asi bych byl radši, kdyby školné nebylo.

Myslíte si, že současné vedení Ministerstva školství je vůbec kompetentní k nějakým reformám? Ministr Dobeš (VV) nemá s akademickým prostředím téměř žádné zkušenosti a náměstci, které si vybral, jsou většinou z bezpečnostní agentury ABL. Navíc na jednoho z nich podal jeden váš kolega, rektor VŠTE Marek Vochozka, trestní oznámení kvůli vydírání. (Náměstek Hajn byl několik dní po tomto rozhovoru odvolán, avšak stále působí na MŠMT v odboru pro evropské záležitosti pozn. red.) Co je asi nejvíce znepokojivé, jsou pak zprávy ohledně přebírání kontroly nad tokem dotací z fondů EU těmito lidmi. Je podle Vás možné v takovéto partě dělat odpovědné reformy?

Toto mi nepřísluší hodnotit. Pokud bych měl nějaké připomínky, tak je budu tlumočit přímo panu náměstkovi. Skutečně mi nepřísluší sdělovat je touto formou. Přeci jen považuji  vztah univerzity a ministerstva za velmi důležitý a ten se také nějakým způsobem vyvíjí. Také bych nerad hodnotil předčasně něčí práci. Čas ukáže.

Mohlo by školné nějakým způsobem omezit politiku ČZU „přijmi co nejvíce studentů a v prváku se jich zbav“? Nemuseli bychom pak být svědky přednášky v SICu, kde se tísní na 800 studentů či autobusu 107, který připomíná spíše indickou MHD.

Až se nebudou rozdělovat peníze univerzitám podle kvantity, ale podle kvality studentů, nebude se to muset dít.

Víte, on se rozjel vlak a povolilo se tolik soukromých univerzit a teď je snaha ten vlak zastavit a obrátit na druhou stranu. A jestli se chce něco udělat, tak se musí zdůrazňovat, aby kvalitní univerzity dostávaly na jednoho studenta větší příspěvek než doposud. Ono teď se hodně mluví o té reformě, ale co já pamatuji, tak nějakou reformu školství měl snad každý ministr školství.

Asi bych byl radši, kdyby školné nebylo.

Co si myslíte o omezení kompetencí akademických senátů a jejich převedení na správní rady, které by rozhodovaly o strategickém řízení školy? Bílé knihy, které mají být pilířem VŠ reformy s tím počítají.

Já si myslím, že současný systém akademických senátů není vůbec špatný. Skutečně bych ho neměnil. Ona pozice a kontrola není ze své podstaty špatná. A je to otázka demokracie.

I když je volební účast při volbách do akademických senátů naprosto mizivá?

Teď byly volby do senátu ČR a volební účast také nebyla nijak velká.

Také se vážně debatuje o smyslu senátu a jeho úplném zrušení.

To se uvažuje už od jeho ustavení v roce 1996. Ten zrušen nebude, to bych dovolil oponovat. Je to otázka svobodné vůle, studenti mají tu možnost jít volit. Mohou ukázat svou nespokojenost a případně, že chtějí změnu.

Co si myslíte o Boloňském procesu – rozdělení studia na bakalářské a magisterské?

No, přešla k němu snad celá Evropa. Ale má svá úskalí. Student píše bakalářskou práci, diplomovou práci, vlastně stále něco píše a je docela málo času na to, aby práce byla kvalitní. Na druhou stanu to přináší obrovskou možnost pro cestování a výměnu v rámci Evropy.

Proč si myslíte, že je u nás bakalářský titul brán jako nedokončené vysokoškolské vzdělání a ne jako plnohodnotný akademický titul?

To je otázka historie. Stejný problém má Rakousko nebo třeba Německo. Je to spíše otázka psychologická - třeba v 50. letech bylo takové období, kdy lékaři nedostávali titul MUDr. a pacienti k nim pak nechtěli chodit, protože neměli titul. Další problém jsou třeba tabulky pro zaměstnání ve státní správě. Ty bakaláře téměř neberou v úvahu a často požadují pouze inženýra. Věřím, že tento postoj k Bc. titulu se jednou změní.

Nelitujete odchodu Eurestu? Předchozí rektor prohlásil, že menza ČZU je silně nadprůměrná, v porovnání s menzami jiných univerzit. Myslíte si, že to stále platí?

Prvně, rektor ČZU vůbec nechtěl vyměnit Eurest. Eurestu skončila platná smlouva a já jsem musel vyhlásit výběrové řízení. Proběhla veřejná soutěž, jejíž výsledky já respektuji. Přišel tedy nový provozovatel menzy a já jsem nucen s ním žít. Stále se vzájemně potkáváme a mám tam samozřejmě nastavenou kontrolu.

A Vy se tam stravujete? Chutná Vám tam?

I já se tam stravuji, i když teď už nemám možnost tak často. Osobně jsem strávník nenáročný. Já jsem prošel internátem, takže když jsem přišel na univerzitu, byla to pro mě krása. Mohl jsem si vybrat třeba ze dvou jídel, kdežto z internátu jsem byl zvyklý na takovou tu hnědou omáčku...

…UHO

Ano. Ale myslím, že z těch šesti jídel je možnost si nyní vybrat a bude snaha zlepšovat kvalitu.

Navštěvujete některé restaurační zařízení v areálu? A nemyslíme teď menzu :-)

Moc často tyto podniky nenavštěvuji, občas třeba Farmu, když mám návštěvu. Ale můžu říct, že tato zařízení jsem navštívil všechna. Tedy kromě restaurace dole na Kruhové hale ve večerních hodinách. Tam jsem skutečně nebyl.

Přišel nový provozovatel menzy a já jsem nucen s ním žít

Současná Miss Agro, Aneta Sychrová, získala pro náš univerzitní pivovar Suchdolský Jeník doc. Ladislava Chládka titul Miss Zlatého moku. Vy jste po vyhlášení na podiu prohlásil, že ČZU je nejlepší. V čem je nejlepší?

V řadě věcí. Hlavně v tom, že naše fakulty se vzájemně podporují. V tom jsme asi nejlepší mezi univerzitami. Také si myslím, že jsme nejlepší ve vztahu pedagog - student.

Víme také, že jste pro ČZU vydražil Anetinu korunku. Kde bude umístěna?

Přišla tam, kam měla přijít. Do našeho pivovaru, kde bude vystavena. Zásluha sládka doc. Chládka je obrovská. 

Máte nějaký vzkaz studentům?

Po minutě hrobového ticha začne pomalu a rozvážně.

Zůstaňte dobří a loajální vůči ČZU. Protože pro mě ta loajálnost je velmi důležitá. Jak pro zaměstnance, tak pro studenty. Ještě by se slušelo dodat, zůstaňte hrdí na ČZU.

Co si myslíte o klecovém chovu drůbeže?

Pro mě je důležitý welfare zvířat. Abych to řekl kulantně, tak nejsem nadšen z klecového chovu.

Jiří Opletal

foto: Roman Konvalinka

P.S.: Jeden z úplně prvních článků na iZUNu byl rozhovor s předchozím rektorem, prof. Janem Hronem. Byl jsem v prváku a iZUN měl přesně dva redaktory - mě a kamaráda, s kterým jsem iZUN právě založil. Redakci jsme měli na Céčku, měli plno plánů, milovali jsme ČZU a na zkoušky chodili v křivácích. Organizace byl dost punk.

Tenkrát jsem na rozhovor s panem rektorem přišel ve svých oblíbených ošuntělých džínách a křiváku. Honza měl alespoň černou košili. Dále černé dlouhé vlasy, černé džíny a černé boty. Až po letech mi došlo, že pohledy všech, které jsme tenkrát potkali v nejvyšším patře rektorátu, byly spíše vyděšené a zvažující, zda volat ochranku, než obdivné.

Kdo by si tento legendární rozhovor chtěl přečíst, zde odkaz. Jen na vlastní nebezpečí. Rektor: V areálu chci mít golfové hřiště a na C-čku mě potkáte!

P.S2: Když jsme se pak po delším čase začali příležitostně s panem rektorem potkávat, nikdy si s širokým úsměvem neodpustil svou oblíbenou otázku: ,,Kde máte koženou bundu, kolego?"