Rektor: V areálu chci mít golfové hřiště a na Céčku mě potkáte!

Ve dveřích se míjíme s několika postaršími pány v perfektně střiženém saku. Nejholohlavější z nich po mně hodil ostrý pohled, ze kterého přímo čišela zmatenost a rozhořčení nad tím, že kvůli nějakým mladým cápkům tu on musel čekat. Domněnku potvrzovala i kopa špinavých šálků od kávy a čaje, opuštěných a ponechaných osudu, na konferenčním stolku u nedaleké kožené sedačky.

Bylo to za námi. Rozhovor, který nám v mnoha ohledech otevřel oči. Už víme, kdo je náš rektor... A podoba ČZU se nám hned zdá o něco srozumitelnější. Jeho vize se zdají velice lákavé a jeho vyprávění o letech minulých i současných bylo téměř hypnotické. O hodinu dříve: ,,Hele neměl už by tady bejt?“ ptá se mě Blee. „Akademická čtvrthodinka už je dávno pryč.“ Sedíme v nejvyšším patře rektorátu a celý areál univerzity je odsud vidět jak na dlani. Popíjím vynikající čaj, který mi připravila rektorova asistentka, Blee drží ve zpocených dlaních sklenici minerálky. „Rektor není obyčejnej akademik. Ten je minimálně dvojnásobnej, takže počítej aspoň s půlhodinou,“ prohodím. Blee se pousměje. O několik minut později nás asistentka upozorní, že pan rektor nás může přijmout a my vcházíme do perfektně zařízené kanceláře s výhledem na Pražský hrad. V rohu místnosti sedí sympatický pán, který rozhodně nevypadá na svých 67 let. Vyjde nám naproti a vřele potřese rukou: ,,Doufám, že to bude krátké“, začne s úsměvem na tváři. Pokusíme se. „Pokusíme se,“ odpovídáme s poněkud nejistými úsměvy.

Zasloužil jste se o rozšíření zahraničních vztahů naší univerzity. Neuniklo nám ale, že mezinárodní název, který nás v zahraničí reprezentuje, se změnil (z Czech University of  Agriculture in  Prague na Czech University of Life Sciences Prague). Jak to vypadá s tím českým?

Český název Česká zemědělská univerzita v Praze je z roku 1995 a myslím si, že od té doby si zaslouží pochvalu za to, že naplňuje svůj obsah a jeho ideu. Z těchto důvodů bychom jej v budoucnosti jen neradi měnili. V anglickém názvu jsme zvýraznili zaměření naší univerzity a i sounáležitost k ostatním takto orientovaným univerzitám eurovize. Ve skupině nejlepších zemědělských univerzit v Evropě je tento název běžný. Takže ani do budoucna se neuvažuje o změně českého názvu? Uvažuje se o tom již 10 let, lepší název jsme však nenašli. Já jsem však slyšel něco trochu jiného, a sice „Pražská univerzita“ - nicméně tento název se prý setkal se silným odporem ze strany Karlovy univerzity. Těch návrhů byla celá řada. Abych Vás poopravil, nebyla to Pražská univerzita, ale Česká univerzita. Pak tedy i Pražská univerzita, to už je ale pojmenování regionálního charakteru. Název Česká univerzita by mohl být v zahraničí známější než Karlova univerzita, což by jistě bylo neprůchodné při schvalování nového zákona - protože názvy univerzit patří pod schvalování parlamentu. Stravujete se v menze? A jaký je Váš názor na kvalitu zde poskytovaných služeb?

Já, jako každý člen akademické obce, musím uspokojovat své základní potřeby  a mezi ty patří i stravování v menze. Jsem nenáročný strávník a zároveň jsem strávník, který má možnost srovnávat kvalitu poskytovaného jídla s jinými univerzitami, a podle mého názoru v tomto ohledu naše menza nabízí nadprůměrné služby z hlediska složení a nabídky stravy, jakož i z hlediska kultury stolování.

Jaký je Váš názor na fakt, že v univerzitním areálu je celkem pět restauračních zařízení?

Po krátké pause

K celkovému životu v akademickém prostředí samozřejmě patří i restaurační zařízení. Já si myslím, že situace se výrazně zlepšila a že studentům poskytuje dostatek možností i v této oblasti. Zvážní.

Je jen na nich, jakým způsobem tráví v těchto zařízeních svůj volný čas a jak se po jejich návštěvě chovají k výbavě univerzitního areálu, protože ničení některých součástí našeho zařízení se bohužel vyskytuje.

Já věřím, že zmiňované vandalství nemá nic společného s těmito restauračními zařízeními. Za vašich studentských let již tady některá z nich byla? Za mých mladších let tomu tak bohužel nebylo. Museli jsme navštěvovat úplně jiná zařízení a mimo areál. A za Vašich rektorských let? Navštívil jsem všechna zařízení. Pravidelně dělám, řekl bych, ne kontrolní, ale přece jen návštěvy, takže jsem seznámen s tím prostředím. Takže je možné potkat rektora na Céčku? I tak se to dá říct. Tyto restaurace jsou v soukromých rukách nebo spadají pod univerzitu? Univerzita pronajímá tyto prostory a má z toho určitý benefit. Dokonce ve smluvních podmínkách jsou uvedena určitá pravidla provozování těchto zařízení.

Kdo vydává povolení pro otevření vlastní restaurace v areálu? To je v kompetenci pana kvestora. Probíhají pravidelná výběrová řízení s určením času působnosti.

Vy jste rektorem od roku 1994, s tříletou přestávkou od 2000-2003, a od r. 2003 až doteď. Čím byla tato přestávka způsobena? Normálními zákonnými předpisy. Vysokoškolský zákon připouští pouze dvě funkční období. Za Vašeho rektorování v roce 1995 byla naše škola, tenkrát Vysoká škola zemědělská, povýšena na univerzitu. V té době měla pouze 4000 studentů. Když se podívám zpět, tak se na její vývoj a na její místo v akademické obci v ČR dívám s jistou hrdostí. A tehdy, stejně tak jako jste se před chvílí ptal na anglický název naší univerzity, jsme měli pocit, že název VŠZ neodpovídá postavení našeho vysokého učení. A že opravdu naplňuje spíše slova univerzity. Proto jsme předložili - a já jsem byl předkladatel - za pět univerzit změny názvů těchto vysokých učení. Podal se návrh, zdůvodnění, ten prošel parlamentem, kde byl přijat jako zákon. Takže šlo pouze o formalitu? To zdaleka ne. Předcházela tomu rozsáhlá diskuse v akademické obci a poté hlavně v parlamentu. Jaké máte v současnosti plány do budoucna? Čeho byste chtěl ještě dosáhnout? To slůvko ´ještě´... Nevím, jak dalece jej zdůrazňujete, ale já se dívám do daleké budoucnosti. Formuloval jsem vizi naší univerzity jako předního vědecko-pedagogického pracoviště v Evropě. Myslím si, že toto poslání se nám daří naplňovat.

My víme, že jste ve znamení panny, což - jak se dočtete v horoskopu - charakterizuje praktického, rozvážného člověka, který se v životě snaží řídit zkušenostmi, a to nejen vlastními. Jak je to s Vámi? Myslím si, že tato charakteristika platí. Doplnil bych jen aspekt spolupracovat s ostatními, naslouchat jim a výsledkem toho přijímat rozhodnutí. Takže i člověk s tolika tituly věří v horoskop – něco vyššího? Takto jsem to neformuloval. To byla otázka. V každém případě jsme součástí přírody a víru, tu má každý v sobě sám. Co se vám na funkci rektora nejvíce líbí? Já jsem profesně orientován do oblasti řízení. Většinu svého produktivního věku jsem se věnoval teorii vedení a jsem rád, že mohu říci, že se to v kooperaci s dosaženou praxí zatím vyplatilo. Nosíte si práci domů? Jaká je vaše pracovní doba? Pracovní doba je... překvapivá. Není vymezena, čili je to vlastně 24 hodin denně. Já ji nepočítám, celý den žiji otázkami naší univerzity. Jak jste se rozhodl, že půjdete studovat VŠZ, tedy předchůdce ČZU? Já jsem to neměl tak lehké jako vy. Já byl syn podnikatele, takže jsem měl zákaz studování. Ucházel jsem se o studia na veterinární fakultě, kde jsem se umístil na druhém místě, a přesto jsem byl z hlediska vysokého počtu zájemců nepřijat. Volil jsem tedy příbuznou fakultu, a to byla zdejší ekonomická fakulta.   Teď Vám řekneme jedno slovo a Vy nám povězte, jaké slovo se vám vybaví jako asociace. To jste okoukali v nějakých těch rozhlasových pořadech... ČZU. Symbol vrcholného vědeckého pracoviště v oblasti agrárního prostoru. To bylo víc slov, ale dobrá. Jedno slovo vám řeknu: Vynikající. Co se vám ve funkci rektora povedlo? Je to především velikost univerzity. Myslím si, že 22.000 studentů nás řadí do čela našich univerzit. Úroveň našich absolventů i úroveň vědecko-výzkumné činnosti je úměrná naší velikosti.

A opačná otázka, co se Vám naopak nepovedlo?

Pokud se nepodařilo něco naplnit, je to oblast investiční. Mám pořád představu vybudování dalších prostor, především mezifakultního výzkumného centra mezi lesnickou a agrobiologickou fakultou. Celý projekt souvisí s výstavbou a řešením otázek dopravy čili veřejných garáží pro naše studenty. Další úkol, dostavba PEF, už je ve druhé fázi. A jsou zde ještě další a další investice, pro které je třeba získat finanční zdroje. Myslím, že i díky mému postavení předsedy České konference rektorů je většina našich úkolů realizovatelná. Další neúspěchy jsme zaznamenali v oblasti naplnění podnikatelských funkcí naší univerzity, čemuž brání legislativa. Co se týče dalších projektů, mám přání vybudovat v areálu golfové hřiště pro celou akademickou obec v ČR a tím přispět k vizi, podle které bychom se stali centrem v oblasti vzdělávání agrárního prostoru. Což je asi věc, která se jen tak nepodaří, i když jsou započaty práce a já věřím, že uskutečnění tohoto projektu v budoucnosti dosáhnou třeba mí pokračovatelé. Poslední otázka: Co si myslíte o klecovém chovu drůbeže? (smích) To je otázka i do mých studentských let, takže je to vlastně aktuální dotaz. Myslím, že to je součást všech moderních technologií, i když zároveň je potřeba respektovat poslední aspekty welfare a je jen otázka hierarchie žebříčku hodnot, jaké kritérium se stává hlavním, jestli ekonomické, ekologické, sociální či jaké. Já jsem nebyl nikdy přítomen tomu samotnému technologickému procesu, ale respektuji rozhodnutí odborníků.