ROZHOVOR: Bývalý doktorand PEF o své práci ve finančním světě

iZUN: Jak vzpomínáte na své studium na ČZU? 

Jenom v tom nejlepším. Mně se na PEFce líbilo a jsem hrdým absolventem této fakulty. Škola mi dala poměrně slušný základ do života. Dokonce jsem po dostudování magisterského studia na škole působil jako doktorand dalších 5 let. 

iZUN: Proč jste si vybral studium na PEF? 

Já jsem zpočátku nechtěl vůbec studovat ekonomický obor, zamýšlel jsem studovat historii a ekonomický směr byla spíše alternativa. Když jsem tehdy absolvoval přijímací řízení na Karlově univerzitě, tak na mě udělalo opravdu špatný dojem. Stará škola, staré budovy, staří lidé – hlavně myšlením. Naprosto mě to odradilo. Jako kdybych se posunul o sto let zpátky. Své rozhodnutí studovat historii jsem zamítl a nikdy jsem toho nelitoval. Naopak si myslím, že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě.

Ušní známka zpovídaného Jméno: Ing. Jiří ŠindelářPovolání:  výkonný ředitel USF ČR, člen představenstva FECIF (asociace finančních zprostředkovatelů na České a Evropské úrovni)Krátký životopis: Studoval Provoz a ekonomiku na PEF, kde později působil jako doktorand na Katedře řízení. Během svého působení na akademické půdě začal na částečný úvazek pracovat v USF ČR, kam později nastoupil jako výkonný ředitel.

iZUN: Máte nějaké nezapomenutelné zážitky z dob studia? 

Každý student si ze svých studentských let asi nějaké vtipné zážitky odnese. Nějaké z těch „lehčích“ se odehrály ještě tenkrát na starém Céčku, užíval jsem si tehdy také začínající Miss Agro. Dokonce pamatuji původního pásáka v menze. Těžko asi vypichovat nějakou konkrétní situaci. Mě to na ČZU bavilo od začátku až do konce.

iZUN: Jaký byl Váš nejoblíbenější a jaký nejtěžší předmět?

Tenkrát jsme si volili dvě specializace, a jeden z těch volitelných jsem měl Marketing a management a to byl asi můj nejoblíbenější. Obecně jsem docela matematický typ. Matematika, statistika, ekonomie mě opravdu bavily. Ale mikroekonomie pro mě byla výzva. Byla to jediná zkouška, kterou jsem dělal až na třetí pokus! Ale vlastně mi to prospělo, protože jsem mikroekonomii používal i na doktorandském studiu a znalosti z tohoto oboru zužitkuji dodnes. 

iZUN: Co máte společného s Manažerským klubem při Provozně ekonomické fakultě? 

Jsem jeho spoluzakladatelem. Založili jsme jej spolu s kolegy z katedry – Šárkou Hudcovou a Štěpánem Kalou. Nějakou dobu jsem tam působil a chvíli dokonce předsedal. Náplní byly aktivity, které se samozřejmě odvíjely od toho, že byl tento klub volnočasovou záležitostí, jež probíhala na neziskové bázi za podpory školy. Po čtyřech letech jsem předal štafetu Šárce Hudcové. 

iZUN: účastnil jste se studentského pobytu v zahraničí – ERASMU?

Ne, to ne. Studia v zahraničí jsem se zúčastnil až na doktorandském postu. Byl jsem na měsíčním pobytu ve Francii na stážovém pobytu. K ERASMU, jako takovému, jsem se nikdy nedostal. Tenkrát nebylo neobvyklé, že student během svého studia nikam nevyjel. Teď je to spíše naopak. 

iZUN: Jak jste tedy ze školy přišel připravený do profesního života? 

Myslím si, že velmi dobře. Škola mi dala velké množství teoretických znalostí a dokonce bych řekl i způsob, jakým o problémech přemýšlet a jak si jednotlivé informace vzájemně provázat, což je v praxi zásadní. Už v době, kdy jsem působil na katedře, jsem si k doktorandskému studiu hledal přivýdělek na částečný úvazek. Nechtěl jsem nastupovat na plný a začal jsem tedy dělat administrativní úkony pro unii, kde pracuji doteď a v roce 2008 přišla nabídka od unie na full time. Nebyl jsem si jistý, jestli nabídku přijmu, protože jsem původně chtěl zůstat ve škole, ale nakonec jsem tedy dal přednost kariéře a businessu.  

iZUN: Když se na studium na ČZU podíváte zpětně, zlepšil byste něco? 

Z mého pohledu by se měla Provozně ekonomická fakulta zabývat výukou výhradně ekonomickými předměty a ten proud zemědělských předmětů by měl býti spíše volitelný, či pouze na samostatném oboru. Když jsme měli ty zemědělské předměty, byla to vlastně sranda, ale z druhého pohledu zde přicházíme k problému nákladů ušlé příležitosti. Mám za to, že PEFka by v případě zavedení dalších ekonomických předmětů, například z oblasti financí, a absencí předmětů zemědělských zvýšila konkurencischopnost svých absolventů oproti absolventům ekonomických oborů z jiných škol. 

iZUN: Proč jste se rozhodl pokračovat na doktorandské studium?

Vždycky mě to lákalo. Toužil jsem po tom dozvědět se ještě něco víc. Bavilo mě učit, říkal jsem si, že by bylo dobré zkusti dát dohromady nějaké výzkumné aktivity. Tak jsem se přihlásil, byl jsem přijat na Katedru řízení. Ale na doktorandském studiu jsou vidět více, než kdekoli jinde, dvě roviny kariéry na akademické půdě. Na jedné straně je to činnost, která mě bavila a na druhé straně jsou finance, kterými je činnost vyučujícího ohodnocena. Na té první stránce se mi nejvíce líbily různé konference a psaní publikací, což mě baví doteď. Dokonce natolik, že píši i když pracuji v businessu a nedostávám za to žádné body. Druhá stránka věci – ta finanční – je dosti odrazující, protože ohodnocení za doktorandskou činnost je nižší, než minimální mzda.

iZUN: Teď se tedy zaměříme na Vaši práci. – Působíte ve dvou organizacích. V Unii společností finančního zprostředkování a poradenství (USF ČR) a v Evropské federaci finančních poradců a finančních zprostředkovatelů (FECIF). Jak to tedy je? Jak spolu tyto dvě organizace souvisí?

USF je asociace, jejíž členy jsou čeké podnikatelské subjekty a my – USF je členem té evropské organizace, kde působím v představenstvu. USF je tedy jedním z členů evropské asociace, jako právnická osoba. Naší náplní práce jsou předpisy a regulace, vyhlášky, dopady při změně předpisů a gró těchto činností má základ v Bruselu, kde je třeba mít zastoupení na té evropské úrovni.

iZUN: Působíte jako výkonný ředitel USF ČR a jako člen představenstva FECIF, co všechno máte na starosti?

80 % náplně mé práce spočívá v přípravě na novou legislativu (zákon/vyhláška), což se ve finanční branži děje velice často, spíše neustále. Když například přijde směrnice z Evropské unie, musí se zakomponovat do Českého právního řádu, nebo když ministerstvo pojme na základě svých analýz nápad na úpravu nějakých orgánů či ČNB do tohoto systému vstoupí s podobnou myšlenkou, nám přijde návrh na konzultaci, návrh zákona a my na základě celého toho procesu komunikujeme s ministerstvem a ČNB a podáváme připomínky na základě podložených faktů, aby měly váhu, analytickoá činnost je důležitá. Naším úkolem je odhadnout dopad těchto regulí a zákonů na finanční zprostředkovatele a subjekty v Česku. A pak jim pomoci ty změny zavést do jejich obchodních modelů.

iZUN: Protože je v dnešních dnech velice diskutované téma politika, mám pro Vás otázku, co si myslíte o EET (elektronická evidence tržeb), o uprchlické situaci ve světě, o Brexitu…? 

Jako unie musíme být striktně apolitičtí, ale za sebe mohu říci, že je velice zajímavé toto politické smýšlení sledovat i na Evropské úrovni. Započal Brexit, byly volby v Americe, které taky vnímám jako varování pro ten Evropský a Bruselský establishment (tradiční vládnoucí třída společnosti, v západní společnosti pojem užívaný ve spojení s kritikou, pozn. red.), byly volby v Rakousku, které pro cíle EU dopadly dobře, referendum v Itálii, které dopadlo naopak špatně a mě baví primárně sledovat tyto události. Většina těch regulací, která přichází, a z nichž je většina přehnaná a kontraproduktivní, začíná v Bruselu, kde reagují právě na tyto Evropské události. Jsem přesvědčen, že stávající směr „regulovat vše, co se hýbe“ je neudržitelný. Česká politika je na druhou stranu dost fenomén a všichni jsme zvědaví, jak dopadnou prezidentské volby.

Pohled redaktora                S Ing. Jiřím Šindelářem jsem se elektronicky setkala již během svého působení v redakci oPojištění.cz. Pan Šindelář působí rozhodně příjemným dojmem skromného a vzdělaného člověka, kterého jednoduše baví jeho práce a rád vzpomíná na studentská léta na ČZU.

iZUN: Zaměstnáváte tady někoho z ČZU?

V mém konkrétním týmu se žádný absolvent ČZU nevyskytuje, ale v businessu se běžně potkávám s lidmi s titulem z ČZU.

Máme tady poslední otázku…

…To bude klecový chov drůbeže! Jaký je můj názor na klecový chov drůbeže. Jsem liberál, takže preferuji co nejméně státních zásahů do ekonomiky a do trhu, ale je fakt, že i kuřice by měly mít důstojné podmínky pro život, takže nějaká rozumná pravidla by se mi neprotivila.

28 ledna, 2017 - 23:58 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

Je fajn si přečíst že se kolegům z PEF a ČZU v praxi daří.